- Podcasty
- Okolo češtiny

Poslechněte si podcast: Rozčarovaný. Znáte původ tohoto slova?
Slovo rozčarovaný nepatří zrovna mezi nejčastější slova. Když vezmeme různé české texty o celkovém rozsahu jeden milion slov, tak v tomto množství najdeme slovo rozčarovaný přibližně dvakrát. Ale rozhodně je to slovo známé a používané. Více už poví náš bohemista.
Okolo češtiny
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
Dnes se vydáme s bohemistou Ondřejem Bláhou do ZOO
Čeština je typická tím, že si v ní věci rádi tak trochu ulehčujeme. Místo víceslovných pojmenování velmi často volíme slova zkrácená. Na jedno takové zkrácené ale i nesklonné se v dalším dílu pořadu Okolo češtiny podívá bohemista Ondřej Bláha.
Meruňky a broskve. Kde se vzalo jejich české pojmenování?
Proč meruňky mrznou, i když jsou prázdninové ovoce? A co mají broskve společného s Velkou Moravou? Užijte si s naším bohemistou letní putování za ovocem a jazykem.
Jazyková specifika souostroví Maledivy a Seychely
Maledivy nebo Seychely? Víte, jak se správně vyslovují a co znamenají jejich jména? Ponořte se s námi a naším bohemistou do jazykových i cestovatelských zajímavostí.
V češtině borec, v Polsku ubožák. Slovo frajer má dvě tváře
V češtině borec, v Polsku ubožák. Slovo frajer má dvě tváře a kořeny v záletech, svobodě i staronemoci. Ponořte se s námi do dalších jazykových zajímavostí.
Mluvil Jan Milíč z Kroměříže hanácky?
Za necelý měsíc si státním svátkem připomeneme památku Jana Husa, jeho příběh i vliv na češtinu je všeobecně známý. Ale víte, že jedním z jeho předchůdců byl Jan Milíč z Kroměříže, který s sebou do Prahy přinesl dost možná i něco z hanáckého nářečí?
Upejpat se, vodsejpat, zdejchnout se aneb rozmanitost českých nářečí
Použili jste někdy slova jako „upejpat se“, nebo „vodsejpat“? Napadlo vás při tom, jestli neexistuje spisovná varianta takovýchto výrazů? Nás bohemista nám prozadí, jak se tyto vyjímky zahnízdily v českém jazyce a proč se jich asi jen tak nezbavíme.
Čtou se ještě knížky?
To, že mladí lidé příliš nečtou, není žádnou novinkou, ale samozřejmě čest výjimkám. Jak to s četbou mají čeští teenageři i dospělí? A jak si všeobecně v žebříčku přečtených knih jako Češi vedeme v porovnání s ostatními národy? Na všechno odpovídá náš bohemista.
Studentstvo, diváctvo, zákaznictvo. Jak je to s hromadnými označeními?
Studentstvo, diváctvo, zákaznictvo. Vrací se do českého jazyka staronová hromadná označení? Nad tím se zamýšlí náš bohemista, poslechněte si ho.
Šaty dělají člověka. Pořekadlo, které v češtině vyznívá kladně. Proč v bulharštině a polštině ne?
Známé rčení „šaty dělají člověka“ zní v češtině i latině kladně. Ale proč v polštině nebo bulharštině tvrdí pravý opak? Víc nám řekne náš bohemista.
Proč říkáme „uvidíme“ a ne „budeme vidět“?
Slovesa vidět a slyšet se v češtině vymykají běžným pravidlům budoucího času. Jazyková zvláštnost pod drobnohledem našeho bohemisty.