Čeština je typická tím, že si v ní věci rádi tak trochu ulehčujeme. Místo víceslovných pojmenování velmi často volíme slova zkrácená. Na jedno takové zkrácené ale i nesklonné se v dalším dílu pořadu Okolo češtiny podívá bohemista Ondřej Bláha.

Proč meruňky mrznou, i když jsou prázdninové ovoce? A co mají broskve společného s Velkou Moravou? Užijte si s naším bohemistou letní putování za ovocem a jazykem.

Maledivy nebo Seychely? Víte, jak se správně vyslovují a co znamenají jejich jména? Ponořte se s námi a naším bohemistou do jazykových i cestovatelských zajímavostí.

V češtině borec, v Polsku ubožák. Slovo frajer má dvě tváře a kořeny v záletech, svobodě i staronemoci. Ponořte se s námi do dalších jazykových zajímavostí.

Za necelý měsíc si státním svátkem připomeneme památku Jana Husa, jeho příběh i vliv na češtinu je všeobecně známý. Ale víte, že jedním z jeho předchůdců byl Jan Milíč z Kroměříže, který s sebou do Prahy přinesl dost možná i něco z hanáckého nářečí?

Použili jste někdy slova jako „upejpat se“, nebo „vodsejpat“? Napadlo vás při tom, jestli neexistuje spisovná varianta takovýchto výrazů? Nás bohemista nám prozadí, jak se tyto vyjímky zahnízdily v českém jazyce a proč se jich asi jen tak nezbavíme.

To, že mladí lidé příliš nečtou, není žádnou novinkou, ale samozřejmě čest výjimkám. Jak to s četbou mají čeští teenageři i dospělí? A jak si všeobecně v žebříčku přečtených knih jako Češi vedeme v porovnání s ostatními národy? Na všechno odpovídá náš bohemista.

Studentstvo, diváctvo, zákaznictvo. Vrací se do českého jazyka staronová hromadná označení? Nad tím se zamýšlí náš bohemista, poslechněte si ho.

Známé rčení „šaty dělají člověka“ zní v češtině i latině kladně. Ale proč v polštině nebo bulharštině tvrdí pravý opak? Víc nám řekne náš bohemista.

Slovesa vidět a slyšet se v češtině vymykají běžným pravidlům budoucího času. Jazyková zvláštnost pod drobnohledem našeho bohemisty.