Poslechněte si podcast: Vážený pane, vážená paní, vážení aneb jak je to s osloveními
Podíváme na oslovení v současné elektronické komunikaci. Proč může v e-mailu znít „Vážený pane“ až příliš odtažitě, zatímco „Dobrý den, paní doktorko“ působí přirozeněji? A proč na některé adresáty nevlídně zapůsobí i zdánlivě uctivé oslovení „Vážení“?
Okolo češtiny
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
Skandál je veřejné pohoršení nebo ostuda. Víte, že pochází z řeckého slova, které znamenalo past?
Dnešní skandál si způsobíme sami. Původně ale řecké „skandalon“ znamenalo past nebo léčku. Jak se z pasti stalo veřejné pohoršení? Více nám řekne náš bohemista.
Vzdušné zámky
„Stavět vzdušné zámky“ znamená snít o nereálných plánech. Proč ale právě zámky? Vysvětlení v dalším jazykovém okénku nás zavede až ke svatému Augustinovi a do středověku.
Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě
Olomouc v Kansasu a Praha v Minnesotě? Nejde o omyl. Jak se názvy českých měst dostaly až do Spojených států a co po nich zůstalo dodnes? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.
Na slovosledu záleží
Má čeština opravdu volný slovosled? Stačí přeskládat pár slov a věta dostane úplně jiný význam. Proč na pořadí slov záleží víc, než si myslíme?
Jak se z křestního jména Oskar mohlo stát označení pro slunce?
Proč se na Moravě a ve Slezsku říká slunci Oskar? Vydejte se s naším bohemistou po stopách překvapivého výrazu i dalších lidových pojmenování, jako jsou slunko, zoncna nebo puchejř.
Ty brďo, člobrdo
Proč se Franz Kafka smál slovu člobrda? A jak souvisí s Hurvínkem i se zvoláním ty brďo? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.
Nadávání v ženském a mužském rodě
Proč říkáme blbec i blbka, proč blázen nemá rod a jak vznikla i kuriozní volice? Peprnému tématu a tomu, jestli mají nadávky v češtině jmenný rod, se věnuje náš bohemista v jazykovém okénku.
Proč někomu vadí věta „Rozdíl jde vidět“?
Je věta „Rozdíl jde vidět“ chyba, nebo běžná součást češtiny? A proč se tohle spojení ozývá hlavně na Moravě? Víc nám prozradí náš bohemista.
Jak vznikla místní jména typu Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy
Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy. Náhoda? Kdepak. V názvech obcí dodnes přežívá paměť dávných výprav, válek a zajatců z 11. století. Více nám poví náš bohemista.
Proč není mužským protějškem švadleny „švadlen“?
V dalším díle jazykového okénka se podíváme na otázku, která možná napadla i vás: Proč vlastně nemá švadlena svůj mužský protějšek? Existuje „švadlen“?