Poslechněte si podcast: Děti z Bullerbynu. Víte, jak se správně vyslovuje vesnice ze slavné knihy?
Děti z Bullerbynu slaví 80 let. Víte, jak se správně vyslovuje Bullerbyn a proč tahle švédská vesnice dodnes okouzluje? Více o knize spisovatelky Astrid Lindgrenové nám prozradí náš bohemista.
Okolo češtiny
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
Morka a morče
Proč Slováci říkají morčacie mäso, když nejde o maso z morčete, ale z krůty? A jakou cestu urazilo slovo morka od „mořského prasátka“ až po domácího mopslíka?
Co přesně znamená „kafe na mlýnku“ a jak souvisí s tradičním „pivem na čepu“?
Z piva na čepu je kafe na mlýnku. Kavárenský boom přináší nové chutě, nové výrazy i nové významy slov v každodenní češtině. Více nám řekne náš bohemista.
Status versus statut. Proč tato dvě podobná slova znamenají něco úplně jiného?
Status, nebo statut? Dvě podobná slova, dva různé významy. Kdy jde o „stav“ a kdy o právní dokument? A proč si je tak často pletou i novináři? Vysvětlí nám to náš bohemista.
Květen, měsíc lásky aneb láskyplná oslovení
Proč říkáme milované osobě brouku? A jak se z brouků, blech či slepic stala něžná oslovení? O lásce, hravosti i zvuku slov v češtině i jinde nám poví náš bohemista.
Co mají společného fantazie, fantasmagorie a magor – a jak se z řeckého zjevení stala česká nadávka?
Jak spolu souvisí fantazie, fantasmagorie a magor? Vydejte se s námi od starého Řecka přes školní lavice až k českému slangu. Více vám o překvapivém příběhu slov a jejich proměn poví náš bohemista.
To je terno aneb jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů
Jak se do češtiny dostalo terno, ambo či bingo? A proč bankrot znamenal přeraženou lavici? Jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů nám představí náš bohemista.
Z neexistujícího jazyka koncert v češtině. Poslechněte si jazykové okénko o Mechanickém pomeranči
Jak se překládá jazyk, který vlastně neexistuje? Náš bohemista se podívá na to, jak Ladislav Šenkyřík dokázal převést do češtiny svět Mechanického pomeranče Anthonyho Burgesse – a jeho vynalézavý jazyk týnů, plný fantazie, humoru i temnoty.
Z ostudy kabát
Veřejná ostuda kdysi bolela víc než dnes. Jak vzniklo rčení – mít z ostudy kabát – a co znamenalo doopravdy? Více nám poví náš bohemista.
Jak vzniklo rčení „dostat se tam jako Pilát do Kréda“?
Velikonoce si obvykle spojujeme s kraslicemi, pomlázkou a zajíčkem, ale v křesťanském příběhu těchto svátků hraje důležitou roli i někdo mnohem méně sympatický – římský úředník Pontius Pilát.
Jak mluví elfové a trpaslíci
Jak se překládá fantasy? Nahlédneme do zákulisí knižní série Zaklínač a práce překladatele Stanislava Komárka. Více nám řekne náš bohemista.