Poslechněte si podcast: Co přesně znamená „kafe na mlýnku“ a jak souvisí s tradičním „pivem na čepu“?
Z piva na čepu je kafe na mlýnku. Kavárenský boom přináší nové chutě, nové výrazy i nové významy slov v každodenní češtině. Více nám řekne náš bohemista.
Okolo češtiny
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
Jak vznikla místní jména typu Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy
Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy. Náhoda? Kdepak. V názvech obcí dodnes přežívá paměť dávných výprav, válek a zajatců z 11. století. Více nám poví náš bohemista.
Proč není mužským protějškem švadleny „švadlen“?
V dalším díle jazykového okénka se podíváme na otázku, která možná napadla i vás: Proč vlastně nemá švadlena svůj mužský protějšek? Existuje „švadlen“?
Děti z Bullerbynu. Víte, jak se správně vyslovuje vesnice ze slavné knihy?
Děti z Bullerbynu slaví 80 let. Víte, jak se správně vyslovuje Bullerbyn a proč tahle švédská vesnice dodnes okouzluje? Více o knize spisovatelky Astrid Lindgrenové nám prozradí náš bohemista.
Morka a morče
Proč Slováci říkají morčacie mäso, když nejde o maso z morčete, ale z krůty? A jakou cestu urazilo slovo morka od „mořského prasátka“ až po domácího mopslíka?
Status versus statut. Proč tato dvě podobná slova znamenají něco úplně jiného?
Status, nebo statut? Dvě podobná slova, dva různé významy. Kdy jde o „stav“ a kdy o právní dokument? A proč si je tak často pletou i novináři? Vysvětlí nám to náš bohemista.
Květen, měsíc lásky aneb láskyplná oslovení
Proč říkáme milované osobě brouku? A jak se z brouků, blech či slepic stala něžná oslovení? O lásce, hravosti i zvuku slov v češtině i jinde nám poví náš bohemista.
Co mají společného fantazie, fantasmagorie a magor – a jak se z řeckého zjevení stala česká nadávka?
Jak spolu souvisí fantazie, fantasmagorie a magor? Vydejte se s námi od starého Řecka přes školní lavice až k českému slangu. Více vám o překvapivém příběhu slov a jejich proměn poví náš bohemista.
To je terno aneb jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů
Jak se do češtiny dostalo terno, ambo či bingo? A proč bankrot znamenal přeraženou lavici? Jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů nám představí náš bohemista.
Z neexistujícího jazyka koncert v češtině. Poslechněte si jazykové okénko o Mechanickém pomeranči
Jak se překládá jazyk, který vlastně neexistuje? Náš bohemista se podívá na to, jak Ladislav Šenkyřík dokázal převést do češtiny svět Mechanického pomeranče Anthonyho Burgesse – a jeho vynalézavý jazyk týnů, plný fantazie, humoru i temnoty.
Z ostudy kabát
Veřejná ostuda kdysi bolela víc než dnes. Jak vzniklo rčení – mít z ostudy kabát – a co znamenalo doopravdy? Více nám poví náš bohemista.