Jak se překládá jazyk, který vlastně neexistuje? Náš bohemista se podívá na to, jak Ladislav Šenkyřík dokázal převést do češtiny svět Mechanického pomeranče Anthonyho Burgesse – a jeho vynalézavý jazyk týnů, plný fantazie, humoru i temnoty.

Veřejná ostuda kdysi bolela víc než dnes. Jak vzniklo rčení – mít z ostudy kabát – a co znamenalo doopravdy? Více nám poví náš bohemista.

Velikonoce si obvykle spojujeme s kraslicemi, pomlázkou a zajíčkem, ale v křesťanském příběhu těchto svátků hraje důležitou roli i někdo mnohem méně sympatický – římský úředník Pontius Pilát.

Jak se překládá fantasy? Nahlédneme do zákulisí knižní série Zaklínač a práce překladatele Stanislava Komárka. Více nám řekne náš bohemista.

Spojení „Co je to za člověka?“ se kdysi považovalo za vliv němčiny. Historické texty ale ukazují, že jde o staré domácí spojení češtiny. Více nám poví náš bohemista.

Na to můžeš vzít jed. Odkud se vzalo toto poněkud děsivé rčení? Možná souvisí se středověkými zkouškami neviny i se společnou historií s němčinou. Více nám v jazykovém okénku vysvětlil náš bohemista.

Všimli jste si někdy, že žádné slovo nezačíná na „e s háčkem“? Víte, kdo tento znak do češtiny zavedl? Jan Hus to nebyl. Nejen o historii tohoto unikátního písmena nám poví náš bohemista.

Sebestvoření, sebemasáž, sebeukotvení. Čeština za posledních 15 let vyprodukovala přes 450 nových slov s komponentem „sebe“. Po stopách těchto složených slov se vydáme.

Sundat, vyndat, zandat – moravismy, nebo spisovná čeština? A co mají společného se slovy onde, uondat či zaonačit? Vydejte se s námi na jazykovou cestu z Moravy do Čech.