Proč říkáme blbec i blbka, proč blázen nemá rod a jak vznikla i kuriozní volice? Peprnému tématu a tomu, jestli mají nadávky v češtině jmenný rod, se věnuje náš bohemista v jazykovém okénku.

Je věta „Rozdíl jde vidět“ chyba, nebo běžná součást češtiny? A proč se tohle spojení ozývá hlavně na Moravě? Víc nám prozradí náš bohemista.

Uhersko, Moravany, Charváty, Prusy. Náhoda? Kdepak. V názvech obcí dodnes přežívá paměť dávných výprav, válek a zajatců z 11. století. Více nám poví náš bohemista.

V dalším díle jazykového okénka se podíváme na otázku, která možná napadla i vás: Proč vlastně nemá švadlena svůj mužský protějšek? Existuje „švadlen“?

Děti z Bullerbynu slaví 80 let. Víte, jak se správně vyslovuje Bullerbyn a proč tahle švédská vesnice dodnes okouzluje? Více o knize spisovatelky Astrid Lindgrenové nám prozradí náš bohemista.

Proč Slováci říkají morčacie mäso, když nejde o maso z morčete, ale z krůty? A jakou cestu urazilo slovo morka od „mořského prasátka“ až po domácího mopslíka?

Z piva na čepu je kafe na mlýnku. Kavárenský boom přináší nové chutě, nové výrazy i nové významy slov v každodenní češtině. Více nám řekne náš bohemista.

Status, nebo statut? Dvě podobná slova, dva různé významy. Kdy jde o „stav“ a kdy o právní dokument? A proč si je tak často pletou i novináři? Vysvětlí nám to náš bohemista.

Proč říkáme milované osobě brouku? A jak se z brouků, blech či slepic stala něžná oslovení? O lásce, hravosti i zvuku slov v češtině i jinde nám poví náš bohemista.

Jak spolu souvisí fantazie, fantasmagorie a magor? Vydejte se s námi od starého Řecka přes školní lavice až k českému slangu. Více vám o překvapivém příběhu slov a jejich proměn poví náš bohemista.