Za necelý měsíc si státním svátkem připomeneme památku Jana Husa, jeho příběh i vliv na češtinu je všeobecně známý. Ale víte, že jedním z jeho předchůdců byl Jan Milíč z Kroměříže, který s sebou do Prahy přinesl dost možná i něco z hanáckého nářečí?

Použili jste někdy slova jako „upejpat se“, nebo „vodsejpat“? Napadlo vás při tom, jestli neexistuje spisovná varianta takovýchto výrazů? Nás bohemista nám prozadí, jak se tyto vyjímky zahnízdily v českém jazyce a proč se jich asi jen tak nezbavíme.

To, že mladí lidé příliš nečtou, není žádnou novinkou, ale samozřejmě čest výjimkám. Jak to s četbou mají čeští teenageři i dospělí? A jak si všeobecně v žebříčku přečtených knih jako Češi vedeme v porovnání s ostatními národy? Na všechno odpovídá náš bohemista.

Studentstvo, diváctvo, zákaznictvo. Vrací se do českého jazyka staronová hromadná označení? Nad tím se zamýšlí náš bohemista, poslechněte si ho.

Známé rčení „šaty dělají člověka“ zní v češtině i latině kladně. Ale proč v polštině nebo bulharštině tvrdí pravý opak? Víc nám řekne náš bohemista.

Slovesa vidět a slyšet se v češtině vymykají běžným pravidlům budoucího času. Jazyková zvláštnost pod drobnohledem našeho bohemisty.

Zandat, potahat, ale také zabít. Tato všechna slovesa se hojně vyskytují ve slovníku dnešní mládeže. Jaký význam mají a v jakých kontextech jsou mladými užívaná?

Říkáte pouzdro nebo penál? Sešit nebo zešit? Nový výzkum mapuje, jak se za 50 let proměnila čeština napříč regiony. Více nám řekne náš bohemista.

Proč říkáme Velikonoce v množném čísle? A jak souvisí s Velikou nocí a židovským Pesachem? Poslechněte si jazykový výlet do historie.

Denně, nebo na denní bázi? Módní fráze, které natahují věty a dělají z nás na oko chytřejší lidi. Odkud se berou a proč je slyšíme čím dál častěji? Více nám poví náš bohemista.