Poslechněte si podcast: Status versus statut. Proč tato dvě podobná slova znamenají něco úplně jiného?
Status, nebo statut? Dvě podobná slova, dva různé významy. Kdy jde o „stav“ a kdy o právní dokument? A proč si je tak často pletou i novináři? Vysvětlí nám to náš bohemista.
Okolo češtiny
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
Květen, měsíc lásky aneb láskyplná oslovení
Proč říkáme milované osobě brouku? A jak se z brouků, blech či slepic stala něžná oslovení? O lásce, hravosti i zvuku slov v češtině i jinde nám poví náš bohemista.
Co mají společného fantazie, fantasmagorie a magor – a jak se z řeckého zjevení stala česká nadávka?
Jak spolu souvisí fantazie, fantasmagorie a magor? Vydejte se s námi od starého Řecka přes školní lavice až k českému slangu. Více vám o překvapivém příběhu slov a jejich proměn poví náš bohemista.
To je terno aneb jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů
Jak se do češtiny dostalo terno, ambo či bingo? A proč bankrot znamenal přeraženou lavici? Jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů nám představí náš bohemista.
Z neexistujícího jazyka koncert v češtině. Poslechněte si jazykové okénko o Mechanickém pomeranči
Jak se překládá jazyk, který vlastně neexistuje? Náš bohemista se podívá na to, jak Ladislav Šenkyřík dokázal převést do češtiny svět Mechanického pomeranče Anthonyho Burgesse – a jeho vynalézavý jazyk týnů, plný fantazie, humoru i temnoty.
Z ostudy kabát
Veřejná ostuda kdysi bolela víc než dnes. Jak vzniklo rčení – mít z ostudy kabát – a co znamenalo doopravdy? Více nám poví náš bohemista.
Jak vzniklo rčení „dostat se tam jako Pilát do Kréda“?
Velikonoce si obvykle spojujeme s kraslicemi, pomlázkou a zajíčkem, ale v křesťanském příběhu těchto svátků hraje důležitou roli i někdo mnohem méně sympatický – římský úředník Pontius Pilát.
Jak mluví elfové a trpaslíci
Jak se překládá fantasy? Nahlédneme do zákulisí knižní série Zaklínač a práce překladatele Stanislava Komárka. Více nám řekne náš bohemista.
Co je to za člověka? Spojení, které není cizí vliv, ale stará domácí konstrukce
Spojení „Co je to za člověka?“ se kdysi považovalo za vliv němčiny. Historické texty ale ukazují, že jde o staré domácí spojení češtiny. Více nám poví náš bohemista.
Na to můžeš vzít jed. Na první pohled děsivé rčení, které má souvislost s němčinou
Na to můžeš vzít jed. Odkud se vzalo toto poněkud děsivé rčení? Možná souvisí se středověkými zkouškami neviny i se společnou historií s němčinou. Více nám v jazykovém okénku vysvětlil náš bohemista.
Proč má čeština písmeno „ě“?
Všimli jste si někdy, že žádné slovo nezačíná na „e s háčkem“? Víte, kdo tento znak do češtiny zavedl? Jan Hus to nebyl. Nejen o historii tohoto unikátního písmena nám poví náš bohemista.