Sebestvoření, sebemasáž, sebeukotvení. Čeština za posledních 15 let vyprodukovala přes 450 nových slov s komponentem „sebe“. Po stopách těchto složených slov se vydáme.

Sundat, vyndat, zandat – moravismy, nebo spisovná čeština? A co mají společného se slovy onde, uondat či zaonačit? Vydejte se s námi na jazykovou cestu z Moravy do Čech.

Udržitelnost – módní zaklínadlo, nebo nutnost? Náš bohemista nám odhalí původ slova, jeho proměny i to, jak udržitelně žili naši předkové dávno před námi.

Až devadesát procent našich předků ještě před dvěma sty lety žilo na venkově – v úzkém kontaktu s přírodou. Není divu, že se do češtiny dostala spousta výrazů právě z přírodního prostředí.

Když se rozhodnete někoho ignorovat, můžete to vyjádřit slovy „Jsi po mě vzduch“. A právě tohle ustálené spojení je tématem, kterému se v dalším jazykovém okénku věnuje náš bohemista.

Jedno slovo, jedna hláska a spousta historie. Proč se Asie vyslovuje s dlouhým Á? Odpověď vede přes latinu, němčinu i Vídeň. Více nám řekne náš bohemista.

Muffin. Sladkost, kterou jste si i vy možná oblíbili, pečete si ji doma, či si ji dáváte na svačinku ve škole, v práci či kavárně. A kde se vzalo samotné slovo muffin? To je téma pro našeho bohemistu.

Čeština a slovenština si i po 33 letech zůstávají blízké. Jak ale v češtině skloňovat slovenská města? Třeba Banská Bystrica nebo Čadca? Více nám řekne náš bohemista.

Proč říkáme pět let, ne pět roků? Jak spolu souvisí rok, léto a jaro a co s tím má Janus i německé Jahr? Jazykové zamyšlení na přelomu roku. Více nám řekne náš bohemista.

Jak koleda „Jak jsi krásné, neviňátko“ odhaluje poklady staré češtiny? Původ slov jako neviňátko, pastuška či Jezulátko rozebereme v našem jazykovém okénku.