Marie vzala život svému novorozenému dítěti. Při vyprávění o tom, co se stalo, si nejdřív bere na pomoc lež. Roli lhaní ve zpracování vlastní těžké viny otevírá Ridina Ahmedová s psycholožkou Janou Pokornou, v doprovodném rozhovoru k dokumentu ze série Odpustit? „Většina lidí si myslí, že ty ženy nemají svědomí, ale ony ho mají. A to, co udělaly, je pro ně tak silné trauma, že aby mohly žít dál, musí tam být ten příběh. Je to příběh, který je pro ně přijatelný, se kterým mohou žít,“ říká v doprovodném rozhovoru k poslednímu dílu série Odpustit? psycholožka Jana Pokorná. Odbornice s dlouholetou zkušeností s působením ve věznici ve Světlé nad Sázavou, která pracovala se ženami ve výkonu trestu v rámci individuálních terapií a od roku 2016 také ve skupinách. Jakou roli hraje lež v procesu vyrovnávání se s tím, co jsme způsobili a za co neseme vinu?Co se pro nás změní v momentě, kdy se odvážíme přiznat si minulé události tak, jak se skutečně staly? A jak probíhá psychoterapeutická práce se ženami, které spáchaly těžký zločin a odpykávají si dlouholetý trest? Poslechněte si v rozhovoru.

Ridině Ahmedové se letos na jaře ozval kaplan ze ženské věznice ve Světlé nad Sázavou. S tamními ženami ve výkonu trestu mluvil o příbězích, které slyšel v z podcastu Odpustit. A chtěl téma odpouštění probrat na společné besedě při poslechu jednoho z dílů. Ridina pozvání přijala. A s jednou z žen, která si přála sdílet svůj příběh veřejně, natočila tento dodatečný, bonusový díl dokumentární série. Vedle lítosti a zpracovávání vlastní těžké viny, v něm hraje zásadní roli lež. Tento pořad obsahuje motiv závažného trestného činu, jehož obětí bylo dítě. Pokud je to pro vás citlivé téma, zvažte, prosím, poslech.

„Říkáte, že křesťan je pozván k tomu, aby odpustil. Nejsou ale některé věci neodpustitelné?“ Ptá se Arcibiskupa Jana Graubnera autorka podcastu Odpustit, Ridina Ahmedová. „Písmo říká, že hříchy proti duchu svatému nebudou nikdy odpuštěny. Jestli někdo setrvává ve zlu, je zatvrzelý, odmítne milosrdenství a lásku. Já ale lidsky mohu i toto odpustit. Protože když si neodpuštění nechám, tak to trápí mě. A jeho se to ani tak moc netýká,“ říká Jan Graubner. A vzpomíná na formativní zkušenost ze svého dětství. Poslechněte si rozhovor věřící s arcibiskupem. O hranicích odpustitelného, o provázení a duchovní podpoře v těžkých chvílích.

„Zármutek není nemoc, prášky ho nespraví, jde ho jen přežít,“ říká poradkyně pro pozůstalé rodiny, Naděžda Špaténková. Ridina Ahmedová se jí ptá, kudy vede pro truchlící cesta zpátky do síly a jak je jejich okolí může podpořit. Poslechněte si, co prožívají lidé, kteří ztratili dítě a jak se k nim chovat ohleduplně. Rozhovor se natáčel v rozhlasovém studiu na Vinohradech, zvláštní shodou náhod ve stejné době, kdy se v jiné části Prahy střílelo na Filozofické fakultě. Nahrávku zveřejňujeme s hlubokým smutkem, že se stala tak aktuální.

„Neděje se to na každém pracovišti. Ale bohužel je čím dál tím více situací, kdy pacient není spokojen s přístupem lékaře, do kterého patří i komunikace,“ říká v rozhovoru s Ridinou Ahmedovou Šárka Tomová, akademická pracovnice Ústavu ošetřovatelství 2. LF UK a FN Motol. Necitlivá komunikace lékařů a nemocničního personálu s pacientem a jeho rodinou je tématem jedné z epizod podcastu „Odpustit?“. Poslechněte si, jak se mladá generace českých zdravotnických profesionálů učí lépe komunikovat s pacienty a odkud pramení paternalistický přístup některých lékařů.

„Je důležité přiznat si svou chybu a smířit se se sebou, což může být velmi těžké,“ říká Jana Smiggels Kavková, advokační expertka RUBIKON Centra a koordinátorku RESCALED pro ČR. Pro trestané lidi, kteří se vrací do života na svobodě, jsou podle ní zásadní jistoty jako bydlení, práce a vztahy, ale také to, aby se vyrovnali sami se sebou a svými činy. Jaké to je, mít tátu nebo mámu ve vězení? Jak se trestaní lidé vyrovnávají s rodičovskými rolemi? A kudy v takových případech vedou cesty ke smysluplným vztahům? Poslechněte si doprovodný rozhovor podcastu „Odpustit?“ s Janou Smiggels Kavkovou z organizace Rubikon.

"Lidé za mnou většinou přichází s problémy v partnerství, se sebehodnocením, s potížemi v práci. A když se dostáváme hloub, začnou se objevovat emoce, které mají ke svým rodičům,“ popisuje klinický psycholog a psychoterapeut, Jan Siřínek. Vysvětluje, proč ke zpracování náročných rodinných vztahů není nutné, aby někdo nahlas řekl, „promiň“. Poslechněte si, proč je tak těžké odpouštět svým nejbližším. A proč to podle psychologa není u komplikovaných vztahů v rodině jediná a nevyhnutelná cesta k psychické rovnováze.

1. část závěrečné epizodyKluk, který v pouliční potyčce smrtelně zranil starého muže, je otřesený tím, co způsobil. Rozhodne se pozůstalé rodině osobně omluvit. Vypráví svůj životní příběh a odkrývá řetězec sociálního vyloučení, násilí a závislostí, který se táhne přes generace. Sledujeme průběh dvou soudních řízení, která rozhodují o Adrianově vině a trestu. Padne závěrečný verdikt a rodina i Adrian se zpracovávají následky prožitých událostí. Kredity:Autorka: Ridina AhmedováKreativní producentka a dramaturgyně: Veronika RuppertZvuk: Jaroslav PokornýHudba: Ridina Ahmedová a Jaroslav PokornýVizuály: Adam Křena

část závěrečné epizodyRodina se snaží zpracovat nenávistný útok. Při potyčce na tramvajové zastávce byl smrtelně zraněný děda, hájící své vnouče. Dcera a syn zesnulého, Tereza a Martin a vnouče Maxine, vzpomínají na dramatickou ztrátu táty a dědy. Vyrovnávají se s traumaty z napadení z nenávisti, z komunikace personálu v nemocnici a z policejního vyšetřování. Útočník se chce pozůstalé rodině osobně omluvit a usiluje o setkání. Blíží se soud, který rozhodne o jeho trestu. Kredity:Autorka: Ridina AhmedováKreativní producentka a dramaturgyně: Veronika RuppertZvuk: Jaroslav PokornýHudba: Ridina Ahmedová a Jaroslav PokornýVizuály: Adam Křena