Po šesti letech studia na ostravské Janáčkově konzervatoři čekají také Adélu Mitášovou a Simonu Pekařovou ze třídy Hany Fialové závěrečné zkoušky, absolventské práce a také absolventský koncert.

Led, sníh, písek i dřevo. To jsou materiály, ze kterých běžně vytváří sochy řezbář z Vřesiny na Hlučínsku, Igor Kučera. Rozhovor jsme s ním natáčeli, když tvořil sněhové sochy na Kopřivné.

Primule nebo třeba bramboříky. Květiny, které symbolizují příchod jara, už plní skleníky. A taky saláty či bylinky. Připraveni na jaro jsou také v hlučínském zahradnictví, kde spoustu rostlinek pěstují od semínka, a tak s výsadbou začínají už v zimě.

Blažena Žampová žije ve Staré Vsi u Rýmařova, je v penzi a pomáhá se starat o místní kostel. Je zasvěcený Povýšení svatého Kříže a stejně jako další menší vesnické kostelíky jeho provoz či údržba stojí a padá s ochotou a angažovaností místních farníků.

Kapka naděje pro těrlické náměstí. To je socha, kterou má sochař Martin Kuchař zatím rozkreslenou v technickém nákresu. Kámen, který bude do její podoby postupně opracovávat, mu stojí v ateliéru v Koňákově. Až monument zhotoví, ozdobí nedaleké Těrlicko.

Až do poloviny května můžete navštívit ve výstavním sále Národního památkového ústavu v Ostravě výstavu Klubu Za starou Prahu. Představuje i řadu iniciativ podobně zaměřených ostravských spolků.

Spolek přátel historie města Havířova měl v loňském roce plné ruce práce. Havířov totiž slavil 70 let od svého vzniku, a tak badatelé a sběratelé ze spolku připravovali nejrůznější výstavy. Při jedné z nich jsme se setkali s předsedou spolku Kamiel Křenkem, havířovským rodákem a patriotem.

Hornické muzeum Landek park v Ostravě nabízí několik atraktivních expozic. Návštěvník si tam třeba udělá představu o tom, jak se postupně zlepšovalo vybavení horníků a co všechno se dělalo pro bezpečnost v dolech. A i když nejste příznivci fyziky a technických detailů, tamní průvodci to umí srozumitelně vysvětlit a poutavě o práci horníků a báňských záchranářů povídat.

Rodák z Podkrkonoší, herec a režisér Národního divadla moravskoslezského Tomáš Jirman, je jako doma i u nás, v rozhlasových režiích. Má na svědomí řadu literárně dramatických pořadů z dílny ostravského studia Českého rozhlasu. A v lednu oslavil sedmdesátku. Jaký byl jeho životaběh?

Takzvaný skok byl zvláštní sólový mužský tanec, který se v unikátních tanečních folklorních seminářích pokoušejí vzkřísit etnologové společně s folkloristy. Etnoložka Sabrina Pasičnyková z příborského Centra tradičních technologií navíc zkoumá a rekonstruuje kroj, ve kterém tanec kdysi tanečníci předváděli.