V 85. dílu podcastu Odemčeno pokračuje druhým dílem náš letní pivní speciál. Mirek Zámečník si opět povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, tentokrát hlavně o českých hospodách, proměně gastroscény, spolupráci s craftovými pivovary a příběhu piva Budvar 33.

Debata začíná u české hospody a toho, jak se mění její role. Klasická čtyřka, jak ji znaly starší generace, postupně mizí, zatímco úspěšné hospodské koncepty jsou profesionálnější, více pracují se zážitkem, kvalitou piva, jídlem, personálem i místem. Petr Dvořák vysvětluje, proč gastro jako celek neklesá, ale proměňuje se. Rostou obědové koncepty, bistra, sushi bary, foodbary i podniky, které umí spojit dobré jídlo, dobře ošetřené pivo a jasně uchopený provoz.

Velká část dílu se věnuje tomu, proč je dnes provoz hospody náročný. Rostou mzdy, profesionalizují se služby a hosté za vyšší cenu očekávají lepší zážitek. Mirek s Petrem Dvořákem probírají, proč některé koncepty fungují okamžitě, zatímco jiné se nechytnou ani s dobrým pivem, jak velkou roli hraje poloha, personál, konzistence a schopnost dělat gastro každý den stejně dobře.

Řeč je i o tom, jak mladší generace pije pivo jinak. Méně často sedí v klasické pivnici, víc vyhledává nové formáty, jiné příležitosti a sociální zážitek. Dostane se na rodinné podniky, profesionální gastrokoncepty, sudy u hasičárny, berlínské spätis i otázku, jak může české pivo dál fungovat mimo tradiční hospodský model.

Druhá část epizody míří ke craftové scéně a vztahu Budvaru k menším pivovarům. Petr Dvořák popisuje, proč Budvar nechtěl jen napodobovat craftové styly, ale stát se součástí komunity. Řeč je o tom, proč craft není jen IPA, ale hlavně přístup, subkultura, autenticita a vztah k pivu. Mirek s Petrem Dvořákem probírají i to, čím je Budvar ve výrobě specifický: klasická varna, celé hlávky žateckého poloraného červeňáku, dlouhé ležení piva ve sklepích a investice do ležáckých kapacit.

Závěr patří Budvaru 33. Petr Dvořák vysvětluje, proč právě toto pivo pomohlo Budvaru otevřít dveře do nových hospod a oslovit méně konzervativní část trhu. V nově získaných hospodách už Budvar 33 tvoří zásadní část výtoče a vedle klasického ležáku funguje jako druhá silná opora značky.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 84. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují novele stavebního zákona, stavebnímu řízení a tomu, zda může Česko konečně začít rychleji povolovat a stavět. Řeč je o principu jedno řízení, jeden úřad, pevných lhůtách, větší předvídatelnosti a silnějším postavení bytové výstavby.

Debata ale rychle ukazuje, že samotné zrychlení povolování nestačí. Pokud se má v Česku skutečně víc stavět, musí se vedle stavebního řízení řešit i územní plánování, intenzita využití pozemků, výšková regulace, hustota zástavby a schopnost měst rozvíjet lokality napojené na infrastrukturu. Mirek s Míšou proto probírají Pankrác, výškové limity, pohledové koridory, UNESCO i otázku, proč se u zásadních regulací často nepracuje s ekonomickým vyčíslením dopadů.

Velká část dílu se věnuje zahraničním příkladům. Dostane se na Londýn, Paříž, Vídeň, Minneapolis, Kalifornii i Nizozemsko. Mirek s Míšou rozebírají, jak jiná města pracují s pohledovými koridory, zahušťováním kolem dopravní infrastruktury, rušením příliš restriktivního zoningového nastavení nebo s pravidlem, že projekt splňující předem dané podmínky se nemá znovu politicky posuzovat.

Česká část debaty míří hlavně k Praze. Řeč je o Letňanech, metru končícím v poli, nevyužitých městských a státních pozemcích, landbankingu, plánovacích smlouvách, veřejné infrastruktuře a nákladech obětované příležitosti. Zaznívá i srovnání s Vídní, která dlouhodobě pracuje s městskými pozemky jako s nástrojem bytové politiky a rozvoje města.

Dostane se také na NIMBY efekt, roli památkářů a ekologů, veřejný zájem na bytové výstavbě, dostupnost bydlení a otázku, proč Česko potřebuje vedle efektivního stavebního řízení i moderní územní plánování. Bez obojího se podle Míši a Mirka bytová krize zásadně neposune.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 83. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují cestování, letecké dopravě a tomu, proč se dovolená stává zajímavým ekonomickým ukazatelem. Řeč je o spotřebitelské důvěře, cenách letenek, palivech, kapacitě aerolinek, geopolitice i o tom, jak se mění chování turistů před letní sezonou.

Debata začíná u globálního cestovního ruchu, který se po pandemii vrátil na rekordní úrovně. Mezinárodní příjezdy podle dat zmiňovaných v epizodě dosáhly zhruba 1,52 miliardy a poptávka po cestování dál roste. Současně ale do trhu vstupují vyšší náklady na letecké palivo, napětí na Blízkém východě, omezení vzdušných koridorů a výrazný tlak na marže leteckých společností.

Velká část dílu se věnuje samotnému letectví. Mirek s Míšou probírají, proč aerolinkám nechybí cestující, ale často chybí letadla. Dostane se na objednávky Airbusu a Boeingu, problémy motorů u části letadel Airbus A320neo, uzemněné stroje nízkonákladových dopravců, čínský COMAC, ambice tureckých, emiratských i afrických aerolinek a kapacitní limity velkých evropských letišť.

Druhá část epizody míří k turistickým destinacím. Řeč je o přetížených městech, rostoucích poplatcích, změně od masového turismu ke kvalitnějšímu cestování, dopadech vysokých teplot a nedostatku vody i o tom, proč se pro část Evropanů stávají atraktivnější severnější destinace včetně Baltu.

Dostane se také na Prahu, alkoholovou turistiku, spotřebu vody v turistických resortech, odsolování, dražší zážitkové cestování a otázku, proč je ochota utrácet za dovolenou zároveň signálem krátkodobé důvěry domácností.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 82. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Kateřinou Kupkovou, viceprezidentkou Svazu průmyslu a dopravy ČR a předsedkyní správní rady Lenzing Biocel Paskov, o výrobě vysoce kvalitní rozpustné dřevní hmoty, biorafinériích a konkurenceschopnosti energeticky náročné výroby v Evropě.

Debata začíná u Paskova, který prošel zásadní technologickou proměnou a dnes vyrábí viskózovou buničinu pro textilní i netextilní průmysl. Kateřina Kupková vysvětluje, jak funguje výroba založená na zpracování dřevní hmoty, výrobě celulózy a proč jde o téměř bezodpadový provoz a jak si podnik dokáže z vedlejších produktů vyrábět vlastní teplo i elektřinu.

Velká část dílu se věnuje tomu, proč se i takto efektivní průmysl v evropských statistikách často jeví jako energeticky náročný a jak do jeho konkurenceschopnosti vstupují emisní povolenky, poplatky, regulace, CBAM a absence rovných podmínek vůči mimoevropské konkurenci. Mirek s Janem Rafajem probírají také postoj Svazu průmyslu k bezplatným povolenkám a k ceně emisních povolenek, která výrazně ovlivňuje náklady evropské výroby.

Řeč je i o českém dřevu jako jedné z mála domácích obnovitelných surovin. Hosté probírají, proč se část dřeva stále vyváží bez vyššího domácího zhodnocení, jakou roli hrají pily, dřevostavby, veřejné zakázky, kůrovcová kalamita a proč by hospodářská strategie měla více řešit zpracování surovin s vyšší přidanou hodnotou v Česku.

Dostane se také na evropské nařízení proti odlesňování, požadavky na dohledatelnost původu dřeva, administrativní náklady, ESG požadavky bank a širší otázku, zda Evropa dokáže chránit přírodu a zároveň neoslabovat vlastní průmysl.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 81. dílu podcastu Odemčeno začíná první ze tří dílů letního pivního speciálu. Mirek Zámečník si povídá s Petrem Dvořákem, ředitelem národního podniku Budějovický Budvar, o tom, jak se mění světový pivní trh, spotřebitelé, hospody i postavení českého piva v zahraničí.

Debata začíná u exportu Budvaru a u toho, na kterých trzích má české pivo dlouhodobě silnou pozici. Řeč je o Evropě, Německu, Rakousku, Británii, Severní Americe i Asii. Petr Dvořák vysvětluje, proč je Budvar nejvyváženější českou pivní značkou, jak se liší jednotlivé trhy a proč ve starém světě dlouhodobě klesá spotřeba piva i alkoholu obecně.

Velká část dílu se věnuje pivní kultuře. Mirek s Petrem Dvořákem probírají rozdíly mezi Českem, Bavorskem, zbytkem Německa a Británií. Dostane se na pivní nacionalismus, německé cenové války, ústup točeného piva, britské puby, hospodské řetězce i na to, proč má česká hospodská kultura pořád mimořádnou hodnotu.

Závěr míří k novým trhům, craftové scéně a tomu, jak se ve světě znovu objevuje respekt k českému ležáku. Řeč je o Asii, Koreji, Severní Americe, značkách Budweiser Budvar, Budějovický Budvar a Czechvar i o tom, proč může být pitelnost českého piva důležitou výhodou i na velmi konkurenčních trzích.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 80. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují umělé inteligenci, investicím do AI infrastruktury a dopadům na trh práce. Debata začíná u velkých technologických firem, které dnes nesou hlavní část investic do cloudu, výpočetní kapacity a jazykových modelů. Řeč je o tom, jak rychle rostou kapitálové výdaje, proč se část firem začíná výrazně zadlužovat a kde se v tomto vývoji nachází Evropa.

Mirek s Míšou probírají také změny na trhu práce. Umělá inteligence podle nich neznamená jen plošné nahrazování profesí, ale především zásah do vstupních pozic, přes které se lidé běžně učili a postupně získávali zkušenost. Dostane se proto na juniorní programátory, koncipienty, analytiky, média, bankovnictví, HR nebo IT podporu a na otázku, kde budou firmy za několik let brát zkušené lidi, pokud dnes omezí nástupní vrstvy.

Velká část epizody se věnuje i českému kontextu. Řeč je o podnikovém IT, službách, aplikační vrstvě AI, zdravotnictví, diagnostice i o tom, kde může mít Česko praktickou výhodu, přestože nemůže soutěžit s americkými hyperscalery v objemu investic. Současně se debata posouvá k fiskálním dopadům. Pokud se část hodnoty přesune z práce do kapitálově vlastněné digitální infrastruktury, bude třeba znovu promýšlet zdanění, sociální odvody a financování průběžných systémů.

Dostane se i na evropskou technologickou suverenitu, datová centra, energetickou infrastrukturu, digitální služby, daň z obratu, zvláštní zdanění vybraných technologických firem a možné kompenzace pro lidi, kterým AI změní pracovní dráhu.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 79. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Liborem Krausem, prezidentem Asociace výzkumných organizací a šéfem společnosti Comtes FHT, o aplikovaném výzkumu, inovacích a jejich vazbě na český průmysl.

Debata vychází z příkladu společnosti Comtes FHT, která vznikla jako spin-off plzeňské Škodovky a Západočeské univerzity. Dnes se věnuje výzkumu kovových materiálů a technologií jejich zpracování, spolupracuje s průmyslovými firmami doma i v zahraničí a ukazuje, jak může fungovat propojení výzkumné organizace s praktickými potřebami výroby.

Mirek, Jan Rafaj a Libor Kraus se věnují také širšímu nastavení českého systému. Řeč je o institucionálním financování, smluvním a kolaborativním výzkumu, transferu výsledků do firem, daňových odpočtech na výzkum a vývoj i o tom, proč se Česká republika potřebuje více soustředit na patenty, licence, spin-offy a komerční využití výsledků.

Dostane se i na roli TA ČR, evropská pravidla pro výzkumné organizace, srovnání s Německem a Spojenými státy a otázku, jak nastavit podporu tak, aby firmy i výzkumné instituce více spolupracovaly na konkrétních výsledcích.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 78. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují proměně ČEZ a tomu, co chystaná valná hromada znamená pro českou energetiku. Řeč je o restrukturalizaci firmy, oddělení vybraných aktiv, distribučních sítích, zákaznickém segmentu a o tom, proč už ČEZ dávno není jen dividendový titul na pražské burze.

Debata zasazuje český případ do širšího evropského kontextu. Mirek s Míšou probírají, jak podobné změny probíhaly u velkých energetik typu RWE, E.ON, Fortum nebo EDF a proč se v energetice stále víc oddělují části byznysu s jinou cenou kapitálu, jiným investičním horizontem a jiným typem ideálního vlastníka.

Velká část dílu míří k distribuční infrastruktuře, jejíž význam poroste s obnovitelnými zdroji, elektromobilitou, datovými centry, tepelnými čerpadly i dekarbonizací průmyslu. Dostane se také na jadernou energetiku, roli státu, ochranu minoritních akcionářů a možné způsoby, jak do vyčleněných aktiv přivést kapitál, včetně struktur typu SICAV.

Debata o firmě, která stojí mezi kapitálovým trhem, energetickou bezpečností, státním zájmem a obrovskými investicemi do infrastruktury.

Sledujte nás na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 77. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady o změnách zákona o rozpočtové odpovědnosti. Debata začíná vysvětlením, co se ve veřejném prostoru často plete. Deficit zůstává jen jeden a rozpočet také. Podstatou navrhovaných úprav je zvýšení maximálně přípustného schodku, jen zabalené do výjimek a únikových doložek.

Řeč je o národních fiskálních pravidlech, evropské tříprocentní hranici, výdajích na obranu, investicích do infrastruktury i o tom, proč samotné rozpočtové pravidlo nestačí, pokud se jím politická reprezentace nechce řídit. Mirek s Danielem Bártou probírají také to, jak se na české veřejné finance dívají finanční trhy a ratingové agentury.

Velká část debaty míří k penzím a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Právě změny ve věku odchodu do důchodu, valorizačním vzorci nebo dlouhodobých nákladech stárnutí jsou podle Daniela Bárty pro investory i fiskální modely zásadnější než jednotlivé rozpočtové položky v jednom roce.

Debata o tom, zda si Česko dokáže udržet svou dosavadní výhodu fiskálně obezřetné země, nebo se začne přibližovat státům, které si na vyšší schodky postupně zvykly.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

V 76. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují demografii, porodnosti a tomu, proč se Česko bude muset připravit na zásadně jinou věkovou strukturu společnosti. Debata začíná u poklesu počtu narozených dětí a u otázky, proč se z mateřství v moderní společnosti stala osobní volba, kterou stát nedokáže jednoduše změnit daňovými pobídkami ani štědrými příspěvky.

Řeč je o tom, proč podobné snahy nepřinesly trvalý obrat ani v Maďarsku nebo Polsku, jak se mění porodnost v Evropě, Indii i dalších částech světa a proč bude vedle podpory rodin stále důležitější adaptace na stárnutí populace. Mirek s Míšou proto probírají i care economy, dlouhodobou péči, zdravý životní styl, vyšší zaměstnanost lidí nad 55 let, roli migrace a otázku, jak celý systém financovat.

Debata o zemi, která bude muset méně spoléhat na jednoduché recepty na porodnost a víc řešit, jak bude fungovat práce, péče a veřejné finance ve stárnoucí společnosti.

Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik