
Poslechněte si podcast: „Nedělám kompromisy, s klienty mám společný cíl,“ tvrdí architekt Radek Lampa
Architekt Radek Lampa, spoluzakladatel pražského ateliéru ra15, v úvodu prvního dílu rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná na studium na plzeňské stavební průmyslovce i na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Přibližuje atmosféru architektonického vzdělávání v době před rokem 1989, kdy se studující seznamovali se zahraničním děním především prostřednictvím časopisů a neformálních diskusí. Za zásadní zkušenost považuje Lampa své působení v AP ateliéru Josefa Pleskota v 90. letech minulého století. Právě ve spolupráci s Pleskotem se naučil přemýšlet o architektuře v širších souvislostech a stavět návrhy na promyšlené koncepci.
V další části rozhovoru popisuje Lampa založení ateliéru FACT se čtyřmi dalšími partnery, stejně jako následné fungování vlastní kanceláře. Mluví o důležitosti partnerského vztahu mezi architektem a klientem, o snaze udržet ve stále větším týmu otevřenou a demokratickou tvůrčí atmosféru i o ambici vybudovat ateliér schopný obstát v mezinárodní konkurenci. Kriticky přitom hodnotí postavení české architektury v Evropě a zamýšlí se nad tím, proč tuzemské kanceláře zatím jen obtížně získávají významnější zakázky v zahraničí.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:10) studium v Plzni
(09:32) spolupráce s Josefem Pleskotem
(23:07) ateliéry FACT a ra15
(30:03) vývoj ateliéru ra15
(39:28) mezinárodní konkurence
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
Od Západu nefouká? Podcast o architektuře
Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu.
Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
„Umělá inteligence za mě dělá špinavou práci,“ říká architekt Martin Kaftan
Druhá část rozhovoru s architektem a pedagogem Martinem Kaftanem se soustředí na jeho současné působení na Fakultě architektury VUT v Brně i na témata, která dlouhodobě formují jeho práci. Jako vedoucí Ústavu experimentální tvorby se na akademické půdě věnuje možnostem digitálního navrhování a výroby, robotice, energetice a udržitelnosti a společně se studujícími hledá cesty, jak experimentální přístup uplatnit nejen ve výzkumu, ale také v realizovaných projektech. Experiment přitom chápe jako způsob, jak pomocí konkrétní metody ověřovat nové materiály, technologie i samotné principy navrhování.
V pokračování rozhovoru s Petrem Klímou mluví Martin Kaftan také o proměně architektonické profese vyvolané využíváním umělé inteligence, algoritmů a 3D tisku, o výzkumu energetických toků ve městech nebo o hledání nových stavebních typologií v reakci na klimatické a environmentální změny. Přibližuje zkušenosti s vertikálními farmami i projekty vznikajícími se studenty – od experimentů s novými materiály až po návrh technického zázemí antarktické stanice. Vrací se ale také k vlastní potřebě fyzicky tvořit a pracovat s materiálem, jako je výroba dřevěných rámů kol nebo současné experimenty spojené s rychlostní kanoistikou.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(00:38) působení na FA VUT
(11:22) AI v architektuře
(14:53) experimentální architektura a environmentální výzvy
(32:30) spolupráce se studenty
(36:31) osobní projekty
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Čeští studující nejsou horší. V zahraničí jsou ale větší možnosti,“ říká architekt a pedagog Martin Kaftan
Podcastovou sérii o architektuře Od Západu nefouká? po letní pauze otevírá dvoudílný rozhovor s architektem a pedagogem Martinem Kaftanem. První část rozhovoru sleduje Kaftanovu pozoruhodnou životní a profesní cestu z rodné Plzně přes New Jersey, Londýn a Štýrský Hradec do Znojma a na Fakultu architektury VUT v Brně. Od vyučení elektrikářem a služby u policie se Martin posléze dostal ke studiu architektury na New Jersey Institute of Technology a londýnské Bartlett School of Architecture, kde objevil svět digitální a parametrické architektury, který zásadně ovlivnil jeho další profesní směřování.
V rozhovoru s Petrem Klímou se Martin Kaftan ohlíží za studiem a prvními profesními zkušenostmi v USA, působením v londýnském ateliéru Foster + Partners i za návratem do střední Evropy, kde se postupně vydal cestou výuky a výzkumu. Mluví o možnostech digitálního navrhování a robotické výroby, o zkušenostech z předních zahraničních škol i o rozdílech mezi českým a zahraničním akademickým prostředím. Dnes jako vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT v Brně předává své bohaté zkušenosti další generaci architektů a architektek a připomíná, že rozdíl mezi českými a zahraničními školami nespočívá ani tak v kvalitě studujících jako spíše v příležitostech, kontaktech a možnostech, které jim školy dokážou nabídnout.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:32) z Plzně do Ameriky a k architektuře
(16:40) praxe v New Yorku a magisterské studium v Londýně
(31:17) návrat do ČR z působení u Normana Fostera a akademická dráha v Grazu
(43:14) reflexe studia architektury v Čechách a v zahraničí
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Každý veřejný prostor má své vrcholy a pády. I náplavky,“ shodují se Petr Janda a Jakub Mareš
Ve veřejné nahrávce podcastu Od Západu nefouká?, která se uskutečnila 8. června 2026 na plzeňské náplavce u řeky Radbuzy, se Petr Klíma setkal s architektem Petrem Jandou a architektem Jakubem Marešem – dvěma osobnostmi, které výrazně ovlivnily podobu pražských a plzeňských náplavek. Rozhovor se neomezil jen na historii jejich vzniku, ale otevřel širší otázky role řek ve městě, občanských iniciativ, architektury veřejného prostoru i proměny vztahu lidí k městskému prostředí.
Oba hosté popsali cestu od prvních kulturních aktivit k rozsáhlým revitalizacím, zkušenosti se spoluprací s městy i správci vodních toků. Zároveň poukázali na to, že se veřejný prostor rodí z dlouhodobé práce, experimentů a dialogu. Debata nabídla také kritickou reflexi gentrifikace, správy náplavek a úvah o jejich dalším rozvoji.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(02:51) kvalita a potenciál náplavek jako veřejného prostoru
(06:47) proměna pražské náplavky
(28:06) od myšlenky k plzeňské náplavce
(30:36) hybatelé veřejného mínění
(54:54) povodňové limity a opatření
(1:05:04) pěšky podél řeky
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Infrastruktura se v Plzni stala nástrojem destrukce,“ říká Roman Koucký
Ve veřejné nahrávce podcastu Od Západu nefouká?, která vznikla 13. května v Semlerově rezidenci v Plzni, se Petr Klíma setkal s architektem Romanem Kouckým a architektkou Editou Lisecovou, dvojicí výrazných osobností české architektury s plzeňskými kořeny. V rozhovoru nejprve probírali proměny Plzně v posledních desetiletích – zmínili rozhodnutí, která zásadně ovlivnila podobu města i příležitosti, jež podle obou hostů zůstaly nevyužité. Pak představili urbanistické projekty kanceláře koucky-arch.cz pro Plzeň – předně soutěžní návrhy pro soutěže na řešení tzv. Jižního města (2007) a vnitřní části města (2012). Studie Kouckého týmu prosazovaly rozvoj uvnitř stávající městské struktury místo další expanze do krajiny. V rozhovoru vzápětí došlo i na návrh úpravy prostoru U Jána či na metodiku, která měla Plzni posloužit při přípravě nového územního plánu, uplatnila se však jen zčásti.
Možná řešení uzlových bodů či celých území ve městě ilustrovali Koucký s Lisecovou na vybraných příkladech z několika desítek studentských projektů, které pod jejich vedením vznikly v ateliéru 1+XX na Fakultě architektury ČVUT. Koucký a Lisecová v debatě před zaplněným sálem připomněli i projekty kanceláře koucky-arch.cz týkající se místa U Zvonu a Západočeské galerie v Plzni, a to včetně soutěžního návrhu nové budovy galerie nebo realizovaných úprav interiérů historického domu s výstavní síní „13“ i budovy Masných krámů. Vedle kritické reflexe fungování českého urbanismu, plánování a politického rozhodování vyjádřili oba hosté v závěru natáčení přesvědčení, že města potřebují srozumitelnou dlouhodobou vizi a odvahu ji naplňovat.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(03:00) proměny Plzně v průběhu několika desetiletí
(10:37) soutěž Plzeň – Jižní město (2007)
(22:08) soutěž Plzeň – řešení vnitřní části města (2012)
(32:08) studie lokality U Jána (po roce 2012)
(53:19) soutěž na návrh urbanisticko-architektonického řešení prostoru U Zvonu (2008–2009)
(56:00) realizace interiérů pro Západočeskou galerii (výstavní síň „13“)
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Současnost je stejně hodnotná jako minulost,” říká architekt Roman Koucký
Druhý díl rozhovoru s profesorem Romanem Kouckým se soustředí na jeho dlouhodobé uvažování o urbanismu, plánování měst a kritiku současného přístupu k jejich rozvoji. Koucký vysvětluje principy tzv. elementárního urbanismu, v němž klade důraz na kompozici města namísto restriktivní regulace, a vrací se ke své práci na Metropolitním plánu Prahy, který podle něj během let ztratil své původní klíčové myšlenky. Mluví o výškové kompozici města, nedostatečně využitém potenciálu transformačních území Holešovic či Bubnů i o tom, proč podle něj česká města dlouhodobě stagnují. Kriticky komentuje délku povolovacích procesů, kompromisnost veřejného rozhodování i nedostatek odvahy přijímat odvážnější urbanistická řešení.
V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také památkové péči, digitálním nástrojům v architektuře, roli developerů i postavení architektů ve veřejné debatě. Důsledně rozlišuje mezi „péčí“ a „ochranou“ historických hodnot, polemizuje s dosavadním českým přístupem k výškové regulaci a obhajuje větší otevřenost vůči současné architektuře jako přirozené součásti vývoje města. Rozhovor nabízí i osobnější rovinu — vedle frustrace z vývoje českých měst ukazuje Kouckého jako autora, který stále věří v sílu architektonické vize, tvůrčí svobody a individuální odpovědnosti, a který dnes hledá radost z bezprostřední tvorby třeba i při stavbě vlastních gramofonů.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:01) kritika územního plánování
(09:29) Metropolitní plán Prahy
(16:52) česká města v pasti stagnace
(25:42) využití digitálních nástrojů při plánování měst
(29:02) kritika památkové péče
(46:38) developeři jako hybatelé rozvoje
(49:36) architekti ve veřejné debatě
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Architekti mají být součástí veřejné diskuse,“ tvrdí Roman Koucký
První díl rozhovoru s Romanem Kouckým sleduje formování jeho architektonického myšlení i vývoj jeho profesní kariéry od studia na Fakultě architektury ČVUT v 80. letech přes aktivity spojené se skupinou Zlatí orli, Zlatou školou architektury a nakladatelstvím Zlatý řez po jeho pedagogické působení, které započalo v 90. letech. Koucký vzpomíná na atmosféru normalizační školy, generační střet s pozdním modernismem i hledání nového jazyka architektury v závěru 80. let. Popisuje význam neformálních iniciativ a mezigeneračních setkání se skupinou Středotlací, spolupráci s Martinem Kotíkem a Martinem Rajnišem i vznik paralelních vzdělávacích platforem, které podle něj pomáhaly otevírat české prostředí současnému architektonickému myšlení.
V rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také svému působení na Fakultě architektury ČVUT, proměně architektonického vzdělávání a principům urbanismu, které rozvíjí od 80. let dodnes. Kriticky reflektuje současnou podobu akademického prostředí a postavení architekta ve veřejné debatě. Mluví o konceptu elementárního urbanismu a zkušenostech s přípravou regulačních plánů, zejména v Ústí nad Labem. Rozhovor zároveň ukazuje Kouckého jako výrazného pedagoga a veřejně promlouvajícího architekta, který i přes rostoucí skepsi stále hledá možnosti, jak prostřednictvím výuky či publikační činnosti ovlivňovat budoucí generace architektů i podobu tuzemských měst.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(02:00) studium na FA ČVUT (80. léta minulého století)
(07:43) Zlatí orli a Zlatá škola architektury (1989–1990)
(23:00) nakladatelství Zlatý řez (90. léta)
(26:26) působení na FA ČVUT: reflexe proměn architektonického vzdělávání během posledních dekád
(35:42) veřejná role architekta
(44:16) proměny urbanismu od 80. let
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Co vymyslím, jinde neexistuje,“ prohlašuje architekt Jan Louda
Druhý díl rozhovoru s Janem Loudou pokračuje v mapování jeho profesní dráhy, která se v 90. letech posunula od projektování k práci s výstavními modulárními systémy a později s nerezovými lankovými konstrukcemi, které architekta přiměly k založení společnosti Cabletech. Louda vzpomíná na závěr svého působení ve Sportprojektu, kde se mu ve spolupráci s kolegy dařilo realizovat netradiční návrhy, na práci ve vlastním ateliéru LO-TECH nebo na projekt rekonstrukce Divadla Spirála, oceněného Grand Prix Obce architektů. Zmiňuje také modulární projekty pro výstavnictví, spolupráci s výrobcem německého systému Mero či vývoj modulových muzejních vitrín pro Veletržní palác, které získaly americký patent a mezinárodní partnerství.
V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou představuje Louda svoji současnou práci ve společnosti Cabletech a reflektuje zkušenosti s architektonickou scénou nejen v Plzni, ale i v celém Česku. Kriticky hodnotí soukromé investory a srovnává českou scénu s okolními zeměmi, přičemž zdůrazňuje význam tvůrčí inovace, experimentování s unikátními řešeními a práci s trvanlivými materiály.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:50) divadlo Spirála
(08:30) 90. léta: modulární a výstavní architektura
(15:45) současnost a Cabletech: lanový systém pro stavebnictví a architekturu
(27:16) Plzeň a reflexe současné architektonické scény
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Architektura musí být vidět do posledního šroubku,“ tvrdí Jan Louda
V novém díle podcastu představuje architekt a „plzeňský expat“ Jan Louda svou životní a profesní dráhu, která propojuje jeho „strojařské“ kořeny s vášní pro architekturu – cestu, jež vedla od otcových jaderných reaktorů až k osobitému pojetí technicky i výtvarně progresivních, zároveň však účelných a dostupných staveb. Spolu se Zbyškem Stýblem a Tomášem Kulíkem tento přístup rozvinul ve skupině LO-TECH.
V první části dvojdílného rozhovoru s Petrem Klímou se Jan Louda ohlíží za svými studijními začátky, za profesním působením před rokem 1989 i za svým vztahem s architektem Karlem Pragerem, jehož dceru si vzal za manželku. Pro obě rodiny také vytvořil projekt nástavby architektovy vily z roku 1968 — architektonicky pozoruhodný „dům na domě“. Jan Louda působil dlouhá léta ve Sportprojektu, kde se podílel na návrzích řady sportovních staveb – mimo jiné veslařského kanálu v Račicích nebo Skicentra v Harrachově. V záznamu rozhovoru mluví o odvaze tvořit z mála, o víře v technickou racionalitu i o tom, že dobrá architektura musí obstát ve zkoušce času – ať už vzniká z prefabrikátů, nebo z ideálů.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:08) studium strojírenství a cesta k architektuře
(09:54) vztah s Karlem Pragerem
(14:55) nástavba Pragerovy vily (1978–1983)
(30:52) skupina LO-TECH a principy high-tech architektury
(43:17) veslařský kanál v Račicích a Skicentrum Harrachov
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Stavby tvůrce mrakodrapů Zdeňka Kuny obstojí i dnes,“ říká Tereza Macháčková
Nový díl podcastu pokračuje v sérii věnované plzeňským „expatům“ a v rozhovoru Petra Klímy s historičkou architektury Terezou Macháčkovou připomíná architekta Zdeňka Kunu, od jehož narození letos uplyne 100 let. Macháčková, která Kunovi věnovala svou diplomovou práci a měla možnost s ním opakovaně hovořit, přibližuje jeho plzeňské kořeny, pražská studia i profesní dráhu spojenou především s Prahou a úzce provázanou s vývojem československé architektury druhé poloviny 20. století.
Rozhovor se zaměřuje na Kunovy klíčové realizace: na výškové budovy Strojimportu a Motokovu nebo dostavbu východní tribuny Strahovského stadionu, stejně jako na projekty, v nichž Zdeněk Kuna musel citlivě reagovat na historickou zástavbu, například československé obchodní zastupitelství v Miláně či objekt Omnipolu v Praze. Epizoda se také dotýká architektova angažovaného postavení před rokem 1989, kdy Zdeněk Kuna vedl jako ředitel Krajský projektový ústav Praha, stál v čele Svazu architektů a jako pedagog působil na pražské UMPRUM.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(05:39) studium Zdeňka Kuny a jeho vztah k Plzni
(13:20) výškové budovy pro podniky zahraničního obchodu
(46:35) východní tribuna Strahovského stadionu
(53:11) pedagogická praxe a profesní uplatnění po roce 1989
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Brummelův dům je moje druhé loosovské dítě,“ říká Maria Szadkowska
Loosovskou sérii podcastu Od Západu nefouká? uzavírá rozhovor Petra Klímy s badatelkou a kurátorkou Marií Szadkowskou, která se intenzivně věnuje výzkumu a zprostředkovávání díla Adolfa Loose již několik desítek let. Dialog sleduje profesní dráhu Szadkowské od prvního setkání s Müllerovou vilou přes podíl na její obnově a budování Studijního a dokumentačního centra až po současné působení v Brummelově domě v Plzni.
V první polovině se rozhovor soustředí na proměnu Müllerovy vily v jeden z prvních tuzemských příkladů tzv. house muzea a na hledání způsobu, jak zpřístupnit autentický interiér bez narušení jeho charakteru. Diskuse se dotýká Loosova důrazu kladeného na detail i širších otázek muzejní interpretace moderní architektury. Maria Szadkowska se také vrací k někdejšímu loosovskému sympoziu v Plzni a vzniku tzv. plzeňského memoranda za záchranu Loosových interiérů. V souvislosti s pražskou vilou Rothmayerových zmiňuje i osobnost Boženy Rothmayerové a hovoří i o Brummelově domu, jehož další směřování otevírá témata ochrany, badatelského zázemí i nových forem prezentace Loosova zdejšího díla. Závěr rozhovoru pak odhaluje méně známé souvislosti Loosova díla, zejména jeho vztah k hnutí Arts and Crafts a otázkám řemesla a autenticity.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:57) první setkání s Adolfem Loosem
(07:07) nové poznatky z obnovy Müllerovy vily
(20:40) memorandum o záchraně a zpřístupnění Loosových interiérů v Plzni
(26:33) Müllerova vila jako příklad úspěšného „house muzea“
(39:10) srovnání Loose s manželi Rothmayerovými a osobnost Boženy Rothmayerové
(47:52) působení v Brummelově domě a budoucí vize
(59:58) souvislost díla Adolfa Loose s principy hnutí Arts & Crafts
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.