Druhý díl rozhovoru s profesorem Romanem Kouckým se soustředí na jeho dlouhodobé uvažování o urbanismu, plánování měst a kritiku současného přístupu k jejich rozvoji. Koucký vysvětluje principy tzv. elementárního urbanismu, v němž klade důraz na kompozici města namísto restriktivní regulace, a vrací se ke své práci na Metropolitním plánu Prahy, který podle něj během let ztratil své původní klíčové myšlenky. Mluví o výškové kompozici města, nedostatečně využitém potenciálu transformačních území Holešovic či Bubnů i o tom, proč podle něj česká města dlouhodobě stagnují. Kriticky komentuje délku povolovacích procesů, kompromisnost veřejného rozhodování i nedostatek odvahy přijímat odvážnější urbanistická řešení.

V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také památkové péči, digitálním nástrojům v architektuře, roli developerů i postavení architektů ve veřejné debatě. Důsledně rozlišuje mezi „péčí“ a „ochranou“ historických hodnot, polemizuje s dosavadním českým přístupem k výškové regulaci a obhajuje větší otevřenost vůči současné architektuře jako přirozené součásti vývoje města. Rozhovor nabízí i osobnější rovinu — vedle frustrace z vývoje českých měst ukazuje Kouckého jako autora, který stále věří v sílu architektonické vize, tvůrčí svobody a individuální odpovědnosti, a který dnes hledá radost z bezprostřední tvorby třeba i při stavbě vlastních gramofonů.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

(00:00) intro

(01:01)   kritika územního plánování

(09:29) Metropolitní plán Prahy

(16:52) česká města v pasti stagnace

(25:42)  využití digitálních nástrojů při plánování měst

(29:02) kritika památkové péče

(46:38) developeři jako hybatelé rozvoje

(49:36) architekti ve veřejné debatě

Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Hudba, zvukový design: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

První díl rozhovoru s Romanem Kouckým sleduje formování jeho architektonického myšlení i vývoj jeho profesní kariéry od studia na Fakultě architektury ČVUT v 80. letech přes aktivity spojené se skupinou Zlatí orli, Zlatou školou architektury a nakladatelstvím Zlatý řez po jeho pedagogické působení, které započalo v 90. letech. Koucký vzpomíná na atmosféru normalizační školy, generační střet s pozdním modernismem i hledání nového jazyka architektury v závěru 80. let. Popisuje význam neformálních iniciativ a mezigeneračních setkání se skupinou Středotlací, spolupráci s Martinem Kotíkem a Martinem Rajnišem i vznik paralelních vzdělávacích platforem, které podle něj pomáhaly otevírat české prostředí současnému architektonickému myšlení.

V rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také svému působení na Fakultě architektury ČVUT, proměně architektonického vzdělávání a principům urbanismu, které rozvíjí od 80. let dodnes. Kriticky reflektuje současnou podobu akademického prostředí a postavení architekta ve veřejné debatě. Mluví o konceptu elementárního urbanismu a zkušenostech s přípravou regulačních plánů, zejména v Ústí nad Labem. Rozhovor zároveň ukazuje Kouckého jako výrazného pedagoga a veřejně promlouvajícího architekta, který i přes rostoucí skepsi stále hledá možnosti, jak prostřednictvím výuky či publikační činnosti ovlivňovat budoucí generace architektů i podobu tuzemských měst.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

(00:00) intro

(02:00)   studium na FA ČVUT (80. léta minulého století)

(07:43) Zlatí orli a Zlatá škola architektury (1989–1990)

(23:00) nakladatelství Zlatý řez (90. léta)

(26:26) působení na FA ČVUT: reflexe proměn architektonického vzdělávání během posledních dekád

(35:42) veřejná role architekta

(44:16) proměny urbanismu od 80. let

Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Hudba, zvukový design: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Druhý díl rozhovoru s Janem Loudou pokračuje v mapování jeho profesní dráhy, která se v 90. letech posunula od projektování k práci s výstavními modulárními systémy a později s nerezovými lankovými konstrukcemi, které architekta přiměly k založení společnosti Cabletech. Louda vzpomíná na závěr svého působení ve Sportprojektu, kde se mu ve spolupráci s kolegy dařilo realizovat netradiční návrhy, na práci ve vlastním ateliéru LO-TECH nebo na projekt rekonstrukce Divadla Spirála, oceněného Grand Prix Obce architektů. Zmiňuje také modulární projekty pro výstavnictví, spolupráci s výrobcem německého systému Mero či vývoj modulových muzejních vitrín pro Veletržní palác, které získaly americký patent a mezinárodní partnerství.

V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou představuje Louda svoji současnou práci ve společnosti Cabletech a reflektuje zkušenosti s architektonickou scénou nejen v Plzni, ale i v celém Česku. Kriticky hodnotí soukromé investory a srovnává českou scénu s okolními zeměmi, přičemž zdůrazňuje význam tvůrčí inovace, experimentování s unikátními řešeními a práci s trvanlivými materiály.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

(00:00) intro

(01:50)  divadlo Spirála

(08:30) 90. léta: modulární a výstavní architektura

(15:45) současnost a Cabletech: lanový systém pro stavebnictví a architekturu

(27:16) Plzeň a reflexe současné architektonické scény

Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Hudba, zvukový design: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V novém díle podcastu představuje architekt a „plzeňský expat“ Jan Louda svou životní a profesní dráhu, která propojuje jeho „strojařské“ kořeny s vášní pro architekturu – cestu, jež vedla od otcových jaderných reaktorů až k osobitému pojetí technicky i výtvarně progresivních, zároveň však účelných a dostupných staveb. Spolu se Zbyškem Stýblem a Tomášem Kulíkem tento přístup rozvinul ve skupině LO-TECH. 

V první části dvojdílného rozhovoru s Petrem Klímou se Jan Louda ohlíží za svými studijními začátky, za profesním působením před rokem 1989 i za svým vztahem s architektem Karlem Pragerem, jehož dceru si vzal za manželku. Pro obě rodiny také vytvořil projekt nástavby architektovy vily z roku 1968 — architektonicky pozoruhodný „dům na domě“. Jan Louda působil dlouhá léta ve Sportprojektu, kde se podílel na návrzích řady sportovních staveb – mimo jiné veslařského kanálu v Račicích nebo Skicentra v Harrachově. V záznamu rozhovoru mluví o odvaze tvořit z mála, o víře v technickou racionalitu i o tom, že dobrá architektura musí obstát ve zkoušce času – ať už vzniká z prefabrikátů, nebo z ideálů.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

(00:00) intro

(01:08) studium strojírenství a cesta k architektuře

(09:54) vztah s Karlem Pragerem

(14:55) nástavba Pragerovy vily (1978–1983)

(30:52) skupina LO-TECH a principy high-tech architektury

(43:17) veslařský kanál v Račicích a Skicentrum Harrachov

Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Hudba, zvukový design: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Nový díl podcastu pokračuje v sérii věnované plzeňským „expatům“ a v rozhovoru Petra Klímy s historičkou architektury Terezou Macháčkovou připomíná architekta Zdeňka Kunu, od jehož narození letos uplyne 100 let. Macháčková, která Kunovi věnovala svou diplomovou práci a měla možnost s ním opakovaně hovořit, přibližuje jeho plzeňské kořeny, pražská studia i profesní dráhu spojenou především s Prahou a úzce provázanou s vývojem československé architektury druhé poloviny 20. století.

Rozhovor se zaměřuje na Kunovy klíčové realizace: na výškové budovy Strojimportu a Motokovu nebo dostavbu východní tribuny Strahovského stadionu, stejně jako na projekty, v nichž Zdeněk Kuna musel citlivě reagovat na historickou zástavbu, například československé obchodní zastupitelství v Miláně či objekt Omnipolu v Praze. Epizoda se také dotýká architektova angažovaného postavení před rokem 1989, kdy Zdeněk Kuna vedl jako ředitel Krajský projektový ústav Praha, stál v čele Svazu architektů a jako pedagog působil na pražské UMPRUM.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

(00:00) intro

(05:39) studium Zdeňka Kuny a jeho vztah k Plzni

(13:20) výškové budovy pro podniky zahraničního obchodu

(46:35) východní tribuna Strahovského stadionu

(53:11) pedagogická praxe a profesní uplatnění po roce 1989

Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Hudba, zvukový design: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Loosovskou sérii podcastu Od Západu nefouká? uzavírá rozhovor Petra Klímy s badatelkou a kurátorkou Marií Szadkowskou, která se intenzivně věnuje výzkumu a zprostředkovávání díla Adolfa Loose již několik desítek let. Dialog sleduje profesní dráhu Szadkowské od prvního setkání s Müllerovou vilou přes podíl na její obnově a budování Studijního a dokumentačního centra až po současné působení v Brummelově domě v Plzni.

V první polovině se rozhovor soustředí na proměnu Müllerovy vily v jeden z prvních tuzemských příkladů tzv. house muzea a na hledání způsobu, jak zpřístupnit autentický interiér bez narušení jeho charakteru. Diskuse se dotýká Loosova důrazu kladeného na detail i širších otázek muzejní interpretace moderní architektury. Maria Szadkowska se také vrací k někdejšímu loosovskému sympoziu v Plzni a vzniku tzv. plzeňského memoranda za záchranu Loosových interiérů. V souvislosti s pražskou vilou Rothmayerových zmiňuje i osobnost Boženy Rothmayerové a hovoří i o Brummelově domu, jehož další směřování otevírá témata ochrany, badatelského zázemí i nových forem prezentace Loosova zdejšího díla. Závěr rozhovoru pak odhaluje méně známé souvislosti Loosova díla, zejména jeho vztah k hnutí Arts and Crafts a otázkám řemesla a autenticity.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

(00:00) intro

(01:57) první setkání s Adolfem Loosem

(07:07) nové poznatky z obnovy Müllerovy vily

(20:40) memorandum o záchraně a zpřístupnění Loosových interiérů v Plzni

(26:33) Müllerova vila jako příklad úspěšného „house muzea“

(39:10) srovnání Loose s manželi Rothmayerovými a osobnost Boženy Rothmayerové

(47:52) působení v Brummelově domě a budoucí vize

(59:58) souvislost díla Adolfa Loose s principy hnutí Arts & Crafts

Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Druhá část rozhovoru Petra Klímy s historičkou a teoretičkou umění a designu Ladou Hubatovou-Vackovou, pedagožkou pražské UMPRUM, se posouvá od úvah o vztahu Loose k ornamentu ke konkrétním vilám a jejich příběhům. Věnuje se Winternitzově vile, jejímu vzniku, stavební historii i tragickým osudům rodiny původních obyvatel. Rozhovor otevírá téma spolupráce Adolfa Loose s Karlem Lhotou, hranic autorství a toho, jak číst odchylky od zažité představy „čistě“ loosovské architektury.

Posléze se rozhovor, který vychází v rámci podcastové série věnované Adolfu Loosovi, stočí k projektu obnovy Kantorovy vily v Jablonci, na němž Lada Hubatová-Vacková spolupracuje v týmu studia Objektor, které zvítězilo v architektonické soutěži. Jejich společná koncepce odmítá puristickou obnovu ve prospěch vrstevnatého čtení domu coby palimpsestu zachycujícího paměť místa, do něhož se otiskly dramatické dějiny 20. století. Dialog se dotýká památkářských dilemat mezi návratem k původní podobě stavby a zachováním stop pozdějších zásahů, odporu části odborné obce k navrhované koncepci obnovy vily a k otázkám, jak dnes interpretovat architekturu moderny v celé šíři jejích kulturních, politických a historických souvislostí.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

(00:00) intro

(03:12) historie a výjimečnosti Winternitzovy vily

(08:54) Adolf Loos a Karel Lhota

(15:56) projekt obnovy Kantorovy vily v Jablonci

(25:42) zachování fyzických stop paměti domu

Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Další díl podcastové série věnované Adolfu Loosovise soustředí zejména na architektův nejednoznačný vztah k ornamentu. První část rozhovoru Petra Klímy s historičkou a teoretičkou umění a designu Ladou Hubatovou-Vackovou z UMPRUM, mj. autorkou knihy Tiché revoluce uvnitř ornamentu, sleduje formování Loosova uvažování o ornamentu v kontextu dobového dění v závěru 19. století i v dalších dekádách, jeho odpor vůči secesi i jeho polemický a konfrontační styl.

Protagonisté věnují pozornost rovněž Loosovu pařížskému období v polovině 20. let minulého století a východiskům hnutí art deco, které se podle Hubatové-Vackové mohly promítnout do jeho pozdní tvorby i pojetí prostoru. V závěru první části rozhovoru naznačují, že Loosova ambivalentní, „hádankovitá“ povaha a vrstevnatý vztah k tradici i moderně stojí u podstaty jeho trvalé přitažlivosti, a potvrzují, že jeho dílo zůstává živé a připravené k dalším interpretacím.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

(00:00) intro

(01:17) osobní spojení s Loosem

(12:02) Loos a ornament

(30:05) pařížské období 

(45:53) odkaz Loose 

Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

In the second part of the interview, Petr Klíma and the art and architecture historian Christopher Long return to the development of the Vienna Secession around 1900 and to the question of the social and cultural context from which Loos’s architecture emerged. Long presents Art Nouveau not as a mere decorative style, but as the response of its time to the tension between historicism and a modernizing society.

Another key topic of the dialogue is Loos’s concept of the Raumplan. Christopher Long points out that it was not a self-serving architectural concept, but rather a spatial framework for the lives of bourgeois families and, at the same time, part of the development of architecture between tradition and modernism. It is precisely within this tense relationship between an evolutionary and a revolutionary approach, between continuity and discontinuity, that Professor Long situates the work of Adolf Loos. In the interview, he also touches on the question of authorship and the role of Loos’s collaborator, returning to his later years, marked by illness and by the transformations of society around 1930.

The conversation is conducted in English.

What you’ll hear in the interview:

(00:00) intro

(02:16) Vienna Secession

(08:36) Raumplan as a spatial ornament?

(17:33) A forerunner of modernism, or a revolutionary? 

(29:27) Late Loos and the Question of Authorship

Editing: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Music, sound design: Jan Balcar

You can send us feedback on the podcast at ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Follow us on social media:  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ and ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ve druhé části rozhovoru se Petr Klíma s historikem umění a architektury Christopherem Longem vracejí k rozvoji secese ve Vídni kolem roku 1900 a k otázce, z jakého společenského a kulturního kontextu vyrůstá Loosova architektura. Long představuje secesi nikoli jako pouhý dekorativní styl, ale jako odpověď tehdejší doby na rozpor mezi historismem a modernizující se společností.

Dalším stěžejním tématem dialogu je Loosův koncept raumplanu. Christopher Long upozorňuje, že nešlo o samoúčelný architektonický koncept, ale o prostorový rámec života buržoazních rodin a zároveň součást vývoje architektury mezi tradicí a modernismem. Právě do napjatého vztahu mezi evolučním a revolučním přístupem, mezi kontinuitou a diskontinuitou, profesor Long dílo Adolfa Loose vsazuje. V rozhovoru se také dotýká otázky autorství a role Loosových spolupracovníků; vrací se i k jeho pozdním letům, poznamenaným nemocí a proměnami společnosti kolem roku 1930.

Rozhovor je veden v angličtině a je doplněn o český dabing.

Co v rozhovoru uslyšíte: 

(00:00) intro

(02:16) vídeňská secese

(08:36) raumplan jako prostorový ornament?

(17:33) předchůdce modernismu, nebo revolucionář? 

(29:27) pozdní Loos a otázka autorství

Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová

Hudba, zvukový design: Jan Balcar

Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.