Pro Patrika Nováka nebylo studium architektury vůbec samozřejmé. Po maturitě pracoval jako kreslič a projektant a na akademickou půdu se vrátil až po dvou letech. Fascinován procesem stavby a s přetrvávajícím zájmem o realitní trh nakonec Patrik zakotvil v pozici developera. Jakou výhodu mu v jeho profesi přineslo vysokoškolské studium architektury? Proč přestal navrhovat? S kým spolupracuje, a o co společně s architekty usiluje? 

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:30) studium, nebo zaměstnání

(11:00) architekt, nebo developer

(17:30) architekt developer

(30:30) čtvrť u Radbuzy

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠.

Lucie Tlustá před lety vyměnila Prahu za Plzeň a práci projektantky v soukromé firmě nahradila zaměstnáním na zdejším pracovišti Národního památkového ústavu, kde působí jako specialistka-krajinářka. Co ji k oběma rozhodnutím vedlo? Čím se v rámci své profese nyní zabývá? A jak hodnotí stav zeleně a parků v Plzni?

Kromě metodické a badatelské činnosti se Lucie nadále věnuje i vlastní tvorbě, zpravidla ve spolupráci s architektonickými kancelářemi. Společně s ateliérem projectstudio8 se například podílela na návrhu plzeňské Paluby Hamburk, která získala Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu pro rok 2022 v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba. Kde ještě můžeme v Plzni nalézt výsledky Luciiny tvůrčí práce? Co teprve chystá? A čím je zvláštní její dům?    

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:30) krajinářská architektka v Národním památkovém ústavu

(11:57) stromy na náměstí, zeleň ve městech

(16:48) badatelská činnost

(23:30) Plzeň a zeleň

(32:30) spolupráce s architekty

(44:10) vegetační střechy

(48:20) vlastní dům

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠.

Během studia na Fakultě architektury ČVUT sbíral Jaroslav Holler zkušenosti na výměnných pobytech v Madridu a v Mexico City. Sám říká, že to pro něj bylo mimořádně formativní období. Kde a kdy zažil největší kulturní šok? Na jakých zahraničních projektech se podílel a co ho přivedlo zpátky domů? 

Po dvou letech v Praze dal před další prací pro velkou architektonickou kancelář přednost pozici ve struktuře městské samosprávy v domovské Plzni a od roku 2014 působí na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, kde vede Úsek veřejného prostoru. Jak se podílel na plzeňských projektech Nového divadla nebo centra TechTower? Jak zpětně hodnotí realizaci projektu Evropského hlavního města kultury v Plzni? Jaká je jeho strategie v roli jednoho z vedoucích pracovníků plánovací instituce, jaké úspěchy si připsal a co vnímá jako svoji misi?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury

(9:15) studium a práce v hispánském světě

(42:26) Nové divadlo a TechTower

(57:00) Plzeň kulturní?

(1:04:15) Práce na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Z jednoho zprostředkovaného setkání Marcela Hausnera s Martinem Spěváčkem vzešla úspěšná dlouholetá spolupráce. V první chvíli je však čekal maraton příprav expozic pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které prezentovaly české výrobky po celém světě. Jak k takovému úkolu přistoupili, kde se jejich expozice objevily a kolik jich pro ministerstvo navrhli? 

Z náročných zakázek tvorby dočasných expozic oba architekti čerpali zkušenosti i pro návrhy trvalých výstavních prostorů a dalších interiérů. Marcel s Martinem se však věnují i projektům většího měřítka, přestože Marcela Hausnera jeho dědeček, rovněž architekt, před urbanistickou prací varoval. Do jaké míry Marcel s Martinem uplatňovali své zkušenosti i v projektech obytných lokalit v Plzni-Radčicích, v Dobřanech nebo při komponování rekreačního resortu na břehu Orlické přehrady?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(2:30) výstavní expozice

(20:10) rodinné kořeny

(24:58) zahraniční inspirace

(46:00) rekreační resort

(56:42) atriové domy

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠.

Karel Zoch vystudoval pozemní stavitelství a architekturu v Praze a snil o navrhování budov v architektonickém ateliéru. Série životních událostí ho však před dvaceti lety přivedla k profesi památkáře na Magistrátu města Plzně. Z pozice řadového referenta se během let vypracoval na vedoucího oddělení. Co ho přimělo ucházet se právě o tuto práci? Jak vzpomíná na své začátky na úřadě a kam se památková péče podle něho za těch dvacet let posunula? 

Kromě samotného smyslu památkové péče se jedním ze stěžejních témat rozhovoru stalo také industriální dědictví, které pro sebe Plzeň začala objevovat v první dekádě tohoto století. Karel Zoch byl díky své profesi přítomen hned u několika projektů, jejichž cílem bylo adaptovat již nevyužívané prostory a stavby, ať už šlo o přeměnu někdejší kantýny a posléze výrobní haly v areálu Škodových závodů na Techmania Science Center nebo o transformaci jedné z budov nádraží Plzeň – Jižní Předměstí na kulturní centrum Moving Station. Jak Karel tyto konverze hodnotí? Jaký přístup k památkově hodnotným budovám považuje za adekvátní? A které místo v Plzni na objevení svých historických a architektonických kvalit teprve čeká?  

Co v rozhovoru uslyšíte:

(00:00) intro
(00:30) architekt památkářem
(14:40) dvojkolejnost památkové péče
(30:15) industriální dědictví
(40:55) vznik Techmania Science Center
(46:57) konverze budovy nádraží Plzeň – Jižní Předměstí na kulturní prostor Moving Station
(01:05:17) přístup investorů

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠.

Jan Ret a Nikola Bindzar se potkali v plzeňském Ateliéru k světu. architekta Jakuba Mareše. Zatímco Jan vedl oddělení architektů, Nikola měl na starosti stavaře. Bezmála deset let trvající spolupráce nakonec oba na začátku roku 2023 přivedla k založení vlastního ateliéru. Co pro ně znamenalo postavit se zcela na vlastní nohy? Jak se jim daří shánět zakázky a čím se snaží klienty oslovit? 

Ačkoliv Jan s Nikolou mají už řadu let praxe, jejich studio MŮD architekti tvoří vesměs mladý kolektiv. Mohou se v soudobé Plzni realizovat tak, jak by si přáli? Jak nahlíží na aktuální téma udržitelnosti? Jakou mají zkušenost s prací pro developery nebo s jednáním s úřady? Jakou roli mezi jednotlivými aktéry mohou zastávat? A jak by to podle nich mělo fungovat?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:30) nový ateliér (v Plzni)

(08:05) soutěže 

(13:40) spolupráce s developery

(19:15) během studia

(22:50) jak se staví ve městě 

(33:10) o spolupráci

(43:00) práce pro veřejný sektor

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠.

Marek Sivák studoval architekturu na univerzitách v Praze, Eindhovenu a Edinburghu. Brzy po svém návratu ze zahraničí se aktivně zapojil do dění v rodné Plzni, která v roce 2010 získala titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2015. Marek v rámci projektu EHMK inicioval Otevřenou výzvu pro malé změny v plzeňském veřejném prostoru Pěstuj prostor. Ta také v roce 2014 dala jméno spolku, u jehož vzniku Marek stál a který v Plzni působí dosud. 

Co si Marek odnesl z pobytů v zahraničí? Které projekty v období kolem roku 2015 v Plzni realizoval? Jak tyto aktivity pokračovaly po roce 2015? A proč některé z nich skončily? 

Sám Marek říká, že více než technické řešení ho v architektuře zajímá příběh, který se skrývá v pozadí. Přestože sám téměř nenavrhuje, spolu s dalšími lidmi se dlouhodobě podílí na přípravě projektu obnovy Jiráskova náměstí v Plzni-Slovanech. Jak se k obnově náměstí v těsném sousedství dominikánského kláštera přistupovalo a v čem by se projekt mohl stát modelovým příkladem pro Plzeň? V současnosti Marek nabízí jako „architekt prostoru“přípravu podobných záměrů a komplexní poradenství zejména samosprávám, které chtějí hledat kvalitní řešení pro rozvoj svých sídel. 

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:50) studium

(11:45) Evropské hlavní město kultury 2015

(16:00) Pěstuj prostor

(42:05) Jiráskovo náměstí

(1:02:30) architekt prostoru

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠.

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? reflektoval s Petrem Klímou své dosavadní nejvýznamnější projekty architekt a aktivista Jakub Mareš, zakladatel architektonického ateliéru i neziskové organizace k světu, který má na svém kontě řadu akcí oživujících veřejný prostor i nepřístupná místa.

Při takovém množství aktivit je přirozené, že některé projekty se z různých důvodů neuchytí nebo „narazí“. Buď pak zcela zaniknou, transformují se, nebo v omezené podobě čekají na lepší příležitost. Jiné projekty však úspěšně podnítily pozitivní změny. K čemu přispěly Kontejnery k světu nebo každoroční letní kulturní festival oživující plzeňské náplavky? O množství práce, kterou spolek k světu vykonal svědčí nakonec i počet lidí, kteří jím během deseti let prošli. Určitou fluktuaci zaznamenává i Marešův ateliér. Jak zvládá svou manažerskou roli, a kam by rád, aby se jeho ateliér dál ubíral?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:30) kavárna Na střeše

(04:20) městské sdílené koloběžky

(11:15) Kontejnery k světu. 

(14:30) Náplavka k světu.

(27:55) smlouvání s ďáblem

(32:00) jak moc je Plzeň k světu? 

(40:30) PechaKucha Night Plzeň

(45:25) manažerská role a plány do budoucna

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠.

Marek Marovič se ještě na vysoké škole rozhodoval mezi profesí historika a architekta. Přestože se nakonec rozhodl pro architekturu, s historií zůstal ve stálém kontaktu. Ve známém plzeňském Ateliéru Soukup Opl Švehla se totiž často věnuje obnově stavebních památek.

K tématu obnovy historických budov se vážou ustálené otázky, které vyplývají nejen z podstaty dané činnosti, ale i ze společenského nastavení. Na co klade Marovič důraz při uvažování nad rekonstrukcemi a v čem tkví podle něho jejich smysl? Čím ho projekty rekonstrukcí obohacují? A jaké zkušenosti a zážitky mu přinesla spolupráce na obnově důležitých židovských památek? A jaký má názor na financování podobných záměrů formou dotací?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(01:00) o vztahu k památkám

(04:50) oborové zaměření – rekonstrukce historických budov

(15:10) Deset hvězd – obnova synagog

(32:10) dotace

(36:50) památková péče

(49:05) rekonstrukce městských lázní v Plzni 

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠.

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? hovoří Petr Klíma s architektem Jakubem Chvojkou o jeho profesní cestě, o vývoji a významu krajinářské architektury a o vlivech politiky a veřejné správy na prostor města. 

Detailním popisem několika projektů odhaluje Chvojka nejen svůj fenomenologický přístup v navrhování, ale popisuje i peripetie, jimiž jeho díla v různých fázích na cestě k realizaci procházela. Jedním z jeho posledních uskutečněných projektů na území města Plzně je působivý altán na Habrmanově náměstí v Plzni–Doubravce. Proč dostal název Křídlo pro Kaplického? Proč má Jakub Chvojka k Plzni ambivalentní vztah? A co hlásá Manifest krajinářské architektury? 

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(00:02) v Plzni

(07:00) o tvorbě veřejného prostoru 

(20:57) v Plzni-Doubravce

(35:40) fenomenologický přístup 

(44:37) krajinářská architektura

(1:01:55) Centrum Caolinum Nevřeň

Ing. arch. Jakub Chvojka je autorizovaný architekt pro obory krajinářská architektura, architektura a územní plánování. Od r. 2005 vede samostatnou praxi architekta, od r. 2011 působí ve studiu CHVOJKA/architekt. Za dokončené stavby dostal řadu ocenění a jeho návrhy byly oceněny v architektonických soutěžích. Občasně bývá členem poroty v rámci architektonických soutěží. Byl členem Autorizační rady a pracovní skupiny krajinářská architektura České komory architektů. Inicioval vznik skupiny Zapálení na podporu moderní a současné architektury v západních Čechách, kde spolupořádal přednášky a do místních novin psal texty o veřejném prostoru a urbanismu. Dlouhodobě se věnoval tématu pohraničí jako krajiny se silným potenciálem. Je spoluautorem Manifestu krajinářské architektury, který byl zveřejněný 27. 2. 2017.

chvojka.org

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr KlímaHudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠ozn.plzne.cz⁠⁠ a ⁠⁠Seznam Médium⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠Facebook⁠⁠ a ⁠⁠Instagram⁠⁠.