- Podcasty
- Od Západu nefouká? Podcast o architektuře
Poslechněte si podcast: Aleš Kubalík z ateliéru Sporadical: „Tvořím architekturu v přítomném okamžiku.“
Jak o své práci uvažuje a co dalšího plánuje? O tom s Petrem Klímou hovořil ve čtvrtém díle podcastu o architektuře Od Západu nefouká? architekt Aleš Kubalík, zakladatel aktuálně tříčlenného ateliéru Sporadical.
Musí umět v tříčlenném kolektivu všichni všechno? Které typy zakázek získávají a které se jim naopak vyhýbají? A jak se po dvaceti letech snaží předcházet rutině? Pozoruhodná a mnohonásobně kladně hodnocená stavba sportovní haly v Dolních Břežanech zavedla hovor k soutěžím. Co pro ateliér znamená získat významné ocenění? A vyhledávají vůbec soutěže? V pokračování rozhovoru pak Aleš reflektoval skrze své přibývající zkušenosti z praxe současné podmínky pro vznik dobré architektury a současná společensky naléhavá témata, která ovlivňují mimo jiné právě i architekturu.
Co v rozhovoru uslyšíte:
01:30 – mezi Plzní a Prahou
03:20 – počátky ateliéru Sporadical
08:55 – jak funguje tříčlenný ateliér
17:15 – soutěže a efekt oceněných projektů
26:40 – předcházení rutiny
32:00 – o stavbě
39:45 – vývoj společnosti a aktuální témata
51:22 – vyhlídky pro Plzeň
Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Přepis rozhovoru najdete na webech Od Západu nefouká? a Seznam Médium. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
Od Západu nefouká? Podcast o architektuře
Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu.
Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
„Nestačí mít interiér od Loose – je potřeba v něm umět žít,“ tvrdí Petr Domanický
Čtvrtý díl podcastové série věnované Adolfu Loosovi zasazuje vznik i další osudy Loosových plzeňských realizací do širšího historického a společenského kontextu. Petr Klíma se v pokračování rozhovoru s historikem architektury Petrem Domanickým vrací do roku 1907, kdy Loos poprvé vstoupil do prostředí rychle se rozvíjející průmyslové Plzně.
Domanický přibližuje síť vzájemně propojených židovských rodin, jejich vazby na Vídeň i kulturní rozhled, který stál u zrodu Loosových plzeňských zakázek. Představuje zároveň příběh rodiny Jany a Oskara Semlerových – jejich podíl na kulturním a hospodářském rozvoji Plzně, nucenou emigraci, ztrátu majetku i komplikované poválečné restituce. Poukazuje přitom na to, že skutečný odkaz Loosových interiérů i rodiny Semlerových nespočívá pouze v hmotné architektuře, ale také v kontinuitě paměti a hodnot, které přetrvaly navzdory historickým zlomům. V závěru dialogu se pozornost obou protagonistů obrací k úvahám o dnešním vztahu k architektonickému dědictví a kvalitě prostředí, ve kterém žijeme.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:46) architektura a urbanismus Plzně na přelomu 19. a 20. století
(08:21) okolnosti příchodu Adolfa Loose do Plzně
(17:08) interiéry a životní styl skryté za nenápadnými fasádami
(28:05) rodina Semlerových: odkaz, který přežil ztrátu
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Loos pracoval s interiérem jako s divadelní scénou,“ říká Petr Domanický
Třetí díl podcastové série věnované odkazu architekta Adolfa Loose se odehrál formou veřejné nahrávky v prostoru Semlerovy rezidence v Plzni – v jednom z nejvýznamnějších loosovských interiérů u nás, jehož obnova a otevření veřejnosti patří k největším památkářským výkonům posledních let.
Petr Klíma v první části rozhovoru s historikem architektury a kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým otevírá témata dlouhodobého výzkumu Loosova díla v Plzni, okolnosti obnovy Semlerovy rezidence i Loosovo charakteristické řešení interiérů. V dialogu zaznívají i Domanického osobní zkušenosti z průběhu rekonstrukce – od práce s archivními prameny a spolupráce s restaurátory až po hledání autentického dobového vybavení a drobných artefaktů, které dotvářejí výslednou atmosféru interiéru. Rozhovor ukazuje Semlerovu rezidenci nejen jako významnou architektonickou památku, ale také jako živý prostor odrážející snahu o citlivou interpretaci Loosova díla pro současné publikum.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(05:39) výzkum Loosova díla v Plzni a role Petra Domanického
(11:04) Loos – Plzeň – souvislosti
(17:40) počátky obnovy Semlerovy rezidence
(37:54) cesta k autentickému interiéru
(55:45) divadelní charakter Loosových interiérů
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Z Loosových interiérů v Plzni se stal fenomén,“ říká památkář Karel Zoch
První díl série věnované odkazu architekta Adolfa Loose, od jehož narození si letos připomínáme 155 let, se zaměřil na nové objevy spojené s jeho životem a tvorbou v Brně, Vídni a Paříži. Druhá část cyklu se soustředila na architektovo působení v Plzni. Natáčení probíhalo v jedné z Loosových realizací – v interiéru domu Brummelových.
Petr Klíma se v dialogu s plzeňským památkářem Karlem Zochem ohlíží za dlouhodobým úsilím o poznání, záchranu, obnovu a zpřístupnění Loosových plzeňských děl. V rozhovoru zazní, jak se z prvních neoficiálních návštěv staly pravidelné prohlídky pro veřejnost, proč byl rok 2015 přelomový a jakou roli v celém procesu sehrála odborná veřejnost, aktivita médií i politická podpora. Oba protagonisté rovněž připomínají, které interiéry se v Plzni podařilo obnovit, jaké projekty se dále připravují a proč je stále živá debata o různých přístupech k obnově alespoň částečně dochovaných prostorů. Z rozhovoru vyplynulo, že rehabilitace Loosova zdejšího díla ještě zdaleka není u konce – po probíhající rekonstrukci domu Semlerových na Klatovské třídě 19, jejíž součástí bude i vybudování nových expozic, by se další práce mohly v budoucnu odehrát v domě Hirschových v Plachého ulici.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:38) cesta k Adolfu Loosovi
(05:01) zpřístupňování Loosových interiérů
(10:33) obnovené interiéry a budoucí projekty
(27:09) dva přístupy k obnově Loosových interiérů
(38:03) osobní objevy a výzkum
(50:41) Brummelův dům
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Podle Loose chyběla Čechům k dokonalosti jen znalost jeho díla,“ říkají historičky architektury Dagmar Černoušková a Jana Kořínková
V letošním roce slavíme 155 let od narození architekta Adolfa Loose, který ve své době změnil způsob přemýšlení o prostoru. Úvodní díl série věnované jeho dílu i odkazu přibližuje nejnovější poznatky o Loosově životě v souvislosti s jeho rodným Brnem, Plzní, Vídní či Paříží. Historičky umění a architektury Dagmar Černoušková z Muzea města Brna a Jana Kořínková z Fakulty výtvarných umění VUT v záznamu veřejné nahrávky podcastu představují své nedávné badatelské objevy, které učinily na základě nalezené korespondence, digitalizovaných pramenů z vídeňských knihoven i unikátnímu konvolutu fotografií Loosova brněnského investora Viktora Bauera, díky kterému se podařilo identifikovat dosud neznámé Loosovy interiéry a mobiliář.
V rozhovoru s Petrem Klímou odkrývají obě historičky Loosovy profesní i společenské vazby na osobnosti své doby – od Bohumila Markalouse a bratří Čapků až po Jana Zrzavého či generála Klecandu. První zmíněný například ve svém dopise Janu Mukařovskému z roku 1942 charakterizoval Loose jako „primitiva nezatíženého věděním“, člověka „chorobně zaostřeného instinktu“ s úctou k materiálu a hmotě. Zazní i postřehy z deníku plzeňského stavitele Bořivoje Kriegerbecka, které Loose zachycují jako charismatického, někdy však neukázněného tvůrce. Rozhovor se dotýká i závěru architektova života – Loos zemřel v roce 1933 v zuboženém stavu, přičemž jeho přátelé museli platit náklady na léčbu a pohřeb.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(05:17) cesta k Loosovi
(23:46) Adolf Loos a jeho síť kontaktů
(53:52) Loosova osobnost a pověst
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Okno je oko do duše. Jako introvert nepotřebujete ta největší,“ říká architekt Libor Monhart
Pro jubilejní 50. díl podcastu jsme se vydali do Písku za dalším z plzeňských „expatů“ Liborem Monhartem, který se na svoji profesní dráhu vydal již v 80. letech minulého století. V dialogu s Petrem Klímou mluví zkušený architekt o studiích u Emila Hlaváčka na pražské technice, prvních zakázkách pro písecká bytová družstva, polistopadové pracovní stáži v pařížském ateliéru Wladimira Mitrofanoffa i o vlastních realizacích, mezi nimiž vyniká vila Na Skalce a rezidenční soubor Nová Valcha v Plzni.
Rozhovor odkrývá Monhartův přístup k architektuře, založený na uměřenosti, práci s omezeními a respektu k místu. Architekt rovněž popisuje svůj posun od dlouholeté ateliérové praxe k nynější práci pro velkou developerskou společnost, kde zúročuje své zkušenosti. Libor Monhart věří, že i u velkých projektů lze zachovat poctivost navrhování a lidský rozměr architektury.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(00:31) mládí v Plzni, studia v Praze, stáž v Paříži a práce v Písku
(13:21) vila Na Skalce v Plzni a obytný soubor Nová Valcha v Plzni
(26:21) současná práce pro Central Group a developerské projekty
(41:22) Plzeň a Písek, reflexe
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Snažím se uměleckým dílům posloužit, ne s nimi soupeřit,“ říká architekt výstav a vizuální umělec Tomáš Svoboda
Další díl podcastu se vrací k sérii věnované plzeňským „expatům“ rozhovorem s Tomášem Svobodou, vizuálním umělcem, architektem výstav a filmovým scénografem, který působí jako vedoucí ateliéru Nová média 1 na Akademii výtvarných umění v Praze. V dialogu s Petrem Klímourozebírá Tomáš Svoboda služebnou povahu výstavní architektury – profese, která má podle Svobody pomáhat uměleckým dílům a divákům, nikoli je přehlušovat.
Svoboda rovněž hovoří o počátcích své práce architekta výstav, o tom, proč se v Česku nedá architektura výstav studovat, nebo o tom, jak v návrzích výstav uplatňuje svou zkušenost vizuálního umělce. Svoboda v rozhovoru sdílí i své poznatky z dlouhodobé spolupráce s Moravskou galerií v Brně**,** která se podle něj stala příkladem otevřené a přístupné instituce. Tomáš Svoboda dále přibližuje, jak se v posledních dvaceti letech proměnily podmínky pro vznik výstavních prostorů v Česku, a komentuje i galerijní prostředí v Plzni, kde se podílel na výstavách Západočeské galerie v Plzni, a to jak ve výstavní síni „13“, tak v Masných krámech. Kriticky Svoboda hodnotí historické budovy přetvářené na galerie, a naopak oceňuje konverze industriálních objektů, jako je PLATO Ostrava,které umožňují svobodnější a empatičtější práci s uměním.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(00:30) působení na AVU
(03:51) cesta k profesi architekta výstav
(10:59) služebná povaha výstavní architektury
(17:12) práce s díly a prostory
(37:38) kvalita a specifika výstavních prostor v Česku
(1:04:45) galerie pro všechny
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Zachránit Mariánskou Týnici byla pro Zápala téměř nedostižná meta,“ říká historik architektury Petr Domanický
Poslední díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos v únoru uplynulo 140 let, navazuje na čtyři předchozí epizody, které se postupně zabývaly významem Zápala pro Plzeň, jeho školními stavbami a také jeho působením mimo region.
V rozhovoru se Petr Klíma a historik architektury Petr Domanický vrací znovu k Mariánské Týnici, která byla zmíněna již v prvním díle podcastové minisérie („Hanuš Zápal přivedl do Plzně moderní architekturu,“ uvádí historik architektury Petr Domanický, díl je dostupný zde). S touto památkou byl Zápal propojený již od dětství, v roce 1920 publikoval výzvu k její záchraně, po zřícení kopule zajistil provizorní střechu, ve třicátých letech spoluzaložil Jednotu pro záchranu Mariánské Týnice a díky podpoře prezidenta Beneše i vlády se zasloužil o její zásadní obnovu. Petr Domanický také popisuje proces dostavby druhého ambitu z evropských dotací v nedávných letech a kritizuje ji jako návrat k dávno překonaným přístupům. Podle něj místo příběhu historie Mariánské Týnice vznikla spíše ‚pouť‘ než snaha o záchranu jedné z nejcennějších památek.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(00:30) Zápal jako regionalista své doby
(11:46) proces obnovy Mariánské Týnice
(32:46) kritika současné dostavby Mariánské Týnice
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Ženy mají v architektuře stále větší slovo,“ upozorňuje zakladatelka Dne architektury Marcela Steinbachová
Ve více než stovce českých i slovenských měst včetně Plzně se na začátku října 2025 uskuteční festival Den architektury. Právě u této příležitosti jsme s jeho iniciátorkou, zakladatelkou spolku Kruh a architektkou Marcelou Steinbachovou připravili nejnovější díl podcastu. Kromě osvěty a popularizace architektury se Marcela Steinbachová věnuje navrhování a vede vlastní ateliér Skupina. V posledních dvou letech provozuje rovněž galerii Prostora.
V rozhovoru s Petrem Klímou probírá architektka patnáctiletou historii Dne architektury, roli žen v architektuře i fungování ateliéru Skupina, který má na kontě řadu projektů kulturních staveb a citlivých rekonstrukcí – například kina Světozor nebo Školy architektury AVU. Marcela přibližuje také vznik zmíněné galerie, spolupráci s legendárním Stevenem Hollem či pohled na současnou českou architektonickou scénu. Jak se jí daří kombinovat vlastní tvorbu s vedením festivalu? Proč považuje rekonstrukce za zásadní téma dneška? A co ji na architektuře stále nejvíce inspiruje?
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:42) o spolku Kruh a festivalu Den architektury
(06:40) Ta architektura
(10:23) role žen v architektuře
(20:25) galerie Prostora
(39:55) ateliér Skupina
(54:25) spolupráce se Stevenem Hollem a rekonstrukce kulturních staveb
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Zápala i další regionální architekty je dobré vyzdvihovat,“ je přesvědčen historik architektury Petr Domanický
Předposlední díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos v únoru uplynulo 140 let, navazuje na předchozí epizody, které se zabývaly významem Zápala pro Plzeň a školními stavbami, které ve městě projektoval. Tentokrát se zaměříme na působení architekta nejen na Plzeňsku, ale i mimo region.
Rozhovor, který vznikl jako živá nahrávka Petra Klímy s historikem architektury Petrem Domanickým, hledal odpovědi zejména na následující otázky: můžeme Hanuše Zápala vnímat jako „Gočára jihozápadních Čech“, jehož příchod na plzeňský stavební úřad znamenal pro regionální architekturu kvalitativní skok a vtiskl Plzni i západním Čechám moderní tvář? Jak se Zápal stal architektem Haléřového spolku dělníků Škodových závodů a jak jeho projekty sanatorií ve Střelských Hošticích, Janově u Mirošova či Lipnici nad Sázavou reflektovaly vztah k těmto lokalitám i posun k organické architektuře inspirované Frankem Lloydem Wrightem? Které stavby by si podle Petra Domanického zasloužily památkovou ochranu, proč je její prosazení složité a jak se dnes daří mapovat hodnotu regionální architektury vedle velkých jmen české moderny?
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(02:00) "Gočár jihozápadních Čech"
(12:40) Zápal a architektura škol v regionu
(25:57) sanatoria a spolupráce s Haléřovým spolkem
(48:02) památková ochrana Zápalova díla
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„V Plzni se za posledních 30 let nepostavila ani jedna základní škola,“ upozorňuje historik architektury Petr Domanický
Třetí díl série o Hanuši Zápalovi představuje další architektovy projekty plzeňských škol, jejichž realizace přispěly k proměně města v meziválečném období. Petr Klíma a kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petr Domanický v pokračování svého rozhovoru přibližují především příběhy Benešovy a Pikovy školy a také Vyšší hospodářské školy.
Probírají elementární architektonické kvality budov, původní technické inovace, stavební komplikace, ale také citlivou obnovu vybraných staveb. Upozorňují na důležitost, kterou vzdělávání přisuzovala prvorepubliková Plzeň i celé Československo a která se odrážela mimo jiné v pojmenovávání škol i dalších institucí po významných představitelích města i státu (příkladem budiž Masarykova, Benešova či Pikova škola). Pokoušejí se také naznačit, jaký význam mají Zápalovy školní stavby v kulturní paměti Plzně dnes.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(02:48) školy nesoucí jména slavných
(20:36) Benešova škola a její záchrana
(28:52) Pikova škola a její přístavba
(34:08) Vyšší hospodářská škola a inspirace Kotěrou
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.