Martina Hrabová, autorka knihy „Galaxie Le Corbusier“, v druhém díle rozhovoru pokračuje ve vyprávění o životě a díle architekta Františka Sammera, jehož životní dráha je příkladem neuvěřitelné adaptability, velké odvahy a touhy přispět ke změně společnosti. Jak se plzeňský rodák stal součástí mezinárodní scény, od Sovětského svazu přes Japonsko až po Indii? Co ho vedlo k rozhodnutí zapojit se do britské armády během druhé světové války a co se změnilo, když se po válce vrátil do Československa?

V rozhovoru Martina Hrabová připomíná, že Sammer byl humanista s neochvějnou vírou v dobro. Zlomem v jeho životě se stala právě účast ve druhé světové válce. Po těžkém zranění během služby v britské armádě se rozhodl pro návrat do Československa. Proč se tehdy rozhodl opustit mezinárodní kariéru, a naopak přijmout omezení komunistického režimu? Přesto se navzdory perzekucím dokázal prosadit jako urbanista. Jak jeho práce na urbanistických plánech Plzně ovlivnila podobu města?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) SSSR, Japonsko, Indie

(10:25) zpět do vlasti

(15:00) v komunistickém Československu

(31:40) urbanistou v Plzni

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Martina Hrabová, historička architektury a autorka knihy „Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera“, v dalším dílu podcastové série vzpomíná na postupné odhalování indicií, které ji přivedly k fascinujícímu životnímu příběhu plzeňského architekta. František Sammer (1907–1973) totiž patřil k několika českým architektům, kteří pracovali přímo v pařížském ateliéru legendárního Le Corbusiera. Jak se František Sammer dostal z rodné Plzně do prestižního ateliéru v Paříži? A proč se Le Corbusier rozhodl právě jemu svěřit některé z klíčových úkolů svého týmu?

V rozhovoru Martina Hrabová popisuje nejen Sammerovu významnou roli v evropské moderní architektuře, ale soustředí se i na síť přátel a kolegů, kterou si architekt vytvořil během své kariéry, při níž putoval z Francie přes Sovětský svaz až do Indie. Tam badatelka objevila jeho zapomenutou sbírku fotografií. Jak k ojedinělému nálezu došlo a jak změnil Martinin pohled na Sammerův život a dílo?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) disertace

(06:24) František Sammer

(16:05) výzkumné cesty a záměry

(32:40) v galaxii Le Corbusier

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ve druhé části rozhovoru reflektuje architekt Jan Soukup své působení v oblasti ochrany a obnovy architektonického dědictví po roce 1989. Hovoří o své činnosti ve spolcích zaměřených na záchranu památek a vyjmenovává své nejvýznamnější projekty, mezi nimiž vyniká dostavba ambitu v Mariánské Týnici podle původního plánu architekta Jana Blažeje Santiniho. Jakých úspěchů docílil Jan Soukup v Chotěšově, kde s tamním spolkem usiloval o obnovu kláštera? A proč nakonec usoudil, že jedinou cestou pro Mariánskou Týnici je právě historizující dostavba?

Architekt také popisuje práci ve svém ateliéru Soukup Opl Švehla, který se dle jeho slov vyznačuje vysokou mírou stability, a zmiňuje, jakým způsobem předává své zkušenosti svým mladším kolegům. V závěru rozhovoru pak odhaluje svůj pohled na rozvoj Plzně a kritizuje nevyužitá místa města. Proč je podle něho důležité městskou zástavbu oživovat a jak vidí současné trendy v architektuře?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) činnost ve spolcích na obnovu památek

(14:44) jak funguje ateliér

(17:07) Mariánská Týnice

(23:28) vztah k Plzni

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V dalším díle podcastu Od Západu nefouká? popisuje architekt Jan Soukup svoji profesní cestu a zásadní vliv, který na něj mělo studium i mentorství v oboru. V rozhovoru v roli „zachránce památek“ reflektuje nejen svůj vztah k historickým památkám, ale i celospolečenský pohled na dědictví období, kdy historické budovy často čelily riziku demolice. Co obnášela snaha o zachování památek v socialistickém Československu? A jak se v 80. letech minulého století dostal Jan Soukup k rekonstrukcím významných městských objektů a památkově hodnotných staveb? 

Rozhovor se také zaměřuje na projekty, které Jan Soukup realizoval po roce 1989, kdy se možnosti obnovy památek zásadně rozšířily. Jak probíhala rekonstrukce budovy Západočeského muzea v Plzni nebo dostavba Mariánské Týnice? A jak vnímá Jan Soukup současný vztah společnosti k historickému dědictví?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) cesta k architektuře

(13:45) práce v období socialismu

(33:20) památník Díky Ameriko!

(43:05) práce po roce 1989 a nové možnosti

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Kateřina Koňata Dolejšová sice vystudovala architekturu, svoji kariéru však postupně nasměrovala do světa grafického designu, a to zejména během svého téměř desetiletého pobytu v Itálii. Tam se její latentní zájem o grafický design přetavil do práce na dvousvazkové knize o Benátkách coby městě migrace. Jak ovlivnila její původně studijní stáž do Itálie Kateřininu budoucí kariéru? Jaké výzvy ji při práci na rozsáhlé publikaci čekaly? A kam ji tato práce posunula? 

U architektury Kateřinu zajímá spíše koncept a vizuální prezentace než detaily prováděcích projektů. Kromě zahraničních klientů začala ještě během pobytu v Itálii spolupracovat s nakladatelstvím Zlatý řez a po návratu do Česka dostala příležitost podílet se na tvorbě vizuálního stylu Fakulty architektury ČVUT i na celé řadě knih, které škola vydala. Jak se v její práci prolínají architektura a grafický design? A jaká je v dnešní době role infografiky a grafického designu ve veřejném prostoru i ve strukturách organizací?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) Studium architektury a zájem o grafický design

(03:30) v Itálii

(14:52) na cestách

(27:15) zpět v Česku

(31:20) zpět na Fakultě architektury ČVUT

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V druhé části rozhovoru se architekt a fotograf Petr Jehlík ohlíží za svým studiem na plzeňské stavební průmyslovce a vzpomíná na to, jak na něj budova školy působila a jak se proměnila. V současné době Petr působí v pražské kanceláři architekta Stanislava Fialy, proto se předmětem dalšího hovoru stal zejména pražský polyfunkční dům DRN. Proč získala budova takový název? A jak může dům přispívat k adaptaci městského prostředí na měnící se klimatické podmínky? 

Ačkoliv žije Petr Jehlík dlouhodobě v Praze, do Plzně se opakovaně vrací, a dokumentuje stavební  produkci 20. století pro Plzeňský architektonický manuál (PAM). Jak reflektuje vývoj města v posledních dekádách? Jak vnímá architekturu a veřejný prostor v Plzni? Co se zde podařilo, a kde jsou podle něho naopak rezervy?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) o „stavárně“

(08:10) o práci se Stanislavem Fialou

(18:15) o DRNu

(23:00) o směřování Plzně

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Fotografování architektury přináší Petrovi Jehlíkovi radost. K zájmu o výtvarné umění, především kresbu, se během studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze přidala fotografie, která nyní doplňuje jeho architektonickou praxi. Proč je kresba stále nenahraditelným způsobem, jak zachytit veřejná prostranství? Jak architektonické vzdělání ovlivňuje Petrův přístup k focení staveb? A přemýšlel někdy Petr nad tím, že by opustil navrhování a věnoval se pouze fotodokumentaci architektury?   

Zásadním tématem první části dvoudílného rozhovoru byl projekt Plzeňský architektonický manuál (PAM), pro který Petr Jehlík fotografuje již více než deset let plzeňské stavby převážně z meziválečné éry. Proč považuje dokumentaci těchto objektů za důležitou? Jaký vliv má světlo a čas na fotografování architektury? A co je pro fotografa architektury nejtěžší – zachytit krásu stavby, nebo její funkčnost?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(1:25) od architektury k fotografii

(04:00) kresba versus fotografie

(12:25) architekt fotograf

(21:35) Plzeňský architektonický manuál

(30:55) práce v terénu

(43:50) mizení historických staveb

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Zuzana Zbořilová se po studiu architektury rozhodla věnovat fotografii, která se posléze stala jejím hlavním vyjadřovacím prostředkem a nástrojem pro zkoumání městského prostoru. Zuzana dlouhodobě vyučuje uměleckou fotografii na Fakultě umění a designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, kde se snaží inspirovat studenty z různých oborů. Architekturu ale představuje i nejmenším dětem, a to v rámci svého projektu Město letí. 

Kdy a jak ji oslovila fotografie? Jaká je její zkušenost se školstvím a jaké výzvy přináší vzdělávání nových generací? A jak mohou umělecké projekty měnit naše vnímání měst? Řeč bude také o komunitních aktivitách na Jižním Předměstí v Plzni, kde pomocí fotografických projektů a veřejných akcí usiluje o zlepšení kvality života tamních obyvatel a zvýšení povědomí o významu veřejného prostoru u široké veřejnosti. Čeho už s Annou Andrlovou, Petrou Hefnerovou a Lenkou Kobesovou v komunitním Společenství pro obnovu „Jižáku“ dosáhly a jaké akce chystají?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(1:30) architektka fotografkou…

(07:55) ...a také pedagožkou

(13:20) o projektu Město letí

(20:30) o výuce a studentech

(35:20) o architektuře do škol

(48:15) o komunitě na „Jižáku“

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

V pokračování rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná historik architektury a kurátor sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petr Domanický na svou snahu kultivovat přístup ke kulturně-historickému dědictví Plzně především v roli městského zastupitele. 

Proč a s jakými cíli vstoupil před lety do komunální politiky? A jaké si ze svého působení odnesl zkušenosti? V čem by se podle něho měl přístup současné politické reprezentace k plánování města změnit? Jak nahlíží na chystané městské projekty, například na vyhlášení soutěže na rekonstrukci náměstí Republiky? Patří podle něj na hlavní plzeňské náměstí zeleň? A proč jezdí každý rok na výlet do Rakovníka?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(0:30) památková ochrana Plzně

(07:00) plánování Plzně

(17:35) (efektivní) práce zastupitele

(30:30) Plzeň jako město promarněných příležitostí

(35:05) připomenutí Hanuše Zápala

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Petr Domanický nestudoval architekturu proto, aby mohl domy stavět, ale kvůli tomu, aby je byl schopen lépe chránit. Už během střední školy začal o historii Plzně a její nemovité kulturní bohatství projevovat nebývalý zájem, který ho nakonec dovedl až do Prahy na Fakultu architektury ČVUT. Která místa v Plzni kdysi stihl s fotoaparátem v ruce zdokumentovat, než definitivně zmizela? A jaké bylo studium v Praze v porevolučních devadesátých letech?    

V následujících letech působil Petr Domanický jako odborný garant v Národním památkovém ústavu. Doporučoval koncepce a dohlížel na opravy mnoha památek. Zároveň prováděl systematický průzkum regionu a pro vybrané stavby zajišťoval podklady pro jejich památkovou ochranu. Které architekty minulosti pomáhal znovuobjevit? A v čem bychom se mohli inspirovat prvorepublikovým přístupem k architektuře a městské výstavbě?

Co v rozhovoru uslyšíte:

(0:00) intro

(02:00) za svým snem

(15:10) odborný garant památkové péče

(36:40) prvorepubliková Plzeň

(52:40) architekturu do škol

Editace: Jan Balcar, Markéta Hossingerová, Petr Klíma

Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar

Přepis rozhovoru najdete na webech ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Od Západu nefouká?⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Seznam Médium⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠.