- Podcasty
- Od Západu nefouká? Podcast o architektuře
Poslechněte si podcast: “According to Loos, the crime lies in the misuse of ornament,” notes Christopher Long.
In the next episode of the podcast series on Adolf Loos, Petr Klíma talks to American art and architecture historian Christopher Long about his new book Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays. Together they explore how Loos became a mythic figure and why he was long known mainly for his provocative writings, while his architectural work remained overlooked. Long also discusses how this image was reinforced by later interpretations in secondary literature as well as by Loos’s own reluctance to publicize and promote his architectural work.
The first part of the conversation focuses primarily on a new reading of the essay “Ornament and Crime” and on how Loos’s attitude toward ornament evolved over time. Long demonstrates that Loos’s famous formulation was not originally intended as a normative judgment, but rather as a description of a cultural and evolutionary process, referring mainly to objects of everyday use. He distinguishes between the early Loos, who observed these changes from a distance, and the later Loos, who—after a series of personal and professional disappointments—began to present himself as their initiator. The discussion thus develops into a broader reflection on why it is necessary today to reread Loos’s work in its full depth and within the historical context in which the architect’s ideas took shape.
The conversation is conducted in English.
What you’ll hear in the interview:
(00:00) intro
(01:18) Adolf Loos between myth and reality
(08:21) Loos’s intellectual standing
(14:05) Loos as a writer
(33:04) Reconsidering Loos’s Essay “Ornament and Crime”
Editing: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Music, sound design: Jan Balcar
You can send us feedback on the podcast at klima@pestujprostor.cz.
Follow us on social media: Facebook and Instagram.
Od Západu nefouká? Podcast o architektuře
Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu.
Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
„Ornament není zločin. Podle Loose je zločinem jeho zneužívání,“ říká historik architektury Christopher Long
V dalším dílu podcastové série věnované Adolfu Loosovi vede Petr Klíma rozhovor s americkým historikem architektury Christopherem Longem, jehož nová kniha Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays se pokouší zásadně přehodnotit způsob, jakým je Loos dodnes čten a interpretován. Rozhovor se zaměřuje na mechanismy Loosovy mytizace a na to, proč byl po dlouhou dobu vnímán především jako polemik a autor provokativních textů, zatímco jeho architektonické dílo zůstávalo stranou pozornosti. Long vysvětluje, jak k tomuto zkreslení přispěly nejen pozdější interpretace sekundární literatury, ale i Loosův vlastní zdrženlivý postoj k publikování a propagaci svého architektonického díla.
První část rozhovoru je věnována především novému čtení eseje „Ornament a zločin“ a proměnám Loosova postoje k ornamentu v průběhu času. Long ukazuje, že slavná Loosova formulace nebyla původně normativním soudem, ale popisem kulturního a evolučního procesu, vztahujícího se především k předmětům každodenní potřeby. Rozlišuje přitom mezi raným Loosem, který vystupoval spíše jako pozorovatel těchto proměn, a pozdním Loosem, jenž se po osobních i profesních zklamáních začal prohlašovat za jejich iniciátora. Rozhovor se tak stává širší úvahou o tom, proč je dnes nutné Loosovo dílo číst znovu, v celé jeho hloubce a s ohledem na historický kontext, v němž architektovo myšlení vznikalo.
Rozhovor je veden v angličtině a je doplněn o český dabing.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:18) Adolf Loos mezi mýtem a skutečností
(08:21) intelektuální status Loose
(14:05) Loos jako spisovatel
(33:04) přehodnocení Loosovy eseje „Ornament a zločin“
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Nestačí mít interiér od Loose – je potřeba v něm umět žít,“ tvrdí Petr Domanický
Čtvrtý díl podcastové série věnované Adolfu Loosovi zasazuje vznik i další osudy Loosových plzeňských realizací do širšího historického a společenského kontextu. Petr Klíma se v pokračování rozhovoru s historikem architektury Petrem Domanickým vrací do roku 1907, kdy Loos poprvé vstoupil do prostředí rychle se rozvíjející průmyslové Plzně.
Domanický přibližuje síť vzájemně propojených židovských rodin, jejich vazby na Vídeň i kulturní rozhled, který stál u zrodu Loosových plzeňských zakázek. Představuje zároveň příběh rodiny Jany a Oskara Semlerových – jejich podíl na kulturním a hospodářském rozvoji Plzně, nucenou emigraci, ztrátu majetku i komplikované poválečné restituce. Poukazuje přitom na to, že skutečný odkaz Loosových interiérů i rodiny Semlerových nespočívá pouze v hmotné architektuře, ale také v kontinuitě paměti a hodnot, které přetrvaly navzdory historickým zlomům. V závěru dialogu se pozornost obou protagonistů obrací k úvahám o dnešním vztahu k architektonickému dědictví a kvalitě prostředí, ve kterém žijeme.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:46) architektura a urbanismus Plzně na přelomu 19. a 20. století
(08:21) okolnosti příchodu Adolfa Loose do Plzně
(17:08) interiéry a životní styl skryté za nenápadnými fasádami
(28:05) rodina Semlerových: odkaz, který přežil ztrátu
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Loos pracoval s interiérem jako s divadelní scénou,“ říká Petr Domanický
Třetí díl podcastové série věnované odkazu architekta Adolfa Loose se odehrál formou veřejné nahrávky v prostoru Semlerovy rezidence v Plzni – v jednom z nejvýznamnějších loosovských interiérů u nás, jehož obnova a otevření veřejnosti patří k největším památkářským výkonům posledních let.
Petr Klíma v první části rozhovoru s historikem architektury a kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým otevírá témata dlouhodobého výzkumu Loosova díla v Plzni, okolnosti obnovy Semlerovy rezidence i Loosovo charakteristické řešení interiérů. V dialogu zaznívají i Domanického osobní zkušenosti z průběhu rekonstrukce – od práce s archivními prameny a spolupráce s restaurátory až po hledání autentického dobového vybavení a drobných artefaktů, které dotvářejí výslednou atmosféru interiéru. Rozhovor ukazuje Semlerovu rezidenci nejen jako významnou architektonickou památku, ale také jako živý prostor odrážející snahu o citlivou interpretaci Loosova díla pro současné publikum.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(05:39) výzkum Loosova díla v Plzni a role Petra Domanického
(11:04) Loos – Plzeň – souvislosti
(17:40) počátky obnovy Semlerovy rezidence
(37:54) cesta k autentickému interiéru
(55:45) divadelní charakter Loosových interiérů
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Z Loosových interiérů v Plzni se stal fenomén,“ říká památkář Karel Zoch
První díl série věnované odkazu architekta Adolfa Loose, od jehož narození si letos připomínáme 155 let, se zaměřil na nové objevy spojené s jeho životem a tvorbou v Brně, Vídni a Paříži. Druhá část cyklu se soustředila na architektovo působení v Plzni. Natáčení probíhalo v jedné z Loosových realizací – v interiéru domu Brummelových.
Petr Klíma se v dialogu s plzeňským památkářem Karlem Zochem ohlíží za dlouhodobým úsilím o poznání, záchranu, obnovu a zpřístupnění Loosových plzeňských děl. V rozhovoru zazní, jak se z prvních neoficiálních návštěv staly pravidelné prohlídky pro veřejnost, proč byl rok 2015 přelomový a jakou roli v celém procesu sehrála odborná veřejnost, aktivita médií i politická podpora. Oba protagonisté rovněž připomínají, které interiéry se v Plzni podařilo obnovit, jaké projekty se dále připravují a proč je stále živá debata o různých přístupech k obnově alespoň částečně dochovaných prostorů. Z rozhovoru vyplynulo, že rehabilitace Loosova zdejšího díla ještě zdaleka není u konce – po probíhající rekonstrukci domu Semlerových na Klatovské třídě 19, jejíž součástí bude i vybudování nových expozic, by se další práce mohly v budoucnu odehrát v domě Hirschových v Plachého ulici.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:38) cesta k Adolfu Loosovi
(05:01) zpřístupňování Loosových interiérů
(10:33) obnovené interiéry a budoucí projekty
(27:09) dva přístupy k obnově Loosových interiérů
(38:03) osobní objevy a výzkum
(50:41) Brummelův dům
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Podle Loose chyběla Čechům k dokonalosti jen znalost jeho díla,“ říkají historičky architektury Dagmar Černoušková a Jana Kořínková
V letošním roce slavíme 155 let od narození architekta Adolfa Loose, který ve své době změnil způsob přemýšlení o prostoru. Úvodní díl série věnované jeho dílu i odkazu přibližuje nejnovější poznatky o Loosově životě v souvislosti s jeho rodným Brnem, Plzní, Vídní či Paříží. Historičky umění a architektury Dagmar Černoušková z Muzea města Brna a Jana Kořínková z Fakulty výtvarných umění VUT v záznamu veřejné nahrávky podcastu představují své nedávné badatelské objevy, které učinily na základě nalezené korespondence, digitalizovaných pramenů z vídeňských knihoven i unikátnímu konvolutu fotografií Loosova brněnského investora Viktora Bauera, díky kterému se podařilo identifikovat dosud neznámé Loosovy interiéry a mobiliář.
V rozhovoru s Petrem Klímou odkrývají obě historičky Loosovy profesní i společenské vazby na osobnosti své doby – od Bohumila Markalouse a bratří Čapků až po Jana Zrzavého či generála Klecandu. První zmíněný například ve svém dopise Janu Mukařovskému z roku 1942 charakterizoval Loose jako „primitiva nezatíženého věděním“, člověka „chorobně zaostřeného instinktu“ s úctou k materiálu a hmotě. Zazní i postřehy z deníku plzeňského stavitele Bořivoje Kriegerbecka, které Loose zachycují jako charismatického, někdy však neukázněného tvůrce. Rozhovor se dotýká i závěru architektova života – Loos zemřel v roce 1933 v zuboženém stavu, přičemž jeho přátelé museli platit náklady na léčbu a pohřeb.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(05:17) cesta k Loosovi
(23:46) Adolf Loos a jeho síť kontaktů
(53:52) Loosova osobnost a pověst
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Okno je oko do duše. Jako introvert nepotřebujete ta největší,“ říká architekt Libor Monhart
Pro jubilejní 50. díl podcastu jsme se vydali do Písku za dalším z plzeňských „expatů“ Liborem Monhartem, který se na svoji profesní dráhu vydal již v 80. letech minulého století. V dialogu s Petrem Klímou mluví zkušený architekt o studiích u Emila Hlaváčka na pražské technice, prvních zakázkách pro písecká bytová družstva, polistopadové pracovní stáži v pařížském ateliéru Wladimira Mitrofanoffa i o vlastních realizacích, mezi nimiž vyniká vila Na Skalce a rezidenční soubor Nová Valcha v Plzni.
Rozhovor odkrývá Monhartův přístup k architektuře, založený na uměřenosti, práci s omezeními a respektu k místu. Architekt rovněž popisuje svůj posun od dlouholeté ateliérové praxe k nynější práci pro velkou developerskou společnost, kde zúročuje své zkušenosti. Libor Monhart věří, že i u velkých projektů lze zachovat poctivost navrhování a lidský rozměr architektury.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(00:31) mládí v Plzni, studia v Praze, stáž v Paříži a práce v Písku
(13:21) vila Na Skalce v Plzni a obytný soubor Nová Valcha v Plzni
(26:21) současná práce pro Central Group a developerské projekty
(41:22) Plzeň a Písek, reflexe
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Snažím se uměleckým dílům posloužit, ne s nimi soupeřit,“ říká architekt výstav a vizuální umělec Tomáš Svoboda
Další díl podcastu se vrací k sérii věnované plzeňským „expatům“ rozhovorem s Tomášem Svobodou, vizuálním umělcem, architektem výstav a filmovým scénografem, který působí jako vedoucí ateliéru Nová média 1 na Akademii výtvarných umění v Praze. V dialogu s Petrem Klímourozebírá Tomáš Svoboda služebnou povahu výstavní architektury – profese, která má podle Svobody pomáhat uměleckým dílům a divákům, nikoli je přehlušovat.
Svoboda rovněž hovoří o počátcích své práce architekta výstav, o tom, proč se v Česku nedá architektura výstav studovat, nebo o tom, jak v návrzích výstav uplatňuje svou zkušenost vizuálního umělce. Svoboda v rozhovoru sdílí i své poznatky z dlouhodobé spolupráce s Moravskou galerií v Brně**,** která se podle něj stala příkladem otevřené a přístupné instituce. Tomáš Svoboda dále přibližuje, jak se v posledních dvaceti letech proměnily podmínky pro vznik výstavních prostorů v Česku, a komentuje i galerijní prostředí v Plzni, kde se podílel na výstavách Západočeské galerie v Plzni, a to jak ve výstavní síni „13“, tak v Masných krámech. Kriticky Svoboda hodnotí historické budovy přetvářené na galerie, a naopak oceňuje konverze industriálních objektů, jako je PLATO Ostrava,které umožňují svobodnější a empatičtější práci s uměním.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(00:30) působení na AVU
(03:51) cesta k profesi architekta výstav
(10:59) služebná povaha výstavní architektury
(17:12) práce s díly a prostory
(37:38) kvalita a specifika výstavních prostor v Česku
(1:04:45) galerie pro všechny
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Zachránit Mariánskou Týnici byla pro Zápala téměř nedostižná meta,“ říká historik architektury Petr Domanický
Poslední díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos v únoru uplynulo 140 let, navazuje na čtyři předchozí epizody, které se postupně zabývaly významem Zápala pro Plzeň, jeho školními stavbami a také jeho působením mimo region.
V rozhovoru se Petr Klíma a historik architektury Petr Domanický vrací znovu k Mariánské Týnici, která byla zmíněna již v prvním díle podcastové minisérie („Hanuš Zápal přivedl do Plzně moderní architekturu,“ uvádí historik architektury Petr Domanický, díl je dostupný zde). S touto památkou byl Zápal propojený již od dětství, v roce 1920 publikoval výzvu k její záchraně, po zřícení kopule zajistil provizorní střechu, ve třicátých letech spoluzaložil Jednotu pro záchranu Mariánské Týnice a díky podpoře prezidenta Beneše i vlády se zasloužil o její zásadní obnovu. Petr Domanický také popisuje proces dostavby druhého ambitu z evropských dotací v nedávných letech a kritizuje ji jako návrat k dávno překonaným přístupům. Podle něj místo příběhu historie Mariánské Týnice vznikla spíše ‚pouť‘ než snaha o záchranu jedné z nejcennějších památek.
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(00:30) Zápal jako regionalista své doby
(11:46) proces obnovy Mariánské Týnice
(32:46) kritika současné dostavby Mariánské Týnice
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Ženy mají v architektuře stále větší slovo,“ upozorňuje zakladatelka Dne architektury Marcela Steinbachová
Ve více než stovce českých i slovenských měst včetně Plzně se na začátku října 2025 uskuteční festival Den architektury. Právě u této příležitosti jsme s jeho iniciátorkou, zakladatelkou spolku Kruh a architektkou Marcelou Steinbachovou připravili nejnovější díl podcastu. Kromě osvěty a popularizace architektury se Marcela Steinbachová věnuje navrhování a vede vlastní ateliér Skupina. V posledních dvou letech provozuje rovněž galerii Prostora.
V rozhovoru s Petrem Klímou probírá architektka patnáctiletou historii Dne architektury, roli žen v architektuře i fungování ateliéru Skupina, který má na kontě řadu projektů kulturních staveb a citlivých rekonstrukcí – například kina Světozor nebo Školy architektury AVU. Marcela přibližuje také vznik zmíněné galerie, spolupráci s legendárním Stevenem Hollem či pohled na současnou českou architektonickou scénu. Jak se jí daří kombinovat vlastní tvorbu s vedením festivalu? Proč považuje rekonstrukce za zásadní téma dneška? A co ji na architektuře stále nejvíce inspiruje?
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(01:42) o spolku Kruh a festivalu Den architektury
(06:40) Ta architektura
(10:23) role žen v architektuře
(20:25) galerie Prostora
(39:55) ateliér Skupina
(54:25) spolupráce se Stevenem Hollem a rekonstrukce kulturních staveb
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.
„Zápala i další regionální architekty je dobré vyzdvihovat,“ je přesvědčen historik architektury Petr Domanický
Předposlední díl podcastové minisérie věnované architektu Hanuši Zápalovi, od jehož narození letos v únoru uplynulo 140 let, navazuje na předchozí epizody, které se zabývaly významem Zápala pro Plzeň a školními stavbami, které ve městě projektoval. Tentokrát se zaměříme na působení architekta nejen na Plzeňsku, ale i mimo region.
Rozhovor, který vznikl jako živá nahrávka Petra Klímy s historikem architektury Petrem Domanickým, hledal odpovědi zejména na následující otázky: můžeme Hanuše Zápala vnímat jako „Gočára jihozápadních Čech“, jehož příchod na plzeňský stavební úřad znamenal pro regionální architekturu kvalitativní skok a vtiskl Plzni i západním Čechám moderní tvář? Jak se Zápal stal architektem Haléřového spolku dělníků Škodových závodů a jak jeho projekty sanatorií ve Střelských Hošticích, Janově u Mirošova či Lipnici nad Sázavou reflektovaly vztah k těmto lokalitám i posun k organické architektuře inspirované Frankem Lloydem Wrightem? Které stavby by si podle Petra Domanického zasloužily památkovou ochranu, proč je její prosazení složité a jak se dnes daří mapovat hodnotu regionální architektury vedle velkých jmen české moderny?
Co v rozhovoru uslyšíte:
(00:00) intro
(02:00) "Gočár jihozápadních Čech"
(12:40) Zápal a architektura škol v regionu
(25:57) sanatoria a spolupráce s Haléřovým spolkem
(48:02) památková ochrana Zápalova díla
Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová
Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar
Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.
Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.