Osada Slavkov leží na náhorní plošině Oderských vrchů ve výšce těsně pod 600 metrů. Je to osada bezesporu horská, kde v minulosti převládalo větrné a drsné počasí. Patřily k ní však i daleké výhledy a čerstvý vzduch.

Jesenické horské vrcholy mají různá jména a různé osudy. Tak jako Velký Máj, málo známá hora, kterou stojí za to navštívit nejen v květnu.

Osada Rataje se rozkládá na rovinaté půdě v nivě kolem soutoku Šumice a Blaty. Dnes je obec součástí nedalekých Těšetic, s nimiž po staletí sdílela také část své historie.

Bělotín budí trošku dojem, jakoby už do olomouckého kraje nepatřil. Snad je to polohou za evropským rozvodím, jehož památník u staré cesty z Hranic na Ostravu mimochodem náleží do katastru Bělotína.

Čechovice jsou v současnosti osadou Velkého Týnce. V minulosti to byla samostatná osada, jejíž historie sahá hluboko do 14. století a dost možná ještě dál.

Patrně jednou z vůbec nejstarších staveb města Zábřeha je filiální kostel sv. Barbory. Najdeme jej na okraji historického centra města, na půvabném místě u parku, který býval kdysi starým zábřežským hřbitovem.

Červená turistická značka a cyklotrasa dnes míří z Rejvízu kolem Černé Opavy směrem do Mnichova. Milovníky této krajiny provází také nedávno zprovozněná naučná stezka Údolím lapků z Drakova, která na deseti zastaveních představuje přírodní zajímavosti i krásy tohoto kraje.

Kostely jsou v obcích povětšinou jedněmi z nejstarších památek a to i přesto, že z těch původních se někdy dodnes zachovalo jen torzo. K nejstarším památkám obce patří i kostel sv. Michala v Otaslavicích, jehož stopy nacházíme už v listinách ze 14. století.

Žďárský Potok je dnes místní částí obce Stará Ves v okrese Bruntál. Nachází se pod sedlem Skřítek pod silnicí I/11, v oblasti nad ústím Slatinného potoka do Podolského potoka v nadmořské výšce kolem 700 metrů.