Cesta do Nové Pláně pro autora rozhlasové pohlednice začala poté, co mu Igor Hornišer z Bruntálského muzea ukázal fotografii obrazu, na němž byla pozoruhodná průmyslová stavba a v pozadí kopec s křížem na vrcholu. Údolím tekla řeka. Tehdy se společně dohadovali, kdeže dávný umělec obraz na přelomu 19. a 20. století namaloval. A právě tehdy padla volba na Novou Pláň.

Jméno Harrachov je spojeno se známým krkonošským lyžařským centrem. Málokdo však ví, že osada stejného jména je k nalezení také pod Jeseníky, jen pár set metrů severně od Rýmařova. Je sice mnohem menší než městečko na severu Čech, jeho historie však stojí rozhodně za zmínku.

Křelov na Olomoucku je poprvé zmíněn v roce 1275 a už čtyři roky po první zmínce o vsi se v historických análech objevují také zprávy o zdejším kostele. To je samo o sobě pozoruhodné, neboť už tehdy byla z Křelova Olomouc jako na dlani. Příběh o kostele v Křelově však není jen historickým vyprávěním, ale také příběhem o jednom zániku a znovuzrození.

Petrovy kameny patří mezi mnohá skaliska, která vystupují z jesenických vrcholů. Díky procesům s údajnými čarodějnicemi získala právě tato skála špatnou pověst. Přitom patří mezi přírodně nejzajímavější lokality, které lze v Jeseníkách objevit.

Osídlení katastru dnešních Bystročic prokázali archeologové už z období mladší doby kamenné. I následní staletí a tisíciletí byla spojena s pobytem různých kultur, které po sobě zanechaly dostatek důkazů v podobě archeologických nálezů.

Žárová na Šumpersku je nevelká vesnice, jejíž katastr vystupuje až do pobočných vrcholů Jeseníků. Její nejvýznamnější památkou je kostelík sv. Martina, jedna z posledních roubených sakrálních staveb, které se pod Jeseníky dochovaly.

Obec Střelice najdeme na toku Benkovského potoka, při hlavní cestě propojující města Uničov a Litovel. Právě k Uničovu obec odpradávna patřila a jeho součástí je dodnes.

Na jednom z výletů na kole z Rýmařova se Mirek Kobza vydal do Huzové přes Stránské. Za Stránským jej na rozcestí Nad Kněžpolem zlákala cesta po červené turistické značce do lesa Horní Mokřiny, kde pramení řeka Sitka. Ano právě ta, která mnohem jižněji protéká Šternberkem.

Kelčice jsou dnes vlastně už jen polovinou spojené obce Vranovice – Kelčice na Prostějovsku. Zatímco u jiných osad vzniklých spojením dvou původně samostatných vesnic je někdy těžké poznat, kde začíná a končí která část, v případě této obce je od sebe odděluje dálnice z Brna do Prostějova, kterou lze bezpečně překonat pouze díky podjezdu.