Osada Vysoký Potok se vine podél potoka od řeky Moravy až na svahy nejvyšší hory Hrubého lesa Jeřábu, přičemž nejvyšší místo katastru dosahuje téměř 1000 metrů nadmořské výšky. Je to obec horská s nádhernými výhledy z vyšších částí katastru na Králický Sněžník, ale také na Jeseníky a okolí.

Radíkov u Olomouce je malebnou vsí ukrytou v lesích Nízkého Jeseníku, přitom položenou co by kamenem dohodil od Olomouce, jehož je dnes součástí. Její historie je díky tomu poměrně dlouhá, byť dodnes s sebou nese určitá tajemství, která zatím zůstávají neodhalena.

Na jedné straně řeka Morava, na druhé kopce hraběšické pahorkatiny, kterým vévodí hora Markovice. Mezitím část rovného a část svažitého katastru a právě na něm se rozkládají již od 14. století domy Kolšova.

Rokytnice na Přerovsku patří patrně mezi nejstarší obce v okolí. Prapůvodně to byla osada na místě, kde byly slatě, kterým bylo potřeba se vyhnout. Napovídá tomu jméno obce, které vychází ze slova rokytí, tedy podmáčené místo porostlé vrbami. Už v roce 1086 vedla přes obec hradská cesta, která spojovala olomoucký a přerovský zeměpanský hrad.

Má dnešní cesta od Pradědu na Hanou se zastaví v srdci Nízkého Jeseníku, kde odpradávna leží město Potštát. Toto pozoruhodné sídlo má krásné náměstím, které dokladuje vyloženě městský charakter původní zástavby a v jeho středu se nachází unikátní památka - hodinová věž.

Obec se nachází na počátku prvních významnějších kopců Úsovské vrchoviny, a na konci údolí potoka Rohelnice napájející Polický rybník. Návštěvníci z anglosaských zemí jsou názvem Police pobaveni, protože jej spojují s označením vesnice strážců pořádku. Ve slovanském pojmenování znamená název něco jako vesnice v polích.

Osídlení katastru dnešních Bystročic prokázali archeologové už z období mladší doby kamenné. I následní staletí a tisíciletí byla spojena s pobytem různých kultur, které po sobě zanechaly dostatek důkazů v podobě archeologických nálezů.

Jednou z nekrásnějších silniček pro cestování na kole je bezesporu ta, vedoucí z obce Drozdov na Zábřežsku po náhorní plošině Drozdovské vrchoviny směrem do Jedlí. Projíždíte krajem, kde se střídají horské louky se smíšenými smrko-bukovými lesy a sem tam cestu oživí drobná sakrální stavba. Tu křížek, tam kaplička nebo sousoší Nejsvětější Trojice, kterých mimochodem okolo Zábřeha najdete opravdu hodně.

Cesta do Nové Pláně pro autora rozhlasové pohlednice začala poté, co mu Igor Hornišer z Bruntálského muzea ukázal fotografii obrazu, na němž byla pozoruhodná průmyslová stavba a v pozadí kopec s křížem na vrcholu. Údolím tekla řeka. Tehdy se společně dohadovali, kdeže dávný umělec obraz na přelomu 19. a 20. století namaloval. A právě tehdy padla volba na Novou Pláň.

Kousek za Javorníkem při cestě na Travnou stojí přímo u cesty po staletí malá kaplička, které se odpradávna říkalo u Tajného trápení. Vázala se k ní malebná pověst, která se při opravě ukázala být možná pravdivější, než se v minulosti zdálo.