Začátek srpna je pro chmelaře doba, kdy detailně zkoumají téměř uzrálé chmelové hlávky. Z rozboru znají také obsah hořkých látek, který se ještě ale může podle počasí navyšovat. Podle toho se rozhodují, v který den vyjet do chmelnic ke sklizni.

V Bílině na Teplicku připravují novou turistickou atrakci. Na vyhlídkovém místě na kopci Chlum bude stát pohyblivá vyhlídková plošina, kterou navrhli studenti ČVUT. Stavba má začít na podzim. Návrhy, včetně vítězného, jsou vystaveny v parku před centrální jídelnou v Bílině.

Majitelé areálu bývalého železnorudného dolu Václav Řezáč v Měděnci na Chomutovsku plánují obnovit těžbu. Tentokrát chtějí zpracovat už vytěženou zeminu, která zůstala v prostoru odkaliště. Podle jejich rozborů je stále využitelná v průmyslu.

Města se snaží udržet lékaře nebo přilákat nové. Fyzioterapeutka v Bílině plánuje koupit výkonný laser. Bílinský praktický lékař zase výkonnější sterilizátor. Přispěje jim na to město, které vyhlásilo nový dotační program na zdravotnické vybavení soukromých ordinací. V Krupce zase mají dotační program pro nového lékaře až 500 tisíc korun.

Zájem o rekvalifikační kurzy meziročně vzrostl o víc než padesát procent. Podle dat Úřadu práce ČR se v první polovině roku do některého ze školení zapsalo přes třicet tisíc lidí.

Centrum města s lázeňskými parky, okolí Červeného kostela v Trnovanech a areál Perla v Řetenicích, těchto oblastí Teplic se týká vyhláška o zákazu pití alkoholu. Vztahuje se taky na další místa, jako sousedství škol, hřišť nebo třeba nemocnice. V Teplicích platí od května letošního roku. Na její dodržování dohlíží městská policie.

V některých částech Česka teď velmi dobře rostou houby. Vyplývá to z mapy, kterou na svém webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.

Ústecký kraj chce zachovat provoz na regionálních železnicích. Podle kraje hrozí, že by mohla Správa železnic zakonzervovat takzvanou Doupovskou a Kozí dráhu.

Na 170 sklářských podmaleb ze severu Čech můžete vidět v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem. Je jich zhruba 170. Barevné obrázky na skle začaly domácnosti v severních Čechách zdobit od půlky 18. století, skláři si totiž potřebovali vydělat. Na malbách jsou zobrazování patroni a světci.