Na českém odboru SVR, což je Služba vnější rozvědky Ruské federace, neprožívají tyto dny v klidu. Na naivitu a hloupost části české populace sází léta a měli na tomto poli značné úspěchy. Už jen za dvojí zvolení Miloše Zemana hlavou českého státu si zasloužili státní vyznamenání RF. Jejich Češi jim vždycky rozuměli.

V českém prostředí je stále přítomno mínění, že je nutné usilovat o mír s Moskvou. A že bylo Rusko vlastně k přepadení Ukrajiny donuceno. Nechovám velkou naději, že nositele tohoto postoje ovlivní čerstvé informace z Ruska, ale fakta se uvádět prostě musí.

Tahle zpráva mi nejde z hlavy. Rozzuřený důchodce na Tachovsku probodl vycházkovou holí srdce řidiči, který mu bránil v průjezdu. Pak chtěl utéct.

V Rusku do roku 1861 existovalo nevolnictví. Fjodor Dmitrijevič Bobkov, bývalý nevolník, ve svých vzpomínkách popsal, jak statkáři nutili mladé dívky, aby se provdaly za muže, kterého jim nařídili, často proto, aby zvýšili počet nádeníků nebo uspokojili své choutky.

V neděli se na televizní obrazovce pohádaly v přímém přenosu dvě političky. Proč jsem si všiml zrovna tohoto konfliktu? Pokusím se o vysvětlení.

Sedmadvacetiletá ukrajinská novinářka Viktoria Roščynová se pokusila zjistit informace o mučírnách a podzemních věznicích, které Rusové zřídili na okupovaných územích Ukrajiny. Byla zajata a zahynula. Rusové její tělo vrátili bez několika vnitřních orgánů. Na jejím těle našli experti známky krutého mučení, identifikovali ji pomocí DNA.

Kdyby byl prezident České republiky Petr Pavel v Ruské federaci, mohl by jít bručet. Sice jenom na patnáct dní, ale oni by mu místní bachaři za tu dobu určitě stihli vtlouct do hlavy, co si má myslet.

Putinovým dvorním reportérem je 41letý Pavel Zarubin, autor televizního týdeníku Moskva. Kreml. Putin. V uplynulých dnech měl premiéru jeho jedenapůlhodinový dokument Moskva. Kreml. Putin. 25 let.

Tři a půl roku vlády Petra Fialy zklamalo stovky tisíc jejích příznivců, ukazují data agentury Kantar. Analytik Pavel Ranocha upozornil, že pokud by se volby konaly nyní, přišlo by k urnám téměř o pět procent méně voličů než v roce 2021, kdy volilo 65,4 procenta. Zůstat doma chtějí zejména bývalí voliči vládních stran, nejvíc z koalice Spolu.