Dopis 99 pragováků z 18. července 1968 posloužil stalinistům k ospravedlnění intervence vojsk Varšavské smlouvy.

Poslanec ruské Státní dumy a politolog Vjačeslav Nikonov (vnuk stalinského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova) přerušil 9. listopadu 2016 parlamentní jednání prohlášením: „Před třemi minutami Hillary Clintonová uznala svou porážku v prezidentských volbách ve Spojených státech a před vteřinou Trump začal svůj projev jako zvolený prezident.“ Na toto oznámení reagovali přítomní poslanci bouřlivým a dlouhotrvajícím potleskem. V sále zavládla euforická atmosféra.

Končící týden se stal časovou hranicí, za kterou trvá válka rozpoutaná režimem Vladimira Putina déle než válka, kterou rozpoutal v roce 1941 režim Adolfa Hitlera proti tehdejšímu Sovětskému svazu, jehož bylo Rusko součástí.

Čestný prezident Motoristů a poslanec Filip Turek podá v nejbližších dnech na prezidenta Petra Pavla žalobu na ochranu osobnosti. Nelíbí se mu, jak prezident zdůvodňoval, proč ho nejmenuje ministrem.

Na besedách o Rusku se lidé často ptají, jaká je role pravoslavné církve v současném režimu osobní moci Vladimira Putina. Odpověď na tuto otázku lze najít mimo jiné v čerstvém rozhovoru patriarchy Kirilla pro státní televizi Rossija 1.

Ve všech jazycích, ve kterých jsem schopen číst, nacházím na sociálních sítích zoufalé volání: „Svět se zbláznil!“ Opravdu? Anebo se lidstvo po neúspěšné maturitě jen vrací do normálu za školu?

V minulých dnech oběhlo ruskojazyčný virtuální prostor krátké, méně než minutové video. Bledý muž středního věku na něm hlasitě mluví ze skleněné klece. Taková klec je součástí ruských soudních síní a musí se v ní nacházet obžalovaní. Výkřiky bledého muže přišly po vynesení rozsudku, tedy ve chvíli, kdy už byl odsouzen.

Hlášky z Pelíšků zlidověly. Nejlepším důkazem je jejich výskyt ve zcela nových podmínkách. Kdo by neznal slavnou předpověď Jindřicha Krause: „Dávám bolševikovi rok. Maximálně dva.“ Obměněná koluje veřejným prostorem v těchto týdnech, po říjnových sněmovních volbách, v nichž dostali šanci na sestavení vlády populisté, nacionalisté a ochlokraté.

Co je největším nebezpečím pro demokratický stát? Ti jedinci, kteří podkopávají základy státu. Jinými slovy zločinci, kteří mají za cíl zvrátit demokracii s jejími svobodami. Co je ale v současné době největším nebezpečím pro stát v Ruské federaci? Chvíli strpení, hned se to dozvíte.