Nedávné zavraždění Ruskem osmnácti lidí v ukrajinském Kryvém Rihu včetně devíti dětí na hřišti vyvolalo ohlas nejen na Ukrajině, ale na celém světě. Ozvali se i Rusové. Ale ti nejsou stejní a tak i ohlasy byly zcela odlišné.

Zapnete televizi a uslyšíte následující dialog mezi moderátorem a jeho hostem. Upozorňuji, že nejde o žádnou hypotézu, ale o přepis části skutečného pořadu v ruské státní televizi.

Donald Trump sám sebe vidí jako nejen chytrého, ale jako génia, tedy přesněji stabilního génia. K jeho stabilitě patří také to, že neví, že něco předtím prohlásil. Čím delší je Trumpův druhý pobyt v prezidentském úřadu, tím více lidí na světě ho začínají vnímat nikoli jako génia, nýbrž jako zvíře.

OutRush je výzkumný projekt European University Institute o ruské emigraci po 24. únoru 2022. Průzkumů se účastní více než 18 000 lidí ve více než 100 zemích. Čtvrté vlny šetření OutRush se mezi červencem a listopadem 2024 zúčastnilo 8590 ruských emigrantů z více než 100 zemí. Hlavní závěr zní: ti, kteří z Ruska emigrovali v letech 2022 až 2024, s návratem nespěchají. Chtěli by bezpečnostní záruky a politické změny v zemi.

„Evropa musí být do roku 2030 z hlediska armády, výzbroje a technologií značně silnější než Rusko. A bude. Pokud se nic nezmění, pokud udržíme tento směr, bude Evropa silnější po všech stránkách - mimo jaderné hlavice - a nikdo se neodváží vztáhnout ruku na Polsko a Evropu. To je cíl, který již všichni v EU přijali,“ řekl v minulém týdnu polský premiér Donald Tusk novinářům v Bruselu po skončení Evropské rady.

Za Stalina byly potraty v Sovětském svazu zakázány. Podle Stalinových plánů měla země být ve stavu permanentní války, pro kterou musel stát mít dostatek vojáků. Chruščov změnil kurs SSSR na mírovou koexistenci se Západem a potraty povolil. Putin je nezakázal, ale dělá vše pro to, aby nepřišel o žádného ještě nenarozeného vojáka.

Vladimir Iljič Lenin umřel a Alena Schillerová se narodila čtyřicet let po jeho smrti. A to je škoda. Kdyby Lenin paní Alenu poznal, hned by se mu v mauzoleu leželo veseleji.

Nedávno mi napsal jeden uživatel sociální sítě, že sice měl ve škole nejeden rok ruštinu, ale o skutečném obsahu života v Rusku v podstatě nic nevěděl. I když se o poznání tamních poměrů snažil čtením Tolstého, Dostojevského, Čechova či Solženicyna.

Začnu osobně laděnou poznámkou. Člověk cítí spokojenost, že se ve své předpovědi nemýlil. Obzvláště když byla tato předpověď vyslovena veřejně, opakovaně a v rozporu s jinými předpověďmi, které tvrdily něco úplně jiného.