Antonín Kotík vykládal české příjmení Pacula ze slovesa pacati, tj. „zpackat“, „zkazit něco“, tedy jako pojmenování podle povahy, nebo jako přezdívku podle nějaké události. V současnosti u nás žije 81 obyvatel s příjmením Pacula. Doloženo je též v Polsku, kde se vykládá z rodných jmen Pakoslav nebo Pavel, případně též z polského apelativa pac ve významu „velká krysa“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Hůla vzniklo z přídavného jména holý ve významu „lysý“, „bezvousý“ nebo také „chudý“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle vlastností. Je to příjmení běžné, dnes jej nosí 1 245 osob, nejvíce jich žije v Praze a v Rakovníku.

Příjmení Chochol i Chochola mají stejný původ. Příjmí Chochol máme doloženo již z roku 1514. Asi se jednalo o pojmenování podle nápadných vlasů nebo chocholky na klobouku apod. V ČR dnes žije 85 mužů s příjmením Chochol a 317 nositelů formy Chochola, přechýlená podoba Chocholová se může vztahovat k oběma z těchto jmen, používá ji 465 žen.

Příjmení Chmelík je jasné, vzniklo z apelativa chmel stejně jako další příjmení Chmel, Chmelíček, Chmelina, Chmelka apod. Patrně se jednalo o pojmenování někoho, kdo chmel pěstoval, obchodoval s ním, zpracovával ho, nebo si potrpěl na dobré pivo. Je to příjmení běžné, v ČR ho dnes nosí 2 543 osob.

Příjmení Hrouda je jasné, vzniklo z apelativa hrouda. Snad se jednalo o pojmenování podle pozemku, nebo o přenesené pojmenování pro člověka z venkova, či o přezdívku podle podoby apod. V ČR dnes žije 1126 obyvatel s příjmením Hrouda/Hroudová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Ze starého českého osobního jména Hodislav či Hoděslav vznikla domácká podoba Hocek, ze které pak vzniklo příjmení Hocek. Příjmení Hocek dnes nosí 96 mužů. Přechýlené Hocková používá 214 žen, ale to se vztahuje i k příjmení Hocke a Hocko.

Hladík byl druh hoblíku nebo pilníku. Pokud by bylo příjmení motivováno tímto apelativem, případně slovesem hladit, šlo by nejspíše o příjmení podle zaměstnání. Jak píše Vladimír Mates, máme ovšem i úsloví „práci jen tak hladit“, což znamená moc jí nedat a šolíchat ji, takže je možné, že první pan Hladík práci pouze předstíral. Další možný výklad je z přídavného jména hladký.

44 nositelů příjmení Fott asi nepotěšíme. Patří totiž mezi pojmenování vulgární, jeho původní význam se z povědomí mluvčích vytratil, a proto tak dnes není pociťováno. Vzniklo z německého středověkého výrazu Fotze označujícího ženský pohlavní orgán a přeneseně také děvku.