Program nese název Vánoční kantáta pro UNICEF a v jeho rámci zazní Předehra k opeře Hrad Czorsztyn Karola Kurpińskeho, Koncertantní symfonie pro housle, violu a orchestr Es dur K 364 Wolfganga Amadea Mozarta a Vánoční kantáta pro baryton, smíšený sbor, dětský sbor, varhany a orchestr Arthura Honeggera. Jeho Une cantate de Noël začíná hlubokými smyčci a ve varhanách dunivým basem, do kterého se postupně – též od spodních hlasů – přidávají sbory slovy: „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas!“ Tak Arthur Honegger v roce 1953 vylíčil chaos světa. Teprve v okamžiku Ježíšova narození se objeví písně. Útržky jiskřivých melodií se v různých jazycích okamžitě rozletí krajinou jako symbol radosti, kterou si předávají všechny národy.

Pražští symfonikové vystoupí 3. a 4. prosince pod taktovkou Ivora Boltona s klavíristou a skladatelem Fazılem Sayem, který provede v české premiéře vlastní klavírní koncert s názvem Matka Země. Na koncertě zazní také Mozartova Předehra k opeře La Clemenza di Tito a Devátá symfonie Franze Schuberta zvaná Velká.

V sobotu 29. listopadu vystoupí v rámci cyklu Světová klavírní tvorba Pražských symfoniků ve Dvořákově síni Rudolfina proslulé sesterské duo Katia a Marielle Labèquovy. Zahrají díla Claude Debussyho, Franze Schuberta a Philipa Glasse.

Flétnistka a umělecká vedoucí ansámblu Collegium Marianum je světoběžnice, zejména evropoběžnice, ale snad nejvíce polskoběžnice. Ano, druhým domovem Jany Semerádové je v poslední době Polsko a nejvíce staroslavný Krakov, kde učí na univerzitě. A kde také poznala špičkového polského cembalistu Marcina Świątkiewicze. Umělce s pozoruhodnou kariérou a diskografií. Společně – s Lenkou Torgersen a Hanou Flekovou – se vydají ohledávat švy baroka a klasicismu. Tedy dobu, kdy kralovali synové Bacha seniora. Kdy již byl Bach dojemně sentimentální a jeho následovníci prudce galantní.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval do Prahy vzácné hosty – věhlasnou Izraelskou filharmonii s uznávaným klavíristou Yefimem Bronfmanem. Jedná se o závěrečný koncert jejich společného evropského turné. 12. a 13. listopadu provedou ve Smetanově síni Obecního domu Beethovenův Pátý klavírní koncert zvaný „Císařský“. Po přestávce zazní Pátá symfonie Petra Iljiče Čajkovského. Koncert řídí šéfdirigent Izraelské filharmonie Lahav Shani.

V oktávu Svátku všech svatých, tedy v postupně jasnícím se stínu, se před Pražské symfoniky opět postaví dirigent Petr Altrichter. Vždy pro­mýšlí program s citlivostí a hloubkou. I s ohledem na tóniny, které udávají barvu a charakter večera. Proto zazní Mendelssohnův Chvalozpěv, neboť potřebujeme pít z tóniny B dur, která podle starých mistrů náleží slunci; všechno, co je v B dur, je živé, nádherné, majestátní a veliké. B dur také slouží ke klidnému rozjímání a naplňuje nás vírou. To přesně v listopadu potřebujeme. K tomu jasné hlasy a klid Nedokončené.

V síni, která nese jeho jméno, shlíží Bedřich Smetana z reliéfu na varhanách a čeká na slavnostní příležitost. Na příležitost hodnou uvedení jeho vrcholného díla, které sám neměl šanci slyšet. Shora však jako by slyšel každé provedení. Jako by se bronzový reliéf pousmál, když se rozezní harfy Vyšehradu, a při slavnostním uvedení 28. října jako by se uzarděl. Vždyť v dnešní době se víc než kdy dříve ukazuje, jak důležité je připomínat a oslavovat hodnoty, pro které vznikla První republika. Jakožto orchestr sídlící v Obecním domě, odkud byla v roce 1918 vyhlášena, nemůžeme tento svátek opomíjet. Stejně jako nemůžeme opomíjet význam díla Bedřicha Smetany.

Světově proslulý klavírista Yefim Bronfman vystoupí 25. října 2025 v Rudolfinu, čímž zahájí cyklus klavírních recitálů Světová klavírní tvorba FOK. V první polovině večera zazní díla Roberta Schumanna a Johannesa Brahmse, zatímco druhá polovina bude patřit dvojici autorů Claude Debussy a Sergej Prokofjev.

Stěžejním kusem programu, který Julie Svěcená zahraje v Klášteře sv. Anežky České 16. října s akordeonistou Ladislavem Horákem, je Čtvero ročních dob argentinského skladatele Ástora Piazzolly, zasazené do Buenos Aires. Umění mladé houslistky zazáří nejen v dalších skladbách krále nového tanga, ale také v sólové Bachově Partitě.

Hlasy zpěváků souboru Graindelavoix jsou plny jedinečných barev a vokálního mistrovství. Zakladatel a umělecký vedoucí souboru Björn Schmelzer dokáže z této pestré palety vytvořit fascinující hudební obraz, který lahodí sluchu i duši. Soubor interpretuje a představuje hudbu starých mistrů současným způsobem. Klade si otázku, co hudba zrcadlila v době svého vzniku a co zrcadlí nám. Antverpský soubor Graindelavoix k nám po šesti letech přijíždí s novým programem renesančních motet založených na teologickém konceptu „creatio ex nihilo“ – stvoření z ničeho.