1. koncertní sezóna Pražských symfoniků je sezónou Ludwiga van Beethovena, Václava Smetáčka, Tomáše Netopila a Vltavské filharmonie. Zlatou nití sezóny je Ludwig van Beethoven, jehož 200 let od úmrtí si připomínáme v březnu příštího roku. Dr. Václav Smetáček (1906–1986) byl dlouholetým šéfdirigentem orchestru, legendou, historií, která se propsala do genů orchestru. Tomáš Netopil je zcela živoucí současností a budoucností, tato sezóna je jeho druhou v roli šéfdirigenta a hudebního ředitele orchestru. Pohledem do budoucna je pak také Vltavská filharmonie, která má být příštím sídlem FOK.

Pražští symfonikové uvedou Martinů První houslový koncert s Josefem Špačkem. Orchestr FOK na koncertech ve Smetanově síni Obecního domu 15. a 16. dubna bude řídit proslulý americký dirigent Leonard Slatkin. V české premiéře zazní hned v úvodu programu Slatkinova skladba Schubertiade a ve druhé půlce bude uvedena Symfonie č. 3 Es dur op. 55 „Eroica“ Ludwiga van Beethovena.

Dvořákovo oratorium Stabat Mater patří k nejznámějším a umělecky nejsilnějším dílům svého druhu. Hudba zkomponovaná na duchovní text o utrpení matky Kristovy je uváděna především v době Velikonoc a tuto tradici drží i FOK ve Smetanově síni Obecního domu. Ale např. v roce 2004 putoval orchestr s tímto oratoriem všech oratorií na zájezd do Říma a ve starobylé římské bazilice Santa Maria Maggiore vyslechl provedení i kardinálský sbor v čele s budoucím papežem Benediktem XVI.! Tohoto mimořádného koncertu se skvělými sólisty a sborem se poprvé ujme Alena Hron, se kterou se také FOK začíná potkávat pravidelně.

Věhlasný majitel modrých houslí zvolil pro svůj program podtitul Koncert ve starém stylu. Inspiroval se houslistou Janem Kubelíkem a jeho pověstnými recitály v Carnegie Hall z počátku 20. století. Odtud pramení důraz na vysoce virtuózní skladby Paganiniho. Nebyl by to však Pavel Šporcl, aby ke starému nepřidal něco nového, vlastního, originálního. Příhodně pojmenovaná Suita ve starém stylu Alfreda Schnittkeho se přímo nabízela jako vhodný protipól pro vytříbené uši dnešních posluchačů. Vždyť jde o podobně starou hudbu, jako ve své době přinášel posluchačům Kubelík, když v Americe hrál Wieniawského. Recitál se přeci jen odehraje o pět čtvrtin století později. A co na tom, že nebude v Carnegie Hall; kostel sv. Šimona a Judy je pro starý styl jako stvořený, neboť jím sám dýchá.

Nový šéfdirigent FOK Tomáš Netopil vždy pokládal za důležité věnovat velkou pozornost mladým českým umělcům. A tak by se rád v každé sezóně s námi podělil o mladé osobnosti, které mají obrovský potenciál: březen 2026 bude náležet Belle Adamové. Na úvod měsíce s orchestrem Mahler a Písně o mrtvých dětech, v polovině března další intenzivní cyklus – Zimní cesta Franze Schuberta, cesta o 24 básních Wilhelma Müllera. Na plátně vprostřed „cesty“ bude svítit obraz další romantické postavy, malíře Adolfa Kosárka. Zářit nocí bude také klavírní part v podání německé legendy Michaela Geeseho. 

1. a 19. března poprvé přivítají Pražští symfonikové nejvýznamnějšího slovinského dirigenta současnosti Marka Letonju. Program pak odpovídá cele jeho naturelu: první půle francouzská na počest jeho dlouholetého působení ve Štrasburku, druhá půle Osudová jako pozdrav současné pozici, šéfdirigenta v mořských Brémách. Poprvé s orchestrem FOK vystoupí také varhaník varhaníků Olivier Latry.

V úterý 10. března v 19:30 vystoupí v Kostele sv. Šimona a Judy soubor Collegium Colloredo, jehož uměleckým vedoucím je šéfdirigent Pražských symfoniků Tomáš Netopil. V programu večera zazní skladby z hudební sbírky arcibiskupského zámku v Kroměříži. Zazní skladby Alessandra Pogliettiho, Pietra Andrea Zianiho, George Muffata, Johanna Heinricha Schmelzera, Heinricha Ignaze Franze Bibera a Antonia Bertaliho.

Šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Tomáš Netopil pozval ke spolupráci skvělou mezzosopranistku Bellu Adamovou. Společně uvedou 4. a 5. března ve Smetanově síni Obecního domu Mahlerovy Písně o mrtvých dětech. Ve druhé polovině koncertu zazní proslulá Pohádka Josefa Suka – suita z dramatu Radúz a Mahulena, předehrou večera bude jímavé Adagio pro smyčce Samuela Barbera.

Kdo je připraven, není překvapen. Tímto heslem se řídí i kontrabasista FOK a hybatel mnoha pozoruhodných počinů Lukáš Verner. V touze, aby byl člen Pražských symfoniků co nejuniverzálnějším hudebníkem, inicioval projekt, který bude mapovat tvorbu synů Johanna Sebastiana Bacha a do kterého se zapojí čím dál obojživelnější členové orchestru. Projekt, který započal v září 2025, opravdu jen tak neskončí, neboť „Papá“ Bach měl synů jak blech a jeden je zajímavější než druhý. Další pokračování v únoru 2026, ale i v sezóně 2026/2027.

Věhlasný španělský soubor La Grande Chapelle, pojmenovaný podle dávného hudebního epicentra v Burgundsku, už v našem kostele vystupovat měl. Tehdy však panovala pandemie, tak si musíme na pražskou premiéru počkat na únor 2026. Čekání se však jistě vyplatí, neboť ansámbl se svým uměleckým vedoucím, hudebním znalcem Albertem Recasensem přivezou plnou náruč „svého“ renesančního velmistra Tomáse Luise de Victoria. Nu a jako správně vychovaní Španělé také zasvětí večer Panně Marii.