- Podcasty
- Studio Leonardo
Poslechněte si podcast: Nenechte se mýlit: palmové plantáže hrají stále důležitou roli, říká vědec
Jedním z pilířů vysílaní Českého rozhlasu Plus je i věda. Za deset let jsme odvysílali bezpočet objevů a nahlédli do laboratoří celého světa. Poslechněte si speciální vydání pořadu Studio Leonardo, ve kterém se vydáme na tropické Borneo. Ondřej Novák mimo jiné zjišťoval, jak tamní ekosystém trpí odlesňováním kvůli výsadbě palmy olejné. Ztráta životního prostředí totiž vede k vymírání mnoha vzácných druhů.
Studio Leonardo
Rozhovor s osobnostmi ze světa vědy.
Rusko se vměšuje do věcí, na nichž záleží nám, Čína do těch, na kterých záleží jí, shrnuje odborník
Čínská vláda investuje ročně miliardy dolarů do dezinformačních kampaní s cílem manipulovat s informacemi v internetových diskusích. Kampaně běží i ve státních médiích a na oficiálních stránkách zastupitelských úřadů v zahraničí. Aktuální vlna svým rozsahem podle všeho přesahuje veškeré dosavadní operace. Co je cílem těchto mohutných dezinformačních akcí a lze je považovat za nástroj čínského diplomatického arsenálu?
Psychické rozpoložení dětí v Česku je horší, než v západní Evropě, ukazuje výzkum NÚDZ
V Česku zatím chyběl celonárodní monitoring psychického rozpoložení dětí. O pilotní projekt se postarali odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Ukázal, že čeští školáci a adolescenti jsou na tom hůř, než vrstevníci v západní Evropě a jinde ve světě. Jednou z příčin, které mohou psychické zdraví dětí ovlivnit, je například hyperprotektivita rodičů. Také o ní mluvili v pořadu Studio Leonardo členové pracovní studie NÚDZ Magdalena Lukasová a Matěj Kučera.
Čína omezuje výzkumníky, kteří se zabývají utlačováním Ujgurů. Ti ale našli způsob, jak to obejít
Ujgurové jsou v Číně stále utlačovanou menšinou, jejíž lidská práva stát bezohledně porušuje. Odhadem statisíce lidí jsou internovány a další pronásledovány kvůli svému původu. Životu ujgurské menšiny se z části věnoval mezinárodní projekt Sinofon, do kterého se zapojili i čeští vědci. Jak zkoumat Čínu, když oficiální statistiky nejsou spolehlivé a spolupráce je zatížena propagandou? Svůj přístup vysvětlují výzkumníci Filip Kraus, Richard Turcsányi a Ondřej Kučera.
Civilizace, státy, komunity mají možnost ovlivnit zdraví jednotlivců, uvádí sociální epidemioložka
Absence sociálních kontaktů, nejisté bydlení nebo délka a kvalita vzdělávání. To vše ovlivňuje lidské zdraví. Společenské nerovnosti se odráží na kvalitě života populace a na psychickém i fyzickém zdraví jednotlivců. Jaký vliv na zdraví mají diskriminace a sociální nerovnosti nebo dostupnost veřejné zdravotní péče? V pořadu Studio Leonardo odpovídá sociální epidemioložka Dominika James Šeblová.
Nejsme odsouzeni k zániku. Ještě není pozdě změnit současnou trajektorii, říká biochemik Hessen
„Největší hrozbou pro naši planetu je domněnka, že ji zachrání někdo jiný.“ Těmito slovy zakončuje své přednášky host Studia Leonardo, expert na koloběh uhlíku v přírodě Dag Hessen, který působí jako profesor na Univerzitě v Oslu. Co můžeme čekat v dalších 30 letech na planetě, která ztrácí biodiverzitu a stále se ohřívá? V norské metropoli s ním natáčel redaktor Jakub Lucký.
Hispánští farmáři nemají stejná práva. V Kalifornii pracují na polích i děti, upozorňuje historička
Po celá staletí funguje kalifornské zemědělství díky práci Mexičanů a dalších latinskoamerických, ale i asijských národností. Doposud ale nemají stejná práva jako ostatní lidé pracující v zemědělství. „Nevztahuje se na ně řada federálních zákonů, takže třeba nejsou chráněni proti přesčasům, mají výjimky pro dětskou práci,“ vysvětluje Sarah Waldová, literární historička z Univerzity v Oregonu.
Káva má kromě kofeinu i 2000 účinných látek. Za den můžete vypít až šest šálků, tvrdí lékař
Káva byla v historii považována za ďáblovo dílo i buržoazní přežitek. Ještě v minulém století se o ní studenti medicíny učili, že patří mezi zlozvyky. To se změnilo až na přelomu tisíciletí. „Káva je úžasný nápoj, který ve správné dávce okolo čtyř až šesti šálků denně a dvě až tři sta miligramů kofeinu má pozitivní účinky,“ vysvětluje lékař Pavel Kohout.
Předsudky jsou pro duševně nemocného mnohdy horší než samotná diagnóza, upozorňuje výzkumník
Povědomí o duševních onemocněních se v posledních desetiletích v Česku výrazně zvýšilo, ale stále přetrvávají předsudky vůči lidem, kteří se s nimi potýkají. Přitom zkušenost s duševní poruchou má u nás skoro polovina populace. „Lidé nepečují o své duševní zdraví. A pokud se u nich nebo u jejich blízkých duševní onemocnění objeví, tak ho vůbec nejsou schopni poznat,“ říká Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Umění pomáhá společnosti myslet kolektivně. To se hodí v debatě o nutné změně, říká skotský režisér
Divadlo, film, literatura a další kulturní kanály nabízejí dobrý prostor i prostředky, jak mluvit o složité a vnitřně rozporuplné problematice změny klimatu. To je pro lidi ve výsledku možná důležitější než grafy emisí nebo popisy nových technologií. Jaká úskalí však číhají při uměleckém zpracovávání takové problematiky? A jak se mají divadla připravit na nové klimatické podmínky – a proč vlastně?
Mladí lidé potřebují lepší východisko než bezmoc, říká expert na klimatické vzdělávání k roli škol
Podle hned několika sociologických průzkumů považují náctiletí Češi a Češky změnu klimatu za závažný problém a zdroj svých obav z budoucnosti. Kvůli tomu pociťují významněji bezmoc, strach a smutek. Tyto negativní emoce se dále prohlubují kvůli útržkovitým informacím o problematice změny klimatu a o možných opatřeních na zmírnění jejích dopadů. Jak jim s takovou situací mohou pomoci české školy – a jak jim skutečně pomáhají?