- Podcasty
- Zrcadlo
Poslechněte si podcast: Nemoc ovládala její tělo i mysl. Teď s poruchou příjmu potravy pomáhá druhým. Zrcadlo Lady Brůnové
Svoje dětství spojuje s nadváhou a osamělostí. Snaha zalíbit se ji ale přivedla až k anorexii. Teď se v rámci své neziskové organizace 3pe snaží pomáhat těm, kteří se potýkají se stejným problémem. Jaký byl boj s nemocí, která ovládá tělo i mysl? Jak se z poruchy příjmu potravy dostala? A jak vnímá svoje studia a svůj studijní pobyt v zahraničí?
Zrcadlo
Dokumentární série o inspirativních ženách a mužích dnešního Česka.
Baletní podlahu a tyč mám i v obýváku. Zrcadlo tanečnice Darii Klimentové
Životní sen se jí splnil hned po konzervatoři, kdy se stala primabalerínou Národního divadla. Nabídku do zahraničí proto přijímala váhavě. Do angažmá v Čechách se ale už nevrátila. Jaké bylo její působení v Anglickém národním baletu? Jak vypadá drezura tanečnic a tanečníků? A co je pro ni důležité při práci se studenty baletu?
Čím větší má člověk štěstí, tím větší má odpovědnost. Zrcadlo donátora Sanjiva Suriho
Nevyrůstal v bídě, ale v Indii ji viděl všude kolem sebe. Chtěl být pilotem, ale nakonec se stal jedním z nejúspěšnějších restauratérů v Česku. Je i významným filantropem a donátorem mimo jiné organizací UNICEF, Lékaři bez hranic nebo Člověk v tísni. Jak vzpomíná Sanjiv Suri na dětství v Indii? Proč pomáhá kromě dětí také ženám a co pro něj znamenají okamžiky, kdy je sám se sebou?
Žižkov je pořád můj domov. Navzdory násilí a rasismu, které jsem tu zažil. Zrcadlo Patrika Bangy
Většina učitelů měla o jeho budoucnosti jasno – kvůli romskému původu maximálně výuční list. Předsudky ale začaly Patrika Bangu hnát dopředu. Stal se respektovaným novinářem a svojí veřejnou činností a prací upozorňuje na diskriminaci Romů a rasismus obecně. Své dětství a dospívání v 90. letech poznamenané nespravedlností popsal syrově ve své knize Skutečná cesta ven, kde kulisy tvoří ulice pražského Žižkova. Kdy se rozhodl, že půjde dál, než mu ostatní předurčili?
Jsem na vozíku. Ctižádost mi ale zůstala. Sportuju, cestuju, zkrátka žiju... Zrcadlo Jiřího Kříže
Primář spinální jednotky v pražské motolské nemocnici, který se léta stará o pacienty po poranění míchy, učí studenty medicíny a věnuje se výzkumu, je sám po zranění páteře na vozíčku. Jak se smiřoval se svým ochrnutím? Co je na jeho lékařské specializaci i při kontaktu s lidmi po úrazu nejtěžší? A co mu dává působení v Nadaci Pohyb bez pomoci a v Centru Paraple?
Dopředu mě žene obava, aby život neskončil dřív, než všechno stihnu. Zrcadlo Alžběty Candii Muñoz
Pomáhá dětem a rodinám ze sociálně slabšího prostředí. Vede organizaci Host Home Start, v níž kdysi působil i její dědeček, věhlasný dětský psycholog Zdeněk Matějček. Jaké momenty nasměrovaly Alžbětu Candii Muñoz k psychoterapeutické práci? V čem ji ovlivnil dědeček? Jak se vyrovnala se smrtí svého prvního manžela? A co jí dala její mexická rodina?
Smrt dcery mi změnila pohled na život. Novým hárem teď dělám radost jiným. Zrcadlo Lucie Staňkové
Po dceřině smrti začala pracovat na plné obrátky. Je místostarostkou v Lužici u Mostu, začala zpívat ve sboru, udělala si kadeřnický kurz. Ten se jí hodí při práci v organizaci zajišťující onkologicky nemocným dětem paruky. Spolek Nové háro založila její dcera Markéta, která v 19 letech rakovině podlehla. Jak se se smrtí jediného dítěte Lucie Staňková vyrovnávala? A co jí práce s onkologicky nemocnými dětmi dává?
Když s lidmi brečíte, ulevíte si. Fotku, která dokáže pomoct, ale neuděláte. Zrcadlo Jana Šibíka
Nejprve běh na dlouhé tratě, pak sbírání motýlů. Cesta Jana Šibíka k fotografování nebyla přímočará, dnes si bez fotoaparátu nedokáže svůj život představit. Jak se mu fotilo ve válečných zónách nebo v místech postižených přírodními a humanitárními katastrofami? Nakolik je podle něj důležité utvářet vztah s lidmi, které chce fotografovat? A co si myslí o pořizování fotek smartphony?
Každá překážka a nespravedlnost mne ponouká k hledání řešení. Zrcadlo právničky Šárky Homfray
Přehlížet nespravedlnost jí nikdy nebylo vlastní. Stejně tak nikdy nepovažovala obětování se pro rodinu za jediný smysl ženského života. O ženské nerovnosti a postavení žen v Česku dokonce napsala knihu. Angažuje se ale i v odborovém hnutí. Co všechno přivedlo právničku Šárku Homfray na tuto pracovní cestu? Čím vším si prošla, než pochopila, že místo zájmu jednoho klienta chce pomáhat něčemu, co má širší společenský význam?
Nežer! Budeš jako vepř. Bolavé vzpomínky v člověku pulzují pořád. Zrcadlo Ridiny Ahmedové
Do zrcadla se začala dívat až po té, co jí ho nastavili spolužáci a ona si začala připadat jiná. Být jiná jí zůstalo dodnes. Je originální zpěvačkou, skladatelkou, performerkou, zakladatelkou hlasových workshopů Hlasohled i platformy Moje tělo je moje. Úspěch jí přineslo i divadelní představení a podcast Sádlo, kde se věnuje společenskému tlaku na ženské tělo. Jak těžké bylo otevřít téma jinakosti? A jak se jí daří měnit pohled na ženy, které neodpovídají ideálu krásy?
Geriatrie není smutný obor. Vždyť pomáhá seniorům jejich život naplnit. Zrcadlo Ivy Holmerové
Patří mezi naše nejznámější gerontology. Sama však místo stáří razí pojem bezvěkost. V té své bezvěkosti by už měla nárok na důchod. Přesto je na roztrhání. Pracuje, vyučuje, věnuje se výzkumům, cestuje... Do jejího pojetí lékařství se vejde kulturní antropologie, sociální práce i etika. Proč Ivu Holmerovou nakonec oslovila péče o seniory? A jak si česká gerontologie stojí ve srovnání s péčí o dříve narozené v jiných evropských zemích?