- Podcasty
- Svět ve 20 minutách
Poslechněte si podcast: Nejhorší krize od vzniku Státu Izrael: Když se vláda rozhodne, může klidně zrušit volby
Izraelská vládní koalice minulý týden schválila v prvním čtení změny soudního systému. Zastánci úprav tvrdí, že jsou nezbytné pro ochranu demokracie, odpůrci naopak varují, že bude mít smrtící dopad na demokratické zřízení a mohl by vést k úplnému zrušení voleb. Situaci popisuje v komentáři pro server Times of Israel izraelský právník a mediátor Yaron Horovitz.
Svět ve 20 minutách
Na serverech celého světa hledáme témata, která unikají českému tisku.
Silicon Valley Bank se zhroutila kvůli hloupé a nováčkovské chybě. Je na obzoru další krize?
Krach Silicon Valley Bank vyvolal ve finančních a technologických kruzích šok. Co stojí za pádem kalifornské banky a je na obzoru další finanční krize, ptá se server katarské stanice Al-Džazíra. Americké regulační orgány zabavily veškerý majetek banky poté, co si klienti začali hromadně vybírat peníze. Od té doby se finanční instituce po celém světě snaží zmírnit dopady krachu, který představuje největší bankovní bankrot ve Spojených státech od roku 2008.
Prigožinův vliv slábne. Začal boj o jeho život – politický a možná i ten skutečný
Ruská armáda v bitvě o Bachmut záměrně využívá žoldáky Wagnerovy skupiny jako „potravu pro děla“. Jejich zakladatel Jevgenij Prigožin začíná chápat tvrdá fakta kremelské politiky – nezáleží na tom, jak užitečný jsi byl včera, ale na tom, jak užitečný můžeš být zítra, popisuje britský politolog a odborník na Rusko Mark Galeotti v článku pro britský týdeník Spectator.
Lenin je houba a Zelenskyj narkoman aneb Paralela mezi sovětskou satirou a současnou propagandou
Na sklonku existence Sovětského svazu odvysílal satirický televizní pořad Páté kolo podvratnou epizodu, jež ohromila diváky, kteří nebyli na nic takového zvyklí. Dnes už kultovní mystifikace o tom, že Lenin není člověk, nýbrž houba, lidi dokonale zmátla. Nezávislý ruský server Moscow Times popisuje paralelu mezi pořadem z 90. let a aktuální situací v ruském mediálním prostoru.
Západ je na pozoru kvůli možným dodávkám čínských zbraní do Ruska
Ruský prezident Vladimir Putin by mohl ve válce proti Ukrajině použít čínské válečné zbraně. Otázkou zůstává, jestli by Peking byl ochotný je Rusku opravdu dodávat. Západ se má na pozoru, píše server německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.
Putina by rádi nahradili Prigožin, Kadyrov nebo „Igor Hrozný“ Girkin
Ani rok od zahájení invaze na Ukrajinu nemá Vladimir Putin chuť válku ukončit, dokonce ani navzdory vysokým ztrátám a neúspěchům. Sílí tak kritika Rusů, kteří válku vedou. Někteří jsou přesvědčeni, že Putin a jeho armáda nepostupují dost rozhodně a účinně, píše americký server Foreign Policy. Jsou to sice Putinovi spojenci, přesto chtějí získat větší vliv, takže kritizují ruské generály – třebaže jde i o nepřímou kritiku prezidenta, který generály pověřil.
Po roce války leží budoucnost Ruska v ukrajinských rukou. A Putin stále sní, že je carem ve válce
Hlavní novinou skoro dvouhodinového úterního projevu Vladimira Putina nebylo pozastavení ruské účasti na smlouvě Nový START. Moc to neznamená, snad kromě ponížení jejího ruského signatáře, bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva. Teď, když si Rusko myslí, že je ve válce s „kolektivním Západem“, neměla by se přeceňovat jeho ochota k dodržování dřívějších dohod, soudí komentátor agentury Bloomberg Leonid Beršidskij.
Válka asi ještě potrvá. Putinova mašinerie je ale pod tlakem a může mít potíže s novou ofenzivou
Když před rokem Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, počítal s bleskovým obsazením Kyjeva během tří dnů. Po roce ničivé války se ruská armáda nejen nepřiblížila vítězství, dokonce ztratila část území, která se Putin loni v září pokoušel anektovat. Přesto stále trvá na „nevyhnutelném“ ruském vítězství. Britský list The Financial Times tak analyzuje, jak dlouho může válka ještě pokračovat.
Po roce ruské agrese zažívá střední a východní Evropa svou „historickou hodinku“
Otázka, jestli dodávky těžkých zbraní Ukrajině povedou k eskalaci válečného konfliktu, je irelevantní. O případném vyhrocení války totiž rozhoduje pouze Vladimir Putin. Tento pohled sdílejí hlavně země středo a východoevropského prostoru. Ve svém článku v německém deníku Die Tageszeitung téma rozebírají polská socioložka Karolina Wigurová a publicista Jaroslaw Kuisz.
Trosky po zemětřesení v Turecku nepohřbily jen lidi, ale i sliby o dobré vládě a zemi bez korupce
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oslabil státní instituce, na klíčové posty dosadil své stoupence, obohatil své blízké a otevřel cestu k tragédii. V komentáři k tragickému zemětřesení pro americký magazín Foreign Policy to píše Gonul Tolová z Blízkovýchodního institutu v Turecku.