Magi, ty jsi studovala na matematickém gymnáziu a pak jsi pokračovala na Filosofickou fakultu UK, kde jsi se věnovala historii. Jsi spíš analytický typ nebo vypravěčka příběhů?

Já jsem trochu dva v jednom. Baví mě data a historie je vlastně také hodně o číslech. Za těmi čísly mě baví hledat příběhy a souvislosti, je to skládání puzzlíků. Navíc mi přijde, že se tyto dva obory navzájem dobře doplňují.

Pracuje se s výzkumem v Česku na rozdíl od zahraničí jinak? Vnímáš ve světě nějaký trend?

Já myslím, že v principu ne. Bohužel Čechy a Slovensko jsou tak malé trhy, že i přesto, že lokální brand manažeři nebo research direktoři by chtěli prozkoumat, jak se to dělá tady, ze zahraniční centrály dostanou přikázáno, aby se to udělalo tak, jak to funguje u nich. Což není moc šťastný postup.

Ovlivnila pandemie nějakým způsobem marketingový výzkum?

Ano i ne. V podstatě urychlila integraci trendů, které už nastoupily předtím. Třeba online výzkumy, panelové dotazování a technologické postupy jako AI a oční kamery. Dnes je to tak, že jsou projekty postavené jako kombinace metod a přístupů.

Ty se hodně věnuješ měření médií. Většinou je to tak, že existují studie vždy pro jeden daný mediatyp. Ideální by však byla crossmediální metrika. Někdo by se musel pokusit udělat velký crossmediální výzkum nebo se vezmou data z jednotlivých mediatypů a dopočítají se překryvy. Co bys uvítala ty? Jak to dělají třeba jinde?

Těch příkladů dobrých řešení ve světě moc není. Poměrně daleko jsou v této oblasti měření například Skandinávie nebo Nizozemí. V zásadě je to tak, že existuje hub, základní výzkum, který popisuje překryvy mediatypů. A na ten se pak párují velké mediální projekty. Zatím je nereálné, aby se dal udělat dostatečně reprezentativní, skutečně crossmediální výzkum na dostatečném počtu respondentů, který by popisoval úplně všechno od onlinu po deníky. Ale uvidíme, co nám budoucnost přinese.

Do nahrávacího studia tentokrát dorazil Ondřej Lukáš z Člověka v tísni. S moderátorem Martinem společně probrali fungování neziskové organizace, výhody a nevýhody síly značky Člověk v tísni v marketingové komunikaci nebo to, jak probíhá práce na jednotlivých kampaních. 

Co obnáší pozice mediálního koordinátora lidskoprávního oddělení?

Lidskoprávní oddělení má za cíl zlepšovat postavení lidských práv v zemích, a to i těch od nás velmi vzdálených. V současné době působíme v 18 zemích. Pomáháme třeba aktivistům, kteří se dostanou do problémů. Snažíme se lobovat za jejich propuštění, finančně pomáháme jejich rodinám. Dále se snažíme pomáhat lidskoprávním organizacím. Nejviditelnější je teď válka na Ukrajině, kde jsme po 24. únoru museli změnit své cíle z dlouhodobé pomoci na pomoc okamžitou. Neboť jednotliví lidé a organizace potřebují pomoc teď hned. Začali jsme podporovat i tři ukrajinská média, protože jejich příjmy ze dne na den klesly na nulu. Vypláceli jsme platy redaktorům, aby mohli i nadále pracovat.

Za těch 30 let fungování jste hodně vyrostli. Dokázal byste popsat, kolik lidí pro vás nyní pracuje?

Neustále se to dynamicky mění. Ale už řadu let máme daleko víc zaměstnanců v zahraničí než v samotném Česku. V současné době máme v Česku něco kolem 500 lidí a v zahraničí pak asi 2000.

Jak se komunikují věci spojené s porušováním lidských práv?

Velmi těžce. Je to případ od případu. Nejde jen o to někomu pomoct, doručit finanční částku nebo ho relokovat do bezpečí. Snažíme se, aby se situace zlepšovala komplexně a byla udržitelná. To znamená, že ta komunikace je složitější. Začíná to u konkrétní pomoci a dále následuje lobbing v nejdůležitějších evropských a světových organizacích, kam jezdíme a snažíme se tyto změny zakotvit do legislativy. Zkrátka aby lidská práva měla právní rámec, který by znesnadnil i v budoucnosti tato lidská práva porušovat.

Jakými kanály komunikujete? Digitální komunikace v posledních letech výrazně roste, překlopili jste i vaši komunikaci spíše do digitálu?

Určitě omezujeme papírovou komunikaci jako je tištěná reklama a billboardy. Důvod je jednak marketingový, ale také ekonomický a ekologický. Chceme se chovat udržitelně. Snažíme nezatěžovat životní prostředí více než je potřeba.

Značka Člověka v tísni je už poměrně známá. Jak vnímáte konkurenci, probíhá nějaký tzv. boj o dárce?

Konkurenční prostředí existuje a je poměrně silné. My jsme sice silná značka, ale nejsme monopol. Je tu spousta organizací, které vykonávají skvělou práci. Jejich expertíza je prověřená lety práce a rozhodně se je nesnažíme přebít. Naopak je dobré spolupracovat a učit se jeden od druhého. Dokonce jsme členy několika skupin, kde si vyměňujeme informace.

Co dále uslyšíte:

Jak funguje výběr dárků pro Skutečný dárekOtevírá silná značka Člověk v tísni někde dveře?Jak motivovat markeťáky, aby šli pracovat do neziskového sektoru

Hostem nové epizody Nejen o reklamě byl impresário Marek Vrabec. S moderátorem Martinem toho spolu probrali hodně. Například řešili podrobnosti ve změně názvu festivalu Struny podzimu na Prague Sounds, technické výzvy pořádaní koncertu na Vltavě nebo také, kdo v dnešní době poslouchá vážnou hudbu.

Jaký je rozdíl mezi tím, když jste festival pořádali před 25 lety jako mladí nadšenci s hradem za zády a tím, jak vypadá festival dnes, kdy jste organizace, která ví, co chce a kam míří?

Je to obtížně srovnatelné. Tehdy převládalo nadšení nad vědomostmi a dovednostmi. Bylo nás na to málo. Díky tomu jsme se ale naučili všechny činnosti, které vykonáváme dnes. Byť v jiném rozsahu a daleko sofistikovaněji.

Jak vypadá organizační tým festivalu a vlastně celá organizace?

Náš tým se během let postupně proměnil a rozrostl. Nyní se počet ustálil na 10 až 12 lidí, kteří celoročně pro festival pracují. V průběhu samotné akce se o organizaci starají desítky lidí. Jen pro představu, postavit pódium na pontonech v Praze není lehké. Vše se musí dopravit ze smíchovského přístavu a staví se to pak šest dnů.

Jak pracujete s reklamou? Jak dáváte o festivalu vědět?

Oslovujeme lidi, kteří hledají něco víc. Snažíme se to zohlednit i v té vizuální podobě. Několik let už pracujeme se studiem Najbrt, autorem letošního ročníku je konkrétně Jonatan Kuna. Letos byl úkol dvojnásobně těžký. Zadání znělo: zvládnout přechod z názvu Struny podzimu na Prague Sounds. Když přijdete na web Strun podzimu a Prague Sounds, je tam krásná animace, která z názvu Struny podzimu vykvete do Prague Sounds. Každý znak písma je svým způsobem unikát a určitým způsobem umělecké dílo, tak jako každý koncert festivalu. Věřím, že si to tu cílovku najde a ta to ocení. 

Co dalšího uslyšíte?

S jakým rozpočtem v současné době festival pracujeProč se festival přejmenovalKdo je cílovým posluchačem

Hostem nového dílu Nejen o reklamě byl Ondřej Aust. Šéfredaktor zpravodajského oborového webu Médiář si s moderátorem Martinem povídal o tom, proč je print dnes už těžkopádný, v čem všem ho dnes dokáže předčit internet a digitální distribuce, jak to mají v redakci pracovně nastavené nebo proč se vyplácí ctít sezónnost.

Print vs. digital. Média se postupně přesouvají do online prostředí. Jaký vliv to má na kvalitu novinářského řemesla?

Internet se stal levnou distribuční platformou. Pro práci lidí v redakci je rychlost internetu ovšem zničující. Věci se dodělávají za běhu. Dřív byste počkal, až nasbíráte a ověříte všechny informace, a teprve pak to vydal. Dnes je to spíš vydávání na pokračování. Na druhou stranu, i nám se vyplatilo počkat si dva tři dny, sehnat další hlasy, dopracovat materiál, než jsme ho vydali. Důvěryhodnost webu je důležitá a na zájmu čtenářů se to projeví. Musíte mít ale opravdu velkou kázeň a vydržet informaci hned nevydat. Boj o rychlost je jasný a málokdo mu odolá. Psát na internet ovšem neznamená sednout ráno a chrlit kvanta textů, než večer padnete. Podle mě nejlépe funguje, když se průběžně dělá web a občas k tomu vydá print. Ne naopak.

Navíc současná situace rozdělí už dost skomírající tiskový trh na tituly, které přežijí, protože je lidé budou číst, budou chtít je mít na papíře a ke značce se přimknou, když je silná. A pak na tituly, které jsou dělané jen setrvačně. Přijde očistný proces.

Jak funguje Médiář? Jaké jsou Vaše úkoly, když jako redaktor ráno přijdete do práce?

Ještě, než přijdu do práce, přijde hned po probuzení pomyslná rozcvička zkontrolováním mobilu. Ověřuju, jestli v šest ráno odešel newsletter a už koukám, co se mi do emailu sype. Do toho vás od práce odtahují nejrůznější tiskovky a akce, které se po covidu opět rozběhly.

Všechna témata, která vám přijdou nosná, musíte mít pečlivě promyšlená. A je jedno, jestli jste v redakci dva nebo je vás 50. Musíte mít dobře propracovaný koncept daného média a podle toho jet.

A co se nám v Médiáři také vyplácí, je ctít sezónnost. Na webu a obecně v médiích se témata periodicky opakují. Sezónu nemáte jen inzertní, ale také pozornost lidí se v průběhu roku mění. Práce na webu nikdy není hotová, ale třeba letní měsíce, kdy všichni jedou jen „na půl plynu“, jsou klidnější.

Jak funguje spolupráce a synergie mezi Médiářem a mediálními domy?

Před lety jsme řešili, jaká bude naše nabídka, díky které můžeme ekonomicky existovat. Než jsme tohle uspokojivě vyřešili a začalo to fungovat, jsem si říkal, že v momentě, kdy náš projekt nebude ekonomicky úspěšný, musíme si přiznat, že ho trh nechce. Takhle jednoduché to je.

V obsahové rovině narážíme na to, že paradoxně žádný z mediálních domů, až na výjimky, si segmentu komunikace (který není malý!) nevšímá. My dnes spolu s dalšími kolegy sloužíme pouze jako doplněk, kde se mediální domy prezentují. Důležité je však zdůraznit, že segment této mediální i nemediální komunikace má obrat hodně přes 100 miliard Kč ročně. A mě udivuje, že jednotlivé mediální domy a deníky na rozdíl od zahraničních titulů, jako je například Guardian, si tak velkého segmentu nehledí. Speciálně u ekonomických titulů bych to čekal, protože segment komunikace není zanedbatelný a svým významem ho považuji za klíčový pro společnost. Mediálním domům tak uniká řada zajímavých témat, která by si navíc zasloužilo dostat do hlavního proudu.

Jak vypadá marketing a PR vaší značky Médiář? Co děláte proto, abyste byli vidět a slyšet?

Spoléhám na kanály, které jsou prosty algoritmů. V praxi to znamená, že se soustředím na naše kanály, jako je web a newsletter. Nepouštíme na web žádný programatik, kampaně děláme jednoduchým způsobem, dá se říct až analogovým. Je to tedy spíš brandová než výkonnostní komunikace. Co se týče komunikace směrem ke čtenáři, tak ano, je tam úlitba, protože nás mohou číst i na Facebooku, tam odkazy vkládáme víceméně pravidelně.

Podíval jsem se, co přináší reálně Instagram, Linkedi

K mikrofonu našeho podcastu tentokrát usedl David Finger. V Seznamu zodpovídá za rozvoj služeb Email.cz, Seznam Účet a Mapy.cz. S Martinem si povídali o budoucnosti e-mailové komunikace, co stojí za motivací uživatelů se přihlašovat a také třeba o tom, co může nabídnout Email Profi.

Co je to Seznam Účet a proč bych měl být do něj přihlášený?

Je to neustále se rozvíjející samostatná služba, takové centrální nastavení. Mám tam evidované své jméno, zabezpečovací údaje, mohu vyplnit adresu a vidím tam také, kde a jaké jsem udělil souhlasy. Je to centrum, které stojí nad seznamáckými službami a pomáhá mi upravit Seznam tak, aby fungoval pro mě a já měl přehled, co na Seznamu dělám.

Seznamácký Email je silná a často používaná služba. Kolik má uživatelů?

Email má evidováno zhruba 23 mil. registrovaných e-mailových schránek. Ne všechny jsou ale aktivní, těch je kolem 6,5mil. Aktivní schránkou se rozumí, že minimálně 1× za měsíc se do schránky někdo přihlásí.
Starých účtů se ale nemůžeme už zbavit a uvolnit je, protože do nich stále chodí nějaká pošta. A pokud bychom tuto adresu nabídli někomu jinému, mohlo by se stát, že mu bude chodit nerelevantní pošta, a to by kazilo uživatelský zážitek.

Dá se vypozorovat nějaký trend v tom, kdy si lidé e-mail zakládají? Má na četnost nových registrací například něco vliv?

V první řadě se mění trend používání e-mailu jako komunikačního prostředku. Před příchodem mobilních telefonů a smartphonů byl e-mail používaný k běžné komunikaci. To už ustupuje a posiluje příjem pošty, která má komerční charakter a slouží jako prodejní kanál. E-mail je stále silný kanál formální komunikace. Doposud se považuje za protokol, který funguje skvěle globálně. Mohu komukoli ve světě napsat, a ta komunikace k němu dojde bez ohledu na tom, jakou platformu příjemce používá.

Miliony e-mailových schránek znamenají bezpečnostní hrozby. Co vše může nastat?

V první řadě jsou to podvody, které chtějí uživatele zmást a vylákat z nich informace. Můžou to být hesla, například k internetovému bankovnictví. Nebo lákají na výhodný (falešný) produkt, kdy zákazníkovi místo telefonu přijde poštou cihla.
Podstatné jsou podvody, kdy se útočník tváří jako věrohodný subjekt a snaží získat jméno a heslo. Nejčastěji jako banka nebo e-shop. Zaznamenáváme i pokusy tvářit se jako naše služby, které žádají o aktualizaci hesla. Neznám službu, která by přes e-mail žádala své uživatele o aktualizaci hesla.

Email Profi, tuto službu vnímám jako nástavbu našeho klasického e-mailu. Je to tak?

V podstatě ano, protože původní zaměření e-mailu na vlastní doméně bylo myšlené pro firmy. Nicméně to může využívat kdokoli.

Jakým způsobem to Seznam monetizuje?

Pro nás je cenný především uživatel a to, že do ekosystému Seznamu přivedeme díky službě další uživatele. Jsme rádi za každého aktivního uživatele, který pak chodí po službách napříč Seznamu, jako je domovská stránka, Televize Seznam nebo Sreality atd.

Co dále uslyšíte:

Co by změnil, kdyby mohl cokoli hned vyřešitJaké jsou plány na jednotlivých službáchKdo měl v Seznamu historicky úplně první e-mailovou schránku

K mikrofonu jsme si pozvali Lukáše Behúňe, který v Seznamu řídí divizi e-commerce. S moderátorem Martinem Jandorou si povídali třeba o komplexitě segmentu online nakupování, jaké výhody mají cenové srovnávače pro e-shopy nebo jak se změnilo chování uživatelů za poslední roky.

Dokázal bys nám přiblížit, jak složité jsou vlastně procesy za celým fungováním Zboží?

Zboží je obrovská mašinérie. Například za produktovou databází stojí velká část týmu, aby zabezpečila zakládání a škálování databáze produktů v dostatečné kvalitě i kvantitě. Hodně věcí se týká zpracování nabídek, které na Zboží proudí. V současné chvíli jich je 200 milionů, přes robot proteče denně miliarda nabídek, proto v současné chvíli spoléháme na strojové učení a vytváření modelů.

Mají cenové srovnávače na internetu své pevné místo?

Srovnávače už nejsou jen o tom, že srovnají zákazníkovi cenu. Tvoří mentální zkratku během nakupování. Snaží se agregovat nabídky z celého internetu, dávají systém a pomáhají orientovat se v produktech. A tím nákup lidem ulehčují.

Proč bych jako e-shop měl chtít být součástí cenového srovnávače?

Cenový srovnávač je velmi konverzní marketingový nástroj. Je to forma, jak se propagovat a zvýšit si obrat. Z pohledu nákladů se hodně vyplácí.

Jaké jsou rozdíly mezi srovnávači na trhu? 

Největší rozdíl je v přístupu na lokálním trhu. Zboží a Heuréka jdou do hloubky v kvalitě dat, Google nákupy jdou spíše do šířky, aby oslovily co největší počet uživatelů. 

Představ nám Zboží v číslech, jak se Zboží daří?

Ve srovnání s rokem 2018 jsme se výnosově zdvojnásobili, v listopadu 2021 jsme atakovali hranici 4 mil. RU měsíčně. Celkem máme 30 000 obchodů a samotných nabídek, které nám tyto obchody posílají, je 200 mil. Ty zpracováváme každý den, a měsíčně vyrábíme desítky tisíc produktových karet. Co se týká párovače, ten je založený na strojovém učení a velká většina nabídek se páruje na produktovou kartu automaticky, zbytek řešíme ručně. Primární úkol administrátorů je vytvářet produktové karty.

Jak se vás dotkla novela zákona o elektronické komunikaci?

Je pravda, že dat máme k dispozici velké množství a novela zákona o elektronické komunikaci přístup k nim částečně omezil. V současné chvíli je pro mnoho inzerentů těžší měřit výkon kampaní. My jsme v důsledku toho museli změnit nastavení několika procesů. Například pracujeme na modelování konverzí tak, aby inzerenti dostali co nejpřesnější odhadovaný výkon. 

Co dále uslyšíte:

Jak se osvědčily nové formáty v poslední kampaniJak ve Zboží.cz pracují s uživatelskými datyJaké jsou plány pro další měsíce

Do nové epizody jsme si tentokrát pozvali hosty dva. Pavel Bulowski, spoluzakladatel customer data platformy Meiro, si k sobě přizval Jakuba Novotného, který v Seznamu řeší zejména cílenou reklamu v systémech Sklik, RTB a garantovaném prodeji. Společně s moderátorem Martinem probrali fungování single customer view, úskalí a výhody datové analytiky nebo problematiku sběru souhlasů.

V čem je vaše řešení výjimečné, Pavle?

My jsme nějakou dobu pracovali v datové analytice, vedli jsme takový butik konzultační shop. A jednou se na nás obrátil klient s prosbou o postavení single customer view, to znamená unifikovaný pohled na zákazníka. Po krátké analýze současné situace u dalších klientů jsme zjistili, že průměrné marketingové oddělení dnes využívá desítky nástrojů a platforem, jak zjistit informace o svém zákazníkovi. To je z hlediska propojení a množství dat dost komplikované. My ta data spojujeme, analyzujeme a následně poskytneme zpět.  

Jak s daty vlastně pracujete?

Pracujeme na základě mandátu našeho klienta. Naše kódy jsou nasazené na datových platformách dané značky a v jejím jméně konsolidujeme všechna data, která ve firmě existují. Veškeré poznatky a získané informace o zákaznících integrujeme. My žádná data nevytváříme a rozhodně s nimi neobchodujeme. Klientům doporučujeme, aby si svá data kontrolovali a neodevzdávali je tolika reklamním systémům.
Často značka data vytvoří, odevzdá je velkému reklamnímu hráči a pak si je ještě koupí zpátky, aby je mohli použít.

Pracujete výhradně s Meiro ID, které je postavené na first party cookies?

Z pohledu trackování každého našeho zákazníka ano. Ale dokážeme k tomu ještě navíc přidat jakékoli sebratelné ID, které má klient na svém webu a je použitelné. Typicky třeba Google ID nebo Google Client ID.

Jakub má v Seznamu na starosti projekt týkající se sběru souhlasů. Jaká se projektu daří?

Prosouhlasenost je vyšší, než jsme očekávali. Procento souhlasů pro cílenou reklamu je v současné chvíli zhruba 93 % z těch, co se vyjádří.

Co dalšího Martin s Pavlem a Jakubem probrali?

Jak konkrétně vypadá propojení Meira a Seznamu?Jak se bude vyvíjet budoucnost v oblasti práce s datyData leaks a černý trh s datyProjekt She loves data

Pomyslnou audio tečku za hosty v našem podcastu udělá Aneta Kapuciánová. V Seznamu je už šest let a po celou dobu se věnuje komunikaci. V současné době působí na pozici manažerky PR a interní komunikace. Martinovi prozradila, jak se ke své práci dostala, jak vypadá její pracovní den nebo jak si její tým poradil s interní komunikací v době home officů.

Jaké formy komunikace používáte v rámci interní komunikace? Jsou vlastně Seznamáci komunikativní?

Používáme klasický online intranet, ve kterém využíváme různé formáty - text, audio i video. Máme chatovací platformu, LCD obrazovky a snažíme se v komunikaci využívat i offlinové kanály.  Zaměstnanci v Seznamu rádi a často komunikují. Někdy jsou jejich postřehy konstruktivní, ale objeví se i povzdechy, kdy si lidé potřebují jen odložit svůj názor. Jako otevřená firma jim samozřejmě dáváme prostor svůj názor vyjádřit, ale někdy se s ním dá těžko dál pracovat.

Jak hodnotíš naši firemní komunikaci a za co bys pochválila svůj tým?

Svůj tým interní komunikace bych chtěla pochválit především za jejich věčný klid. Všem zaměstnancům se snažíme vyjít vstříc a pochopit je. Vysvětlujeme, trpělivě odpovídáme na komentáře. Ocenění zaslouží například komunikace během lockdownu, kdy kolegyně z interní komunikace na svou práci nerezignovaly i přesto, že v kancelářích nikdo nebyl, a snažily se vymýšlet aktivity, aby kolegové zůstali i nadále nějakým způsobem v kontaktu a ve spojení s firmou.

Jak velkou volnost máš v externí komunikaci?

Seznam je otevřená firma, komunikujeme často a není naším cílem balit vyjádření do otřepaných frází. Je ale faktem, že v momentě, kdy mluvím jménem firmy, není prostor na moje osobní názory. Naštěstí se mi ale nestalo, že bych musela komunikovat něco, co by bylo v rozporu s mým osobním přesvědčením. Spíš naopak.

A co dalšího uslyšíte:

Jak se udržuje komunikačně tzv. v kondici?Jak pandemie ovlivnila CSR projekty, které Seznam organizujeKterá období pro ni byla komunikačně hektickáJak se jí pracuje pod ryze mužským vedením

Novým hostem v podcastu Nejen o rekamě byl tentokrát programátor fulltextového vyhledávání v Seznamu. S Martinem Jandorou si povídali o tom, jak taková práce programátora vypadá, co stojí za fungováním funkce vyhledávání na Seznamu a jak se pracuje s neuronovou sítí.

Je těžké stát se programátorem?

Neřekl bych, že je to těžké. Ale při této práci je potřeba uvažovat určitým způsobem. Umět algoritmizovat úlohu a rozpadnout ji na menší části. V určité formě se to může naučit každý. Ale důležitá je také praxe.

Co stojí za službou Vyhledávání a jak se vyvíjí?

Mašinérie za tím je tak veliká, že je těžké to jednoduše popsat. V poslední době je to celé o strojovém učení, zatímco před deseti lety to bylo spíše o hledání klíčových slov. Uživatelé však dnes očekávají, že po zadání dotazu vyhledávač pochopí, co přesně myslí a co chtějí vyhledat.

Nedávno jsme udělali velký technologický skok, když jsme použili ve větší míře neuronové sítě. Jsou to právě transformers modely, které umí pochopit význam dotazu uživatele a význam stránek. Pracovali jsme na tomto projektu téměř rok.

A jak přesně funguje neuronová síť?

Tento projekt pro nás představoval docela riziko. Do této doby jsme zatím nic podobného nezkusili. Ale věděli jsme, že to pro nás může mít velký přínos. Technologie již zmíněných transformers modelů je hodně disruptivní, to znamená že redefinuje způsob, jak se věci dělají a jak je nad tím potřeba přemýšlet. Předtím po zadání klíčového slova engine hledal stránky, které to klíčové slovo obsahují. Nyní se dotaz převádí do abstraktní matematické reprezentace, konkrétně do vektoru, a hledají se stránky, které tomu vektoru nejvíce odpovídají. A to je něco, co vyžaduje úplnou změnu uvažování a pohlížet na vyhledávání jiným způsobem.

Pozoruješ na sobě někdy kódovou slepotu?

Každý člověk dělá chyby a také seniorní vývojáři dělají chyby. Proto je potřeba zavést mechanismy k eliminaci takových chyb. Psát testy ke kódu a dělat code review. Lidské chyby se tímto způsobem snažíme eliminovat na minimum.

Dá se říct, že má vývojář svůj specifický rukopis?

Když dva vývojáři napíšou jeden kód, nikdy nebude identický. Ale to neznamená, že by byl jeden z nich horší.

A co dalšího uslyšíte?

Jak funguje Jarkův pracovní tým?Jak se ve svém oboru vzdělává?