Denis Karásek, zakladatel společnosti BuyDubai, se do dubajského realitního trhu dostal poté, co původně chtěl v Dubaji stavět. V pořadu On The Ground pro platformu FocusOn vysvětluje, proč se z původního developera stal zprostředkovatel investic pro české klienty, a odhaluje tajemství trhu s potenciální 9–15% výnosnosti a 20–30% zhodnocením kapitálu při dokončení projektu.

Denis Karásek původně přicestoval do Dubaje před pěti lety s úmyslem začít stavět, podobně jako v České republice, kde se věnuje developerským projektům. „Když jsem přiletěl před pěti lety do Dubaje, tak jsem měl naivní myšlenku, že tam koupím pozemek, všechno půjde jednoduše, vyřídím si stavební povolení a budu stavět tak, jak u nás tady v Česku," popisuje své začátky Karásek.

Realita byla ovšem jiná. „Zjistil jsem, že trh je diametrálně odlišný od toho našeho. Standard bydlení je úplně odlišný od toho, na který jsme zvyklí, a je to právě za standardní cenu, za kterou jsme my zvyklí pořizovat nemovitosti tady v České republice," vysvětluje, proč se rozhodl změnit svůj byznysový plán.

Anglický jazyk a orientace na trhu

Mezi největší překážky patřila nedostatečná znalost jazyka. „Největší výzva byla určitě to, že jsem pořádně neuměl anglicky, takže než jsem tam letěl, tak jsem se musel rok učit angličtinu," přiznává Karásek. 

Co měla být původně dvoutýdenní cesta, se změnilo v půlroční pobyt. Během této doby se nechal zaměstnat v místní realitní kanceláři, aby poznal, jak funguje trh. Následně založil svou vlastní společnost a navázal kontakty s developery. 

Konkrétní čísla: 300 nemovitostí za rok a plány expanze

BuyDubai zaznamenala významný růst. ,,V uplynulém roce jsme měli prodáno přes 300 nemovitostí v Dubaji," uvádí konkrétní číselné údaje Karásek. Společnost plánuje agresivní expanzi: „Pro česko-slovenský trh nám to roste tak, že otevíráme pobočky v Polsku, v Maďarsku, tenhle rok se budeme snažit otevřít i možná v Chorvatsku." 

Expanze je ale i tak složitá – zahrnuje především lokalizaci služeb. „Snažíme být lokální, to znamená, že musíme mít lokálního agenta, který hovoří plynule nebo je rodilý mluvčí v té dané zemi," vysvětluje Karásek přístup k otevírání nových poboček.

Kde potkat developery a jak s nimi navázat kontakt? Setkání s nimi mohou být totiž náhodná. ,,Developeři mají různé stánky na plážích i v obchodních centrech. Tam jsou sice agenti, na které se můžete napojit, ale dostat se do jádra vztahu s developerem je složitější. Musíte s nimi mít nějaké obchody a vazby.‘‘

Investiční výnosnost a typy nemovitostí

Nejžádanějšími investičními nemovitostmi jsou menší byty. „Investiční nemovitosti jsou většinou studia nebo garsoniéry, jednopokojový apartmán, dvojpokojové apartmány, standardní takové bytové jednotky k pronájmu," specifikuje Karásek.

Výnosnost je podle něj velmi atraktivní. „Bavíme se o výnosnosti okolo 9–15 % z té nemovitosti, plus samozřejmě nějaké zhodnocení kapitálu, který je při tom pořízení," uvádí konkrétní čísla. Dodává, že u projektů ve výstavbě je při dokončení možné dosáhnout dalších 20–30 % zhodnocení kapitálu.

Průměrná investice a návratnost

Průměrná částka, kterou čeští investoři investují, se pohybuje okolo 11–12 milionů korun. Návratnost se liší podle typu pronájmu. „Bavíme se o nějakých třeba osmi letech dlouhodoběji, pronájem třeba 12 let," uvádí časový rámec návratnosti. 

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak dlouho Denis Karásek studoval angličtinu, než se odvážil na dubajský trh a proč jeho plánovaný dvoutýdenní pobyt trval půl roku?
2. Jaké konkrétní výzvy čekají investory na secondary marketu a proč se ho makléři vyhýbají, přestože jej všichni prezentují jako snadnou cestu k zisku?
3. Kterým developerům a projektům se vyhnout a jak poznat důvěryhodného partnera s potřebnými licencemi?
4. Jaké jsou reálné časové horizonty pro návratnost investice a proč by investoři neměli spekulovat s krátkodobým pronájmem?

Michal Janda, Convenience Retail společnosti OMV, v rozhovoru pro pořad Brand Date na webu FocusOn.cz vysvětluje, jak se rakouská společnost adaptuje na změny v chování zákazníků a přizpůsobuje své stanice elektromobilitě i novým spotřebitelským trendům. Transformace zahrnuje rebrandování 140 českých čerpacích stanic během následujících tří let.

Čerpací stanice dávno nejsou jen místem pro rychlé natankování a odjezd. Zákazníci na nich tráví více času a jejich očekávání rostou – od lepšího prostředí přes kvalitnější občerstvení až po úplně nové služby. Společnost OMV na tyto změny reaguje komplexní transformací svých provozoven i celkové identity značky.

Rebrandování a zútulnění prostředí

OMV aktuálně prochází významnou proměnou. „Procházíme v současné době transformací, mění se naše značka, celá identita značky se proměňuje více k udržitelnosti," vysvětluje Michal Janda, který v OMV odpovídá za veškerý nemotoristický byznys.

Nejde však o jednorázovou změnu, ale o dlouhodobý proces. „Už několik let přidáváme více čalouněného posezení. Tuto sekci úplně rozšiřujeme, protože zjišťujeme, že na čerpacích stanicích lidé rádi zastaví, počkají tam, nejen si dají kávu, ale klidně si tam domluví obchodní jednání," popisuje Janda aktuální trendy.

Do interiérů stanic přibývají modernější a světlejší barvy, dřevěné prvky a důraz je kladen na přehlednost. Z prostor mizí rušivé vizuální prvky, které by mohly zákazníkům vadit při odpočinku. Změny se týkají i exteriéru, kde je důležité jasné značení, aby se zákazníci snadno orientovali.

Data o zákaznickém chování určují směr

OMV systematicky analyzuje chování svých zákazníků, aby lépe rozuměla měnícím se potřebám. „Pracujeme s našimi vlastními prodejními daty, víme o zákaznících leccos, víme, co nakupují. Je to pro nás důležité, protože testujeme různé novinky a inovace a potřebujeme vědět, jestli zákazníci tyto produkty skutečně nakupují," vysvětluje Janda.

Společnost sleduje i širší trendy v maloobchodě, které ovlivňují strategie čerpacích stanic. „Vidíme, že formát čerpacích stanic získává čím dál větší důležitost. Na obecném potravinovém retailu lidé tráví méně času, nechtějí už tam jezdit na velké nákupy, jezdí tam na menší nákupy, na krátký čas. Ale zároveň vyhledávají místa, která jsou jim blízko. To je příležitost pro nás," analyzuje manažer.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaké konkrétní kroky podniká OMV při spolupráci s Pražskou energetikou pro umístění dobíjecích stanic mimo standardní síť čerpacích stanic?
2. Jak se liší chování zákazníků na městských a dálničních stanicích podle dat, která OMV sbírá?
3. Kolik procent celkového obratu v současnosti tvoří nemotoristické zboží a jaký nárůst tohoto podílu firma očekává v příštích letech?
4. Jaké další konkrétní Single origin kávy plánuje OMV nabízet po úspěchu brazilské varianty?
5. Jaké specifické úpravy interiérů chystá OMV pro zákazníky s elektromobily, kteří na stanicích tráví 3-4x více času než běžní řidiči?

Dřevostavby nejsou jen otázkou ekologie a trendů, ale i kvalitního řemesla a odvahy měnit zaběhlé normy. Jak se ze středně velké firmy stal významný hráč v zahraničí? O tom mluvili Radek Oslizlo, technický ředitel, a Jiří Oslizlo mladší, operation manager z firmy Agrop Nova, specializující se na produkci třívrstvých desek a komplexního stavebního systému pod značkou Novatop, v podcastu Green Spin.

Stavění ze dřeva v sobě nese návrat k přírodě, zároveň však klade vysoké nároky na technická řešení. Právě to firmě vyhovuje. V rodinné firmě nevidí dřevo jako dogma, ale jako nástroj použitelný tehdy, když dává smysl. 

„Nejde o to stavět všechno dřevěné. Neříkáme, že základy nebo úniková schodiště mají být ze dřeva. Věříme v chytrou kombinaci materiálů, kde dřevo hraje důležitou, ale ne výlučnou roli,“ říká Radek Oslizlo. „Pro nás není klíčem být nejzelenější na papíře, ale být prostřednictvím našich produktů součástí kvalitních a funkčních staveb.“

Součástí filozofie firmy je i zohlednění uhlíkové stopy. Extrémy – ať už minimalistické nebo přehnané – podle Oslizlů nedávají smysl ekologicky ani ekonomicky. Hledání rovnováhy je přístup, který rezonuje i se zahraničními partnery. A právě díky němu se Novatop úspěšně prosadil v zahraničí. 

Mýty o hořlavosti a limity v hlavách

Jedním z nejčastějších argumentů proti dřevostavbám je jejich údajná nízká požární bezpečnost. Odborníci z firmy ale vysvětlují, že masivní dřevěné konstrukce reagují jinak, než lidé předpokládají.

„Masivní dřevo hoří velmi pomalu a předvídatelně. Naopak klasické materiály se při požáru často chovají nepředvídatelně. Lidé si neuvědomují, že nejde jen o hořlavost samotného materiálu, ale o to, jak je stavba navržena jako celek,“ vysvětluje Radek Oslizlo_. „Samozřejmě – například únikové cesty ze dřeva být nemohou. Ale právě proto jsme zastánci kombinovaných konstrukcí.“_

Podle Jiřího Oslizla ml. se navíc dojem veřejnosti často utváří na základě nekvalitních staveb, kde se šetřilo na klíčových standardech. A to může mít pro celý obor fatální dopady.

„Když se šetří na akustice nebo pohledových plochách, lidé si z toho odnesou špatný dojem. A ten pak přenášejí dál – i když chyba nebyla v materiálu, ale v provedení,“ dodává Jiří_. „I proto je důležité, aby veřejné stavby byly vzorem správných technických řešení.“_

Vícepodlažní dřevostavby jsou stále výjimkou, ale jsou vidět

I když podíl dřevostaveb v Česku pomalu roste, stále tvoří menšinu. O to víc u veřejnosti rezonují stavby, které jsou jedinečné a něčím výjimečné, například administrativní budova Budex Hub v Českých Budějovicích. „Byl to sen investora, který chtěl zelenou budovu s vysokým standardem a komfortem. A přesně to se povedlo,“ vzpomíná Radek Oslizlo_. „Dřevo vytváří prostředí, ve kterém chtějí lidé pracovat. Je to hmatatelné.“_

Dnes v České republice přibývá dřevěných staveb i v komerčním sektoru – školy, školky, nadstavby historických budov, supermarkety, výrobní haly. Zajímavé přitom je, jaký dopad má i menší projekt, pokud je dřevěný. „Ve městech jako Prostějov se postaví několik klasických bytovek ročně a nikdo si jich nevšimne. Ale jakmile jedna z nich vyroste ze dřeva, mluví se o ní v celé republice. Dřevo zkrátka přitahuje pozornost,“ dodává Radek.

Od české haly až po japonské Expo

Novatop si zakládá na tom, že své nové výrobky nejdřív zkouší na sobě. Jejich vlastní logistická hala má dřevěné opláštění, pravděpodobně plošně největší v ČR, a i když je stavba konstrukčně hybridní, ukazuje, že srdce firmy bije pro dřevo.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: 

• Jak se Agrop Nova prosadila na světové výstavě Expo v Japonsku
• Proč ve firmě stále platí „každý kus dřeva projde lidskýma rukama“
• Jak bratři zvládají rodinné vztahy v každodenním provozu
• A proč i jeden dobře postavený bytový dům ze dřeva může změnit pohled veřejnosti na celé odvětví

Flexibilita práce se stala klíčovým tématem pro firmy i zaměstnance. Zatímco před pandemií pracoval z domova pouze každý dvacátý zaměstnanec, nyní je to už každý desátý. V rozhovoru pro pořad iMedical na platformě FocusOn vysvětluje Lucie Paulíčková, zástupkyně generálního ředitele společnosti Tesena, jak se mění přístup k rovnováze mezi prací a osobním životem, jaká rizika to přináší a jak s tímto konceptem pracovat.

Work-life balance není novým konceptem, ale obrovský boom zaznamenal v době covidu a jeho vývoj pokračuje i nadále. Pandemie nás přiměla uvědomit si důležitost rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, někdy dokonce i proti naší vůli.

,,Mně se osobně líbí koncept, kdy už se nebavíme o work-life balance, ale o life balance. Pracovat se svým životem i se svým zdravím tak, abych byla v pohodě po zdravotní stránce, jak té fyzické, tak té psychické," vysvětluje Lucie Paulíčková. Práce tvoří významnou část našeho života – trávíme v ní velké množství času včetně dojíždění, což může být přínosné nebo naopak problematické.

V období covidu se dramaticky rozšířila práce na dálku. Firmy byly nuceny začít využívat technologie umožňující spolupráci na dálku, což vedlo k výraznému pokroku v této oblasti. Před pandemií pracoval z domova zhruba každý dvacátý zaměstnanec, nyní je to už každý desátý.

Rizika flexibilního přístupu k práci

Flexibilní způsob práce s sebou nese určitá rizika, na která by se měly firmy zaměřit. Především jde o potenciální ztrátu vztahů v týmu, když se zaměstnanci nepotkávají osobně v takové míře jako dříve.

,, Ztrácí se tam vztahy, může se ztrácet týmovost," popisuje Paulíčková. Některé firmy také hovoří o ztrátě kreativity – osobní kontakt umožňuje rychlejší řešení problémů a spontánní nápady, což může při práci na dálku chybět.

Dalším problémem jsou technologické překážky při práci na dálku. I když firmy mají možnost scházet se online, řada zaměstnanců se potýká s nestabilním internetovým připojením nebo jinými technickými problémy, což negativně ovlivňuje efektivitu online schůzek.

Psychické dopady práce z domova

Práce z domova může mít negativní vliv na psychické zdraví zaměstnanců. Člověk je sociální tvor, který potřebuje kontakt s ostatními lidmi. Paulíčková to potvrzuje i ze zkušenosti z vlastní firmy.

,,Tím, že jsme se hodně zavřeli doma, byli jsme k tomu i donuceni covidem, ale řada lidí pokračovala v režimu buď úplně zavření doma a pracovat z domova plně, anebo aspoň částečně, tak příležitostí setkávat se a interagovat s lidmi ubylo," říká Paulíčková. ,,Hodně času lidé tráví sami a samota potom dopadá i na jejich psychické zdraví."

Ve společnosti Tesena se setkali s psychickými obtížemi zaměstnanců různého charakteru. Některé neovlivňovaly pracovní výkon, ale firma je začala proaktivně řešit, aby předešla případným problémům.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jak konkrétně ovlivnila pandemie covidu přístup zaměstnavatelů k flexibilní práci?
2. Jaké specifické technologické nástroje pomáhají firmám efektivně implementovat práci na dálku?
3. Jak by měly firmy reagovat na rozdílné potřeby zaměstnanců různých generací?
4. Jaké konkrétní statistiky ukazují na ekonomický přínos vyváženého work-life balance?
5. Jak přistupují k work-life balance úspěšné zahraniční firmy v porovnání s českými společnostmi?

Mezi tři nejčastější onemocnění sítnice v Česku patří věkem podmíněná makulární degenerace, diabetická retinopatie a cévní onemocnění. „Biologická léčba je dnes zásadní možností, jak těmto pacientům pomoci zachovat centrální vidění a zlepšit kvalitu života,“ uvedla MUDr. Lucie Frantlová, vedoucí lékařka aplikačního a sítnicového centra z Očního centra Praha, v pořadu ScienceLab pro platformu FocusOn.

V sítnicové ambulanci se odborníci setkávají s různými diagnózami, které postihují sítnici oka. „Na prvním místě je jednoznačně tzv. VPMD, což je věkem podmíněná makulární degenerace. Jsou to starší pacienti. Na druhém místě by potom byla určitě diabetická retinopatie, což jsou diabetici jak prvního, tak druhého typu. Dále by to byly cévní onemocnění, jako žilní okluze – ucpání žíly na sítnici," vysvětluje MUDr. Frantlová.

Sítnicová onemocnění a rizikové faktory

Rozvoj problémů se sítnicí souvisí s celkovým zdravotním stavem člověka. „Je zásadní kompenzace celkového zdravotního stavu, ať už u cukrovky nebo u vysokého krevního tlaku nebo cholesterolu. Negativním faktorem je obezita, vysoký body mass index a kouření," popisuje lékařka.

Některé faktory však ovlivnit nelze. „U věkových degenerací je to věk, takže to těžko ovlivníme. Velkým faktorem je často rodinná zátěž, což je faktor, který také neovlivníme," dodává MUDr. Frantlová. Právě proto je důležitá prevence a pravidelné kontroly, které mohou včas odhalit počínající změny.

Příznaky, které by neměly uniknout pozornosti

Varovné signály se liší podle toho, která část sítnice je postižena. „Nejzávažnější problém nastává ve chvíli, kdy dojde k postižení makuly – centrální části sítnice. Pokud tam nastane patologie, pacient to velmi rychle vnímá, protože je to část zodpovědná za centrální vidění," vysvětluje MUDr. Frantlová.

Typickými příznaky jsou zhoršené rozpoznávání obličejů a problémy se čtením. „Pacienti přicházejí s tím, že jim uskakují písmenka, ujíždějí řádky, nevidí na blízko a deformují se jim rovné linie – například kachličky v koupelně nebo panty od dveří," popisuje lékařka.

U diabetické retinopatie je situace komplikovanější, protože změny začínají na okraji sítnice. „Pokud je patologie v periferii, tak pacient o tom nemusí vědět. To je typické u diabetiků, kde patologické změny začínají periferně a pacient, pokud nechodí na preventivní kontroly, tak o tom ani neví," varuje MUDr. Frantlová.

Moderní diagnostické metody odhalí problémy včas

Diagnostika sítnicových onemocnění zahrnuje několik kroků. Základem je vyšetření zrakové ostrosti a biomikroskopické vyšetření. „Vyšetření na štěrbinové lampě mi umožní podívat se speciální čočkou na sítnici. Ideálně když má pacient rozkapané oko, abych viděla i do periferie," vysvětluje MUDr. Frantlová.

Klíčovou metodou je optická koherenční tomografie (OCT). „Je to sken, který ukáže řez sítnicí a jednotlivé vrstvy. Tím dokážu vidět patologie, které bych při pohledu zepředu na mikroskopu ještě neviděla. Toto vyšetření je zásadní pro veškerou diagnostiku sítnicových, obzvlášť makulárních onemocnění," zdůrazňuje lékařka.

V posledních letech se rozšiřuje také OCT angiografie. „Dříve bylo zlatým standardem při zobrazení sítnicových cév tzv. fluorescenční angiografie, kdy pacientovi musela být podána nitrožilně kontrastní látka. OCT angiografie je neinvazivní metoda – pacient si jen sedne a za dvě minuty máme zobrazené cévní řečiště," vysvětluje výhody MUDr. Frantlová. Fluorescenční angiografie se však stále používá pro zobrazení periferních částí sítnice.

Co se dozvíte:

1. Jak konkrétně probíhá aplikace očních injekcí krok za krokem a jaké jsou pocity pacientů během prvního zákroku?
2. Jaké jsou nejnovější metody v léčbě diabetické retinopatie?
3. Jak rychle se projevuje účinek biologické léčby u pacientů s vlhkou formou makulární degenerace?
4. Jaké specifické doporučení dodržovat pro zpomalení progrese věkem podmíněné makulární degenerace?
5. Jak může umělá inteligence v budoucnu změnit péči o pacienty se sítnicovými onemocněními?

Jaký je skutečný stav české ekonomiky, jaké jsou překážky pro malé a střední podniky, co je dědictvím devadesátek a jaký je rozdíl mezi podnikatelem a manažerem? Hostem Jiřího Jemelky pořadu Krotitel ředitelů byl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Zazní silné výroky o přeregulované Evropě, selhávajících politicích i potřebě nového podnikatelského étosu.

Hned na úvod padla otázka: Přeje dnešní doba malým a středním firmám? „Spíš ne,“ říká Lukáš Kovanda bez okolků. Firmy v oblasti technologií a inovací jsou na tom relativně dobře, ale páteř české ekonomiky – tedy průmyslové podniky s nižší přidanou hodnotou – čelí silnému tlaku. Drahé energie, slábnoucí německá ekonomika a rostoucí hrozby v globálním obchodě je tlačí do kouta.

„Jsme velmi závislí na exportu, a pokud se zkomplikuje mezinárodní obchod, dopadne to nejvíc právě na nás. Malé a střední firmy to pocítí jako první,“ upozorňuje Kovanda. A přidává varování: pokud se zhroutí výkonnost těchto podniků, zhroutí se i celková ekonomická vitalita země.

Politici mají uvolnit ruce, ne plánovat ekonomiku

Kovanda razí názor, že podnikání není úkol pro stát. „Politici mají vytvořit prostředí – infrastrukturu, vzdělané lidi, srozumitelná pravidla. Ale nemají být inovátory,“ říká. Podle něj je chyba, že se dnes od politiků čekají ekonomické vize, zatímco role podnikatelů zůstává nedoceněná.

„Když bude podnikatel ziskový, znamená to, že vytváří něco, co má hodnotu pro společnost. A to je největší služba, kterou může odvést. Ale pokud bude svazovaný byrokracií a dotacemi, brzdíme sami sebe,“ doplňuje. Dotace vnímá jako nástroj, který deformuje trh a odvádí firmy od jejich přirozené invence.

Zůstáváme v pasti středního příjmu

Kovanda varuje, že česká ekonomika zůstává uvězněná ve fázi středního příjmu. Od roku 1989 jsme sice výrazně zbohatli, ale teď chybí další krok. „Náš model, postavený na levné a kvalifikované pracovní síle, už nestačí. V automobilovém průmyslu jsme silní, ale čeká nás přechod k elektromobilitě, zelená tranzice, a to bude bolet.“

Zásadní otázkou podle něj zůstává: co bude dál? Česko podle něj zaspalo příležitost v oblasti technologií i digitalizace. „Nemáme žádnou technologickou firmu světového formátu. Zatímco Spojené státy nebo Asie jedou vpřed, Evropa zůstává paralyzovaná regulacemi a krátkodobým myšlením.“

Dědictví otců zakladatelů a přetížení majitelů

V rozhovoru se se řešily i specifické rysy českého podnikání. „U nás většina firem stále vede majitel. Je to otec nebo matka zakladatelé, kteří firmu nejen vlastní, ale i řídí a garantují svým majetkem,“ říká Jiří Jemelka. Kovanda souhlasí: jde o dědictví devadesátých let, které zanechalo silné otisky.

„Majitelé si všechno odmakali, vybudovali firmu z ničeho a teď mají problém ji předat. Nedůvěřují najatým manažerům. Neumí delegovat, protože mají pocit, že by firmu ohrozili,“ vysvětluje Kovanda. Výsledkem je přepracovanost a ztráta strategického nadhledu.

Jedním z klíčových témat rozhovoru je rozdíl mezi podnikatelem a manažerem. Kovanda ho popisuje jasně: „Podnikatel riskuje vlastní peníze, manažer spravuje cizí. To je zásadní rozdíl v uvažování.“

Podle něj má podnikatel vyšší toleranci k riziku, často až iracionální víru ve vlastní úspěch. „Bez té iracionality by se mnoho firem nikdy nezrodilo. Manažer je pragmatičtější, ale často příliš opatrný. V dynamické době je to problém.“

Potřebujeme dělbu práce – i v řízení firem

Kovanda připomíná slavnou tezi Adama Smithe: specializace a dělba práce vedou k prosperitě. Platí to i ve firemním řízení. „Když majitel všechno dělá sám, okrádá firmu o růst. Dobrý ředitel mu uvolní ruce pro strategii, inovace a expanzi,“ říká Jemelka.

Celý rozhovor si můžete pustit jako podcast nebo video

• Jak stát svazuje podnikatele místo toho, aby jim pomáhal
• Proč většina firem zůstává „one man show“
• Co je problém principál–agent a jak ohrožuje firmy
• Proč je absence technologických firem v Evropě rizikem
• Jaký typ iracionality je nutný k úspěšnému podnikání

Jak malá česká firma s méně než 20 zaměstnanci dokázala proniknout na světový trh a získat si respekt i v zemi, kde je konkurence nožířských značek enormní? Petr Šedivý, manažer společnosti vyrábějící profesionální nože Acta Non Verba (Činy, ne slova), v rozhovoru pro pořad Přežít na platformě FocusOn přibližuje: „Vstoupili jsme na trh, protože jsme viděli určitou mezeru – společností fabrického stylu zde moc není."

Česká nožířská společnost Acta Non Verba působí na trhu od roku 2017 a za poměrně krátkou dobu své existence se jí podařilo vybudovat silnou pozici nejen na domácím, ale i zahraničním trhu. „Jsme ve 53 zemích celosvětově, přičemž 40 % trhu nám tvoří Spojené státy americké," uvádí Petr Šedivý, manažer a prodejce společnosti.

Firma zaměstnává méně než 20 lidí, což z ní činí manufakturu spíše než velkovýrobu. Přesto dokáže konkurovat i větším značkám, a to především díky kvalitě a promyšlenému designu svých výrobků. „Vstoupili jsme na trh, protože jsme viděli určitou mezeru – společností fabrického stylu zde moc není," vysvětluje Šedivý důvody vzniku firmy.

Military řada – nože s příběhem pro profesionály

Vlajkovou lodí společnosti je Military řada, která vzniká ve spolupráci s armádními jednotkami. „Naše Military řada, kterou máme tady přímo před sebou, je spjatá s každou armádní jednotkou, která se podílela i na nějaké tvorbě a na designu. Vznikly z toho, jak říkáte, nože s příběhem, takže každý ten nůž má nějakou historii," popisuje Šedivý.

Mezi nejzajímavější modely patří nůž vyvinutý ve spolupráci s protiletadlovým plukem ze Strakonic. „Je na něm několik vychytávek, které vojákům ulehčují život. Například na čepeli je měřící jednotka pro odměření vzdálenosti 5 km na mapě, což odpovídá dostřelu jejich raket. Nůž má také takovou velikost, že v zadní části je otvor, kam se vloží tužka, a při přidržení čepele na předku se dá vytvořit kružnice na mapě," vysvětluje Šedivý praktické funkce, které z nože dělají multifunkční nástroj.

Limitované edice a popularita mezi sběrateli

Společnost každoročně vyrábí limitované série nožů, které se velmi rychle vyprodají. Populární je zejména série Anthropoid. „Děláme to na platformu našeho nože Anthropoid, který je modernizovanou verzí SJS nože. Děláme to v kvalitě elmaxové oceli a nože v té limitované edici se liší červenými střenkami a laserováním na čepeli, kdy se snažíme jít ve stopách příběhu Anthropoidu," říká Šedivý k sérii, která čítá vždy jen 100 kusů.

Firma připravuje i další limitované edice, například k výročí vzniku Československého samostatného státu 28. října, nebo spolupracuje na projektech s charitativním rozměrem. „Aktuálně máme v prodeji jeden z našich menších zavíráků v rámci projektu na podporu boje proti rakovině, kde část výtěžku putuje přímo do fondu, který je k tomu založený," doplňuje Šedivý.

Kvalita materiálů a vlastní výroba

Společnost si zakládá na kvalitě používaných materiálů. „Pracujeme se dvěma druhy ocelí – se švédskou ocelí Sleipner a s elmaxem, což je prášková ocel asi jedna z nejvyšší kvality," říká Šedivý. Kromě kvalitních ocelí firma používá i speciální materiály na střenky nožů, jako je mikarta, což je epoxidová látka s vynikajícími vlastnostmi.

„Mikarta velmi dobře vysychá, nepraská a při práci v rukavicích nebo ve vlhkých podmínkách zůstává materiál pořád suchý, rychle vysychá a je velmi neklouzavý," vysvětluje Šedivý praktické výhody materiálu. U některých modelů firma používá i materiál G-10 nebo geren, což je plast smíchaný se sklem, který výrazně snižuje hmotnost nože.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

1. Jak se odborně pečuje o nože v náročných podmínkách bushcraftu?
2. Jaké nejčastější chyby dělají uživatelé při manipulaci s nožem?
3. Proč jsou některé limitované edice nožů ceněny sběrateli až na 100-150 tisíc korun?
4. Jak probíhá testování nových modelů nožů před uvedením na trh?
5. Co si myslí výrobce o stále přísnějších regulacích nošení nožů v některých zemích Evropy?

Přechod značky AXA pod Uniqa, růst digitálu, unikátní přístup k marketingu i byznysu a role influencerů v pojišťovnictví. Pavel Jechort, marketingový ředitel AXA Partners, v pořadu Brand Date na platformě FocusOn,cz podrobně vysvětlil, jak dnes funguje marketing, který musí být plně propojený s obchodem, výkonem a technologiemi.

Přechod značky AXA pod Uniqa proběhl před pěti lety. Ačkoli tehdy probíhala televizní a online kampaň, část zákazníků změnu vůbec nezaznamenala. "Pojištění není produkt, který si člověk denně hlídá. Proto je přirozené, že někteří klienti stále kontaktují nás, a my je musíme navigovat na Uniqa," vysvětluje Pavel Jechort.

Investice do masivnější komunikace podle něj nedávala smysl: "Nemělo to byznysový přínos. Převod kmenů probíhal automaticky a zákazníkům se smlouvy zachovaly. Silná ATL kampaň by byla spíše zbytečným nákladem."

Dnes AXA Partners zůstává jedinou značkou AXA v regionu střední a východní Evropy.

Fokus na cestovní pojištění

Po transformaci se AXA Partners zaměřila výhradně na dvě oblasti: cestovní pojištění a asistenční služby k vozidlům. "Neděláme životní pojištění ani pojištění majetku. Soustředíme se na travel segment, kde máme špičkové know-how," říká Jechort.

Velký důraz kladou na vlastní globální síť nemocnic a pomoc klientům po celém světě: "Ve většině civilizovaných zemí najdete AXA jako číslo jedna nebo dvě v cestovním pojištění. Máme vybudovanou infrastrukturu a zaměstnance, kteří řeší pouze tento typ asistence."

Do tří minut hotovo

AXA Partners distribuuje své produkty výhradně digitálně. "Nepoužíváme klasickou ATL komunikaci. Všechno běží online: naše stránky, srovnávače, nezávislí brokeři," popisuje Jechort.

Aplikace pro sjednání pojištění je navržena tak, aby sjednání trvalo 2-3 minuty. "Neptáme se na zbytečné údaje, nesbíráme rodná čísla. Klíčové je, aby klient neodešel kvůli komplikacím," dodává.

Distribuční model je založený na digitálním marketingu, SEO, Google kampaních a vlastní CRM aktivitě.

Celebrity raději ne

Pojišťovna staví spolupráci s influencery na pevných základech. "Neplatíme za popularitu. Každý influencer, kterého využijeme, musí prokázat, že skutečně prodává," vysvětluje Jechort.

Preferují cestovatelské influencery a vybírají si je pečlivě: "Celebrity nám nedávají smysl – jsou drahé a rizikové. Raději pracujeme s lidmi, jejichž životní styl je přirozeně spojený s cestováním."

Každý influencer dostává unikátní kód pro měření reálných výsledků. "Sledujeme přesně, kolik lidí přes jejich aktivity uzavře smlouvu," dodává Jechort.

Marketingový tým = obchodní jednotka

Marketing v AXA Partners je součástí e-commerce byznysu. "Markeťák u nás není jen někdo, kdo buduje značku. Každý vidí, jaká čísla přináší jeho kampaň a jaký má vliv na prodeje," vysvětluje Jechort.

Vývoj produktů je také v rukou marketingového týmu. "Produkťáci sledují nejen atraktivitu nabídky, ale i její profitabilitu. Každý produkt musí obstát v reálném byznysovém modelu," popisuje.

Egypt levnější než Chorvatsko 

Sezónní špička nastává kolem svátku Cyrila a Metoděje, kdy Češi hromadně vyrážejí na dovolenou. "V prvním týdnu v červenci nám prodeje explodují," popisuje Jechort. Cestovatelské preference se ale mění: "Chorvatsko už není tak dominantní. Lidé více létají do Egypta, Itálie, na exotiku. A to nejen Češi, ale i Poláci nebo Slováci," dodává.

Se změnou destinací se mění i typické škody, ze kterých je obzvláště v zimě patrné, že Češi bohatnou: "Místo zlomenin ze svahů dnes řešíme úpaly, střevní potíže a odpovědnostní škody."

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: 

• Proč není SEO spásou pro velké cíle a kdy se vyplatí sázet na PPC.
• Jak vypadá příprava na sezónní špičku cestování v reálném čase.
• Jak fungují digitální karty ve wallet aplikacích a jak pomáhají CRM.
• Proč je dlouhodobá spolupráce s agenturami efektivnější než časté tendry.
• Jaké nové cestovní trendy mění škody a požadavky na pojištění.

Výuka cizích jazyků prochází v posledních letech zásadní transformací. Podle výzkumů až 40 % studentů, kteří absolvovali program Erasmus, vykazuje menší tendenci k nacionalistickým postojům, zatímco studie lingvistů z univerzity v Lipsku dokládá, že manažeři bez znalosti místního jazyka přicházejí o klíčové sociální aspekty komunikace. To vysvětluje v pořadu Jazykověda na webu FocusOn Miroslav Janík, odborný asistent na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a zároveň působící na univerzitě v Trevíru. 

Podle Janíka mohou mobilní aplikace jako Duolingo nebo Kubova English s výukou pomoci, klíčovým faktorem je ale podle něj to, co nás baví a v jaké jsme životní situaci. „Když někomu aplikace fungují, je to skvělé. Rozhodně to nemůže škodit. Pro zopakování slovíček a základních gramatických struktur jsou výborné. Mají i úžasnou výhodu v tom, že je máme pořád při ruce," říká Janík. Zároveň ale dodává, že zná i lidi, kteří takové aplikace nemají rádi.

Janík připomíná také teorii afektivního filtru od Stephena Krashena z 80. let, která říká, že vše, co se učíme v cizích jazycích, závisí na našich emocích. Proto i zdánlivě nudné drily mohou být efektivní, pokud jsou propojeny s pozitivními emocemi, jak to dokáží právě moderní aplikace.

Méně gramatiky, více komunikace

V akademické sféře panuje shoda, že by se výuka měla méně zaměřovat na gramatiku a více na praktickou komunikaci. Janík to považuje za "otázku za milion", ale nabízí zajímavý pohled na tuto problematiku.

„Pomohla by změna nastavení mysli v tom smyslu, že gramatika není cíl, ale prostředek. V odborné terminologii se tomu říká jazykový prostředek. Gramatika a slovíčka jsou prostředky k tomu, abychom mohli lépe mluvit," vysvětluje Janík. Pokud má student konkrétní komunikační cíl – například popsat, co dělal včera – pochopí, že k tomu potřebuje znát minulý čas.

Janík zdůrazňuje, že na konci výukového procesu by měl žák zažít úspěšně vyřešenou komunikační situaci: „Vždycky by na konci mělo dítě zažít: 'Teď jsem byl schopen koupit si něco nebo vysvětlit, jaký mám rozvrh.' Tedy nějakou komunikační situaci, která je úspěšně vyřešena, bez toho, aniž bychom třeba opravovali chyby."

Výuka reflektující reálný svět

V dnešní době je klíčové, aby výuka cizích jazyků odrážela reálné situace, ve kterých se studenti pohybují – jako je psaní zpráv na sociálních sítích nebo natáčení videí. Janík tvrdí, že mnoho učitelů už tento přístup aktivně uplatňuje.

„Když bych mohl udělat trochu reklamu na současné učitele, tak bych řekl, že mnozí to dělají. V médiích často slyšíme spíše negativní informace, ale já budu provokativní a řeknu, že spousta učitelů to dělá. Je spousta dobrých angličtinářů, němčinářů, francouzštinářů, ruštinářů a dostává se to do škol," říká Janík.

Problémem je podle něj tlak rodičů, kteří často požadují tradiční způsob výuky se zaměřením na slovíčka a gramatiku. „Učitelé, kteří by chtěli být progresivní, to mají složité, ale postupně se to do škol dostává. Vím o spoustě škol, které dělají fascinující projekty," dodává. Současnou generaci studentů považuje za mimořádně schopnou v oblastech, jako je tvorba videí a práce s technologiemi.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

1. Jak Miroslav Janík hodnotí konkrétní funkce aplikace Kubova English a její využití umělé inteligence?
2. Jaké konkrétní příklady z praxe uvádí host při diskuzi o integrované výuce?
3. Proč je podle Janíka čeština stejně obtížný jazyk jako jiné jazyky, přestože máme tendenci ji považovat za výjimečně těžkou?
4. Jaký je Janíkův osobní příběh s rakouským kolegou, který se rychle naučil česky?
5. Jak podle hosta přistupují k učení se českému jazyku různé národnosti (Francouzi, Němci versus Angličané a Američané)?

Finanční trhy dnes čelí bezprecedentnímu tlaku a investoři hledají nové způsoby, jak ochránit své peníze. V pořadu E-Money na platformě FocusOn jsme si s Kryštofem Míškem, hlavním ekonomem společnosti Argos Capital, povídali o dopadech celní politiky USA, o vývoji cen komodit a o tom, jak v nejisté době přemýšlet nad investicemi.

„Donald Trump svojí rétorikou trhy rozkolísává. Jednou to jde dolů, jednou nahoru, ale střednědobý trend je vytváření nejistoty a zhoršení ekonomického prostředí,“ vysvětluje Míšek. V důsledku této nejistoty firmy omezují investice a spotřebitelé i investoři se chovají opatrněji.

Fed pod tlakem prezidenta

Tlak na centrální banky, především na americký Fed, je v současnosti znatelný. Trumpova administrativa by si přála více uvolněnou měnovou politiku, ale Fed zatím zachovává nezávislost. Inflační tlaky spojené s vyššími cly centrální banku nutí být velmi obezřetnou.

„Centrální banka by neměla slepě následovat prezidentovy zájmy. Pokud cla zvyšují ceny pro spotřebitele, je to inflační tlak a Fed musí reagovat podle ekonomických fundamentů, ne podle politických přání,“ upozorňuje Míšek.

Komodity jako stabilní prvek v portfoliu

V prostředí zvýšené volatility roste zájem o stabilnější aktiva, především o drahé kovy. Zlato v letošním roce překonává historická maxima a podle Míška může jeho růst pokračovat, pokud bude ekonomická nejistota přetrvávat. Historické paralely, například s rokem 2008, ukazují, že v obdobích krizí rostly nejen tradiční komodity jako zlato a ropa, ale i méně očekávané – například potraviny.

Češi komoditám teprve přicházejí na chuť

Zatímco v USA nebo Austrálii jsou investice do komodit běžnou součástí portfolia, v Česku se tento trend teprve rozvíjí. Podle Míška zaostáváme kvůli menší historické zkušenosti i opatrnosti investorů. Moderní nástroje jako ETF však dnes umožňují investovat i s menšími částkami a komodity se tak stávají dostupnější širšímu okruhu lidí.

Jak v Česku investovat do komodit?

Čeští investoři mohou do komodit vstupovat několika způsoby – přímým nákupem fyzické komodity (například zlata), investicemi do akcií těžařských společností, využitím ETF fondů nebo prostřednictvím služeb asset managementu. Díky řízeným portfoliím lze získat vyšší diverzifikaci i přístup k širšímu spektru komodit, než by bylo možné při individuálním investování. Při rozhodování je vždy důležité sledovat aktuální ekonomické podmínky, úrokové sazby a vývoj cen komodit na světových trzích.

 Inflace skrytá za regály

Zdražování surovin se promítá i do každodenního života spotřebitelů. Růst cen kakaa například vedl ke zmenšení balení čokolád, aniž by se změnila jejich cena. Spotřebitelé tak často platí více za méně produktu – typický příklad tzv. skryté inflace.

Výhled do budoucna

Globální růstová očekávání se revidují směrem dolů. Mezinárodní měnový fond odhaduje růst americké ekonomiky na 1,8 % a české na zhruba 1,5 %. Vývoj však bude záviset na délce trvání obchodních konfliktů a geopolitických rizicích.

Aktivní správa je klíčem

„V době deglobalizace a nových bezpečnostních rizik bude nutné více geograficky diverzifikovat a přemýšlet o aktivní správě portfolia. Komodity by mohly tvořit 5–10 % investičního portfolia jako stabilizační prvek,“ shrnuje Míšek. Zdůrazňuje však, že klíčem k úspěchu je zachovat chladnou hlavu a investovat promyšleně, nikoli pod vlivem emocí.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se:

1. Jak by Evropa mohla reagovat na americká cla – a proč by Trumpovi nejvíc vadilo zdanění technologických gigantů.
2. Co způsobí narušení dodavatelských řetězců v automobilovém a technologickém průmyslu.
3. Proč už nikdy nebude čokoláda jako dřív – a jak přesně komoditní šoky mění nákupní chování.
4. Jak „kauza střelného prachu“ odhalila slabiny evropské obrany a co to říká o naší soběstačnosti.
5. Jak by mělo vypadat investiční portfolio budoucnosti – podle principu „evropského dikobraza“.