Nedělní káva
NejnovějšíDnes

Poslechněte si podcast: Dagmar Ruščáková: Prší!

Otvírám psům dveře na zahradu a pak málem narazím do Ari, která rozhodně nepostupuje naznačeným směrem. Štěně je větší nadšenec. Vyběhne ven, aby vzápětí potřáslo hlavou před padající vodou. Oba psi se na mě vyčítavě zadívají - zase tam leje! To nemyslíš vážně, že ne?

02:40

Nedělní káva

Vydává: Český rozhlas

Každou neděli dopoledne pro vás máme krátkou glosu ke kávě a k zamyšlení.

Web

Před týdnem02:56

Vladimír Burjánek: Vykuk

Lidské příběhy jsou nepředstavitelným zdrojem poznávání, radostí i smutku, šťastných náhod i svízelných objevů. Jeden takový čerstvý příklad ze života mi vyprávěl soused. Jeho vnuk pracoval v boleslavské automobilce. Šest let, na lince a na tři směny. Potom marodil se zády a co bylo horší, se štítnou žlázou. Najednou zhubl o pětadvacet kilo.

Před 2 týdny02:31

Dagmar Ruščáková: Pod peřinou

Ach jo, další viróza! Vytrvalá rýma, kašel a mozek jedoucí v nouzovém režimu. Potřebuju politovat! I zavolala jsem osvědčené kamarádce. Vyslechla si moje kvílení, načež mě uzemnila dotazem. „Počítám, že ležíš v posteli, když je ti takhle mizerně?“ Po chvilce mého rozpačitého mlčení dodala důrazněji: „Ležíš, že jo?“ Hlas jí zavibroval oprávněnou pochybností.

Před 3 týdny03:21

Vladimír Burjánek: Dušičky

Čas, kdy příroda poručí stromům i keřům, aby odhodily své jarem načinčané a létem přikrášlené účesy, se s neúnavnou pravidelností každoročně opakuje. Podzimní vítr se opře do vadnoucích korun a rve bujné kadeře až do posledního vlásku. Na pomoc mu přicházejí i nesmělé mrazíky, aby čas zmírání byl dokonalý.

25. říjen 202602:24

Dagmar Ruščáková: Stárnout s grácií

Dívala jsem se na obrázek krásné ženy v bílých plavkách, elegantně naaranžované na jakémsi kameni, a popuzeně četla titulek, který článek s obrázkem uváděl: „Jak stárnout s grácií.“ Ona dáma na šedesát opravdu nevypadala - popravdě většina normálních žen tak, jako ona, nevypadá ani ve čtyřiceti. Snad napoví, že to bývala modelka.

18. říjen 202602:43

Vladimír Burjánek: Houbařina

Byl to ale pro houbaře pořádný nervák. Rozžhavené léto vysoušelo i lesní porosty a dělalo vrásky na čele všem pravověrným houbařům. A že jich také u nás je. S obavami sledovali nevšední a mimořádné teploty i naprostou absenci srážek. Stačilo jen, podívat se ve zprávách na záběry o sjízdnosti řek a ubývající vodě v přehradních nádržích.

11. říjen 202602:38

Dagmar Ruščáková: Koupit si štěstí?

Procházím předsíní, když mě ze zamyšlení probudí prudký útok. Au! Jehličkové zoubky se mi sveřepě zakousnou do palce u nohy. Moje vyjeknutí podbarví strašlivé… eh, velmi legrační vrčení malého, leč rozhodnutého tvora. Ledva se osvobodím, útok pokračuje.

4. říjen 202603:10

Vladimír Burjánek: Zájezd

V době přísného přidělování příslibů financí na cesty do kapitalistické ciziny se moje žena, společně s její maminkou, tetou a naším švagrem rozhodli vydat se škodovkou na cestu do Francie za strýčkem, bratrem tchýně. Ta pocházela ze sedmi dětí a jednoho dne se ozval z francouzského jihu bratr, o kterém si myslely obě jeho sestry, že už neexistuje.

27. září 202602:27

Dagmar Ruščáková: Trable s časem budoucím

Skláním se ke své fence Ari, beru její hlavu do dlaní a naléhavě jí říkám: „Čekej, hlídej. Já přijdu!“ Snažím se, aby známá slova doslova zvonila jistotou, že ji neopouštím. Ukázněně si jde lehnout ke psí boudě, abych mohla bezpečně otevřít vrata a vyjet s autem. To znamená, že pochopila, že odjíždím. Ale ví, nebo aspoň tuší, že se i vrátím?

20. září 202602:48

Vladimír Burjánek: Dárek skladníkovi

V koloběhu života jsme stále něčím překvapováni. Při práci i odpočinku, při nakupování, výchově, sportu i v běžném toku času. A někdy se nestačíme divit. Dám příklad.

13. září 202602:40

Dagmar Ruščáková: Mezi řádky

Dívám se na knihu polepenou barevnými papírky, plnou rukou psaných poznámek. Můj sedmisetstránkový román Alžběta a drak se právě vrátil z roční knižní štafety, kdy putoval mezi čtenářkami, které byly ochotné během čtení zapisovat svoje myšlenky.