- Podcasty
- Nedělní káva
Poslechněte si podcast: Dagmar Ruščáková: Když nehoří léto
Dívám se po divoce oblačné dopolední obloze a přitahuju zip mikiny až ke krku. Chladné poryvy větru čeří hladinu rybníka a já mám chuť kvílet. Tohle má být vrcholné léto?
Nedělní káva
Každou neděli dopoledne pro vás máme krátkou glosu ke kávě a k zamyšlení.
Dagmar Ruščáková: Škrtání
Myšlenky se mi v hlavě poslušně skládají jedna k druhé a já radostně píšu. A píšu. Potom si to se zadostiučiněním přečtu. Dobré to je! Jenže pak si kliknu na počítání znaků a mám chuť klít. Kruci, copak jsem nemyslela? Je to moc dlouhé, budu muset škrtat. Ale co? Vždyť je tam důležité úplně všechno!
Vladimír Burjánek: Baron
Můj kamarád má psa - loveckého. Je to bavorský barvář a krasavec na první pohled. Bere ho na hony a jak říká, nedělá mu ostudu. Dovede vystavit i vyhledat zvěř, ochotně ji přinese pánovi a nebojí se skočit do vody v jakémkoliv počasí. Když si ho jako štěňátko přivezl od kolegy myslivce, věnoval se mu a vychoval z něho užitečného tvora, kterého mu závidějí mnozí.
Dagmar Ruščáková: Pro jednoho
Další všední den. Hlad narůstá. Frustrace také. Co si mám dát k obědu, když mě den za dnem vařit pro jednoho prostě nebaví? Jistě, existuje spousta rozumných řešení. Objednat si dovážku obědů. Vařit běžné množství a jídlo, které je navíc, nechat na jindy, nebo zmrazit. Koupit si nějaký polotovar. Zajít do restaurace. Jednoduché.
Vladimír Burjánek: Až do Hromnic
Před týdnem jsme v kalendáři zaznamenali svátek Hromnic. Dnes je to všední den, ale ve středověku se slavil jako oslava přicházejícího jara a byl také spojován s ochranou před ohněm, bouří a bleskem. Konala se i procesí s požehnáním svíček. Většina dnešních lidí zná tento den pouze jako pořekadlo. Na Hromnice o hodinu více.
Dagmar Ruščáková: Traktor v puse
„Bzzz, bzí, brrumm…“ Od pusy mi jde pěna a mám dojem, že se mi oči v důlcích protáčejí. Kde se, sakra, ta věc vypíná? Uf, povedlo se. Nakonec. Ne, nemělo jít o horor! Jen jsem si poprvé vyzkoušela elektrický zubní kartáček.
Vladimír Burjánek: Ledňáčci
Říkají jim ledňáčci. Není to ornitologická záležitost, něco kolem nádherně zbarvených krasavců, létajících hlavně kolem vody. Tentokrát jde o lidi. Obrovskou skupinu člověčí, která si tento název z ptačí říše propůjčuje každoročně na konci roku.
Dagmar Ruščáková: Myšlenkový řetěz
Krájím maso na oběd a opět se mi sevře srdce. Nikdo tu neloudí! Neklopýtám o velkého vlkošedého psa s rozesmátým pohledem, který svým nadšením obvykle inspiroval i naši podstatně rezervovanější bílou vlčici. Jo, kdyby to byla zelenina - to bych pochopila.
Vladimír Burjánek: Generace
V Šípově Všechnopárty se nedávno rozvinula debata o naší generaci. U mladých jsme generace digitálních domorodců, nebo také boomerů. Pár dní po tom nějaký ZDROJ, možná inspirován pořadem, napsal na internetu vtipný a dlouhý materiál, ze kterého vám vybírám.
Dagmar Ruščáková: List života
Vždy se mi moc líbila představa novoročního začátku v podobě čistého, nepopsaného listu papíru. Nic není zmuchlané, omatlané, žádné škrtance, křivá písmena a chyby. Prostě čistý list. Začít znovu a lépe.
Vladimír Burjánek: Vánoce s přípravou
Je po Vánocích a končí další rok. Mnoho z nás si každoročně říká, že se už nebudou o nejkrásnějších svátcích roku honit. Nebudou smejčit, běhat za nakoupením dárků i množstvím potravin na vánoční stůl. Místo celého kapra, koupí jen přiměřený počet porcí již hotových.