Socha maršála Koněva v pražských Dejvicích byla odstraněna a od roku 2020 dlí v depozitáři. Před několika dny byl zničen pomník Rudoarmějce v Havlíčkových sadech v Teplicích. Kácení špatného svědomí, dalo by se říct. Obě díla totiž nevznikla v přímé souvislosti s porážkou nacismu a osvobozením části Československa sovětskou armádou. První bylo odhaleno v roce 1980, druhé o 25 let dřív.

Vltava v Praze se před nedávnem zbarvila do ruda na protest proti mlčení české vlády k válečným zločinům v pásmu Gazy. Palestinské vlajky zavlály na zahájení kampaně Spolu, lidé vyjádřili nesouhlas s postoji koalice a premiéru Fialovi (ODS) vyčetli přehlížení genocidy. Na Fialově spanilé jízdě po Česku konfrontoval premiéra jeden ze studentů v Olomouci. Na jeho dotaz Fiala prakticky neodpověděl a místo toho mluvil o Hamásu, kritika Izraele v odpovědi nezazněla.

Vládou ohlašovaná dostavba jaderné elektrárny Dukovany se nikdy nemusí uskutečnit. Uzavření smlouvy s korejskou firmou KHNP o dostavbě elektrárny zablokoval soud. Sice formálně jen na dobu, než rozhodne o tom, jestli byl v pořádku postup Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ale všichni tak nějak tuší, že se celá věc může táhnout léta a k dostavbě elektrárny nakonec nemusí vůbec dojít.

Trump zatím kráčí od prohry k prohře. Oč přijdeme, když nepostavíme Dukovany? Vláda se ráda chlubí zahraniční politikou. Na přehlížení válečných zločinů v Gaze ale nic k chlubení není. O smutných očích Ivana Olbrachta.

Americký prezident Donald Trump při nástupu do Bílého domu před čtyřmi měsíci sliboval, že Spojené státy pod jeho vedením zažijí zlatý věk. Ekonomická situace se prý začne radikálně zlepšovat, skončí zdražování. Cla, která uvalí na mnoho zemí, prý nejen zajistí obrovské příjmy pro státní pokladnu, ale donutí zahraniční firmy, aby přesunuly svoji výrobu do USA.

Boje v Gaze trvají už více než 1,5 roku. V lednu to vypadalo na trvalejší příměří, ale izraelská armáda se vrátila k bojům, v posledních dnech tlak ještě zesílila. Vedle toho ale zesílil také tlak západních států na Izrael. Izraelská vláda dlouhodobě stojí před dvěma variantami – konec války v podobě nějakého příměří, anebo boj do porážky Hamásu a vítězství, i když v podobných konfliktech je těžké vítězství definovat.

Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Píše se v Ústavě České republiky. Tato zdánlivě jednoduchá procedura vyvolává dohady renomovaných právníků.

Kdo zastaví „velký krásný zákon“? Tři eskalace války v Gaze. Prezident vytyčil hranici pro jmenování ministrů. Evropané brzy opustí ráj z Temu a Sheinu.

Česko je zemí knih. A vždy bylo. Dodnes tak krásně vzpomínáme, jak jsme za komunistů stáli kilometrové fronty na novinky světové literatury nebo na klasiku, která v knihovnách z ideologických důvodů chyběla. Čtenářská výjimečnost Česka jako země knihy se projevuje i v literárních výzkumech: Podle nich čteme v průměru sedm knih ročně, což ve srovnání se světem hodně, a každý den čte knihy třetina z nás. Knižní národ, bez přehánění.