Že jste na vrcholu neznamená, že jste v bezpečí. Ani když jste gigant s americkým pasem. Toto hořké poučení nyní prožívá nejhodnotnější firma světa, výrobce čipů Nvidia. A to se její pozice donedávna zdála neotřesitelná, protože čipy potřebují všichni a na všechno, od hraček po automobily a velké stroje.

Zajištění obrany České republiky vykazuje zásadní nedostatky. V tomto duchu se na velitelském shromáždění vyjádřil prezident Petr Pavel. Nejvíc zarážející na tom podle hlavy státu je, že to velká část zodpovědných lidí a také veřejnosti nebere úplně vážně.

Nejen u nás řešíme, kdy a jakou vládu sestaví vítěz voleb. Podobnou otázku si kladou v Iráku, kde hlasovali před dvěma týdny, ale vláda je také v nedohlednu. Něco jsme se o tamních poměrech přece jen dozvěděli.

Andrej Babiš o tom sice mlčí, ale nelze nevidět, že je hnutí ANO v mnohém ohledu levicové. Přestože při svém vzniku počátkem minulé dekády zaujímalo pozici řekněme středo-pravou.

Prezidenti Polska a Česka spolu mluvili o ruské invazi a o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Shodli se na tom, že Rusko je dnes největší hrozbou pro mír a demokracii v Evropě. Poláci mají s Ruskem daleko horší historickou zkušenost než my a jsou na ruský expanzionismus velmi citliví. A logicky se obávají, že kdyby padla Ukrajina, budou ruská vojska stát na polské hranici.

Babišova koalice o Stanjurovo kukaččí vejce nestojí. Stačilo! nebude už nikdy jako dřív. Nawrocki v Praze. Rozebereme volby v Iráku a na závěr glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Schwarz.

Člověk nemusí být zrovna rozpočtovým expertem, aby poznal, že Fialova vláda zanechala té Babišově ve Strakově akademii kukaččí vejce. Má podobu návrhu státního rozpočtu, ve kterém k sobě nepasují plánované příjmy a nezbytné výdaje.

Už po celá desetiletí se obsazování funkcí ve výborech a dalších orgánech Poslanecké sněmovny řídí zásadou poměrného zastoupení všech stran. Tuhle parlamentní tradici teď nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů z gruntu vyhodila do povětří, když vynulovala Pirátskou stranu ze všech sněmovních funkcí.

Pronájem pokoje o osmi metrech čtverečních za báječných 15 tisíc korun měsíčně či sklepní byt o podobné rozloze za tři miliony. Podobné inzeráty potvrzující realitu nedostupnosti bydlení už dlouho vyvolávají frustraci. Konečně ale také začaly zajímat i politiky a zdá se, že se po mnoha letech debatování něco děje.