Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj často ve svých projevech zmiňuje, že armáda jeho země je v dnešní době jednou z nejlépe připravených ozbrojených sil celého světa, a to na vojenské konflikty 21. století. Není to jen prázdná fráze. Platí za to hrozivou cenu v podobě statisíců padlých a zraněných, zničených budov a další infrastruktury. Nicméně je pravda, že vojenští specialisté z celého světa mimořádně podrobně pozorují boje na Ukrajině.

Svět se loučí s Warrenem Buffettem. Sice nezemřel, ale oznámil, že ke konci roku, kdy mu bude už 95 let, odstoupí z postu šéfa skupiny Berkshire Hathaway. Tu vedl 60 let a vybudoval z ní mnohasetmiliardový konglomerát, který zhmotňoval jeho byznysové a investiční vize. Pátý nejbohatší člověk světa má pověst burzovního génia, ale jeho odkaz, zvlášť v dnešním světě, tkví jinde: v civilnosti, lidskosti a v edukaci.

S vojenskými poctami, za zvuků slavnostní hudby odchází ze scény devátý novodobý německý kancléř Olaf Scholz. Na rozloučenou si vybral tři své oblíbené skladby, které mu vojenská kapela v Berlíně zahrála. Kromě části z Bachových Braniborských koncertů a 60 let staré písně Beatles In My Life, to byl song Respect, proslavený Arethou Franklinovou. Jak symbolické: Nejenže Scholz minulé volby vyhrál právě s výzvou k respektu, ale jistou minimální úctu si žádá i jeho kancléřství.

Asi nejznámější světový politik této doby a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil i se svou ženou Olenou na dva dny Prahu. Protokolárně sice byla tentokrát důležitější ukrajinská první dáma, která k nám byla pozvána na Světovou zdravotnickou konferenci, ale „doprovázející prezident“ této příležitosti bohatě využil k pracovním schůzkám s českými politiky.

Výročí, s nímž si v současnosti nevíme rady. Zelenskyj v Praze. Respekt Scholzovi, odcházejícímu muži středu. Warren Buffet jde do důchodu. Lekce z ukrajinské války.

Slovenský premiér není před volbami v Česku ani inspirace, ani strašák. Chudoba Čechy neohrožuje, špatná data a neřešení problémů ano. Blíží se legalizace konopí. Češi, mistři v pití.

Co říkají údaje z výročních zpráv o alkoholu a lécích za rok 2024? Až desetina Čechů a Češek nad 15 let pije každý den nadměrné dávky alkoholu. Několik půllitrů piva, sklenek vína či skleniček lihovin si dá denně až 900 tisíc lidí. Dopady experti vyčíslili na 80 miliard korun ročně, jedno procento HDP. Předloni se léčilo 31 tisíc lidí. Alkohol zaviní šest procent úmrtí v Česku, 6 až 7 tisíc lidí ročně. Asi 275 tisíc osob kombinuje pití s psychoaktivními léky.

Víc než tři desetiletí se vede debata nad volným užíváním konopí, za totality kresleného v divokých barvách závislosti vedoucí ke kriminalitě takřka všeho druhu. A k široce rozšířeným předsudkům s dosti tuhými kořeny.

Evropský statistický úřad vydal každoroční zprávu o životních podmínkách – a jako každý rok z ní vyplynulo, že Češi jsou chudobou nebo sociálním vyloučením ohrožení nejméně v Evropě. Dokonce míň než obyvatelé skandinávských členských států EU nebo Německa.

Až začne někdo v předvolební kampani strašit, že podpora toho či onoho politika znamená přivolávání slovenských problémů a metod premiéra Roberta Fica, bude to buď velké přehánění, nebo neznalost dění v Bratislavě. Kdokoliv by se chtěl v Česku inspirovat Ficem a jeho vládnutím, přišel by o voliče, protože slovenský kabinet jedná extrémně, nekompetentně a škodí občanům.