Ministerstvo kultury bude hospodařit s rozpočtem, který je o 1,17 miliard korun nižší oproti návrhu minulé vlády. Citelný dopad to bude mít na řadu oblastí, zejména na živou kulturu – tedy podporu nezávislých divadel, tance nebo literárních akcí.

V Maďarsku se za měsíc uskuteční parlamentní volby. Nezávislé průzkumy se shodují, že pokud by volby proběhly řádně, stranu Fidesz současného premiéra Viktora Orbána porazí opoziční strana Tisza, jejíž předseda Péter Magyar nahradí Orbána v pozici premiéra. Tisza by mohla podle posledních průzkumů stranických preferencí získat ústavní většinu.

Když je na dohled konec třetího roku z pětiletého období, blíží se čas rozhodnutí. Petr Pavel pravděpodobně brzy oznámí svoji opětovnou kandidaturu. Zatím ji podmiňoval poptávkou veřejnosti, zdravotním stavem i podporou rodiny.

USA versus Írán: Evropa nehraje žádnou roli. Dopad útoku na Írán na válku na Ukrajině. Petr Pavel, rok třetí, rok zlomový. Evropská unie na maďarském rozcestí. Přežívání není kulturní politika. Moderuje Kamila Pešeková.

Krvavá lázeň, kterou od neděle servírují v Íránu Spojené státy a Izrael, vyvolává v Evropě celou řadu nepříjemných pocitů. Rozporuplných, a navíc protivných i tím, že Donald Trump svůj postup s evropskými spojenci nekoordinoval, ani se neptal na jejich názor. Neporadil se ostatně ani s vlastním Kongresem. Jeho vojenská operace je jednoznačně hrubým a svévolným porušením mezinárodního práva.

„To je jejich právo, číst si Právo,“ odpověděl celkem vtipně vicepremiér Havlíček (ANO) na otázku, co si myslí o tom, že během úterního projevu hlavy státu ve Sněmovně listoval za ní sedící, a tedy televizními kamerami plně zabíraný vládní kolega Macinka (Motoristé sobě) historickým exemplářem komunistického periodika Rudé právo.

Většina americké společnosti je jednoznačně proti probíhajícímu útoku na Írán. Američané to jasně říkali v průzkumech v posledních týdnech a říkají to jasně i teď. Samozřejmě jsou tu rozdíly. Příznivcům demokratů vadí útok nejvíce, nezávislým voličům hned v závěsu – aktuálně ho schvaluje pouze asi 10, respektive 20 procent z těchto množin.

U mě dobrý. To by mohly jedna za druhou hlásit průmyslové i rozvojové země, pokud by se jich někdo ptal, jak velké jsou dopady americko-íránského konfliktu na ceny energií. V logice takových prohlášení je ovšem také obava, že to pořád dobré být nemusí.

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.