V souvislosti s válkou v Gaze se objevují dvě přání. Aby válka skončila, a aby vznikl palestinský stát. Toto volání se zhmotnilo ve dvou mezinárodních iniciativách, zjednodušeně řečeno západní a arabské. Představitelé několika západních států dali najevo, že hodlají uznat Stát Palestina. A také představitelé několika arabských a muslimských zemí podepsali prohlášení, kde rovněž žádají dvojstátní řešení palestinského problému, tedy vznik palestinského státu vedle Izraele.

Bude česká superdávka vzorem pro zahraničí? Kdy skončí válka v Gaze a kdy vznikne samostatný palestinský stát? Co nám ukazuje první český viet film? Cla Donalda Trumpa jsou pokusem o nový režim mezinárodního obchodu. Proč Eva Turnova nemá ráda hledání? A stručné dějiny ruské beznaděje. To jsou témata pátečních Názorů a argumentů, jimiž provází Petr Schwarz.

Je to zvláštní zážitek sedět v kině a sledovat český film, vyjma doslova pár záběrů u nás se odehrávající, ale z devadesáti procent titulkovaný. Protože se v něm v drtivé většině nemluví česky a nehrají v něm Češi. Byl uvedený na karlovarském festivalu, už je v běžné distribuci a minimálně média si ho dost všímají. Nejen proto, že jde o „první český viet film“, jak mu tvůrci říkají.

Boris Akunin, vlastním jménem Grigorij Čchartišvili, narozen 1956, začínal jako autor mimořádně populárních retrodetektivek z konce 19. a začátku 20. století. Poté, co si zajistil finanční nezávislost, se začal věnovat projektům, které sám pokládal za zajímavé. Vytvořil desetidílný cyklus Dějiny ruského státu.

Dohoda o clech mezi prezidentem Donaldem Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen není důležitá je proto, že nastolila nový nerovný obchodní režim mezi Amerikou a Evropou. Jde také o součást pokusu Donalda Trumpa vytvořit nový celosvětový režim mezinárodního obchodu, o pokus přepsat pravidla, jimiž se řídila většina světa a všichni předchozí američtí prezidenti od roku 1947. Jde o konec směřování k volnému a vzájemně výhodnému obchodu, ze kterého těží všichni.

Odpověď na otázku, zda se takzvaná superdávka, která bude od října součástí širší reformy sociálního systému v České republice, stane inspirací pro okolní státy, může být kladná jen za předpokladu, že se skutečně podaří to, co je jejím hlavním cílem. Totiž udělat další krok k odbyrokratizování státní správy.

Máme dohodu, oznámila v neděli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. A evropští výrobci se konečně dozvěděli, že většina zboží bude při vývozu do Spojených států zatížena 15procentním clem. Reakce politiků i podnikatelů sahají od méně nadšených po zcela nenadšené. A rozebírá se, jestli mohla Evropská unie získat dohodu s Donaldem Trumpem za lepších podmínek.

V nedávných volbách do horní komory japonského parlamentu uspěla krajně pravicová strana Sanseito. Získanými mandáty připravila o většinové postavení dosud v Japonsku neotřesitelně vládnoucí liberální demokraty. Inspiraci strana hledala v seskupeních, jako jsou Alternativa pro Německo, reformisté ve Velké Británii a v neposlední řadě v MAGA amerického prezidenta Trumpa. Že by se rodila internacionála pravicově extremistických seskupení?

Představuje celní dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií jen přechodnou stabilitu? Evropa narazila na realitu „nového“ světa. Existuje internacionála pravicových extremistů? A zajímá českou vládu vůbec kritická situace v Gaze? V glose uslyšíte příběh z přechodu pro chodce. Čtvrtečními Názory a argumenty provází Petr Schwarz.

Gaza čelí hladomoru, který podle OSN a IPC (globálního monitoru hladu) dosáhl „nejhoršího scénáře“. Stovky tisíc lidí hladoví, děti masivně trpí podvýživou, úmrtí z hladu prudce narůstají. Denně o tom informují zahraniční média, naposledy například americký Washington Post.