Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu ropovodu odkládá z politických důvodů.

Před dubnovými volbami Viktor Orbán, který podle všech nezávislých průzkumů zaostává za lídrem opozice Péterem Magyarem, přitvrzuje svou beztak již drsnou kampaň. A vypadá to, že v boji o udržení moci se už nehodlá štítit ničeho.

Donald Trump změnil image – z mírotvorce je válečník. Rozhodl se navzdory svým volebním slibům udeřit na Írán. Svou vlastní armádu vyzdvihuje a s ní i mocné, nepřekonatelné USA, kterých se podle něj svět opět bojí a respektuje. Postup válečných operací hodnotí na škále 0 až 10 patnáctkou.

S výdaji na obranu zažije Česko ještě řadu nepříjemností. Ukrajinsko-slovensko-maďarský konflikt pokračuje. Povinnost zveřejňování platů ve firmách. Americký rytíř s obrysy monstra. Maďarské volby ve stínu tanků. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Jan Fingerland.

Kdyby chtěl někdo přesně a nesmlouvavě kritizovat přístup vlády Andreje Babiše (ANO) k výdajům na obranu, stěží by to svedl lépe než americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick. Na konferenci o bezpečnosti na Pražském hradě důrazně připomněl závazky České republiky coby člena NATO a tvrdě odmítl všechny výmluvy, které od premiéra i koalice zaznívají.

Vyjadřování diplomatů bývá z podstaty diplomatické. Takže když diplomat diplomatickou řeč opustí a začne mluvit jednoznačně, bývá to znak průšvihu. Většinou pro toho, koho se nediplomatická řeč diplomata týká. Zejména, když diplomat zastupuje zemi vlivnou, silnou nebo dokonce globální mocnost. Poslední dny nám nabídly jeden dokonalý příklad. A velmi nepříjemně se týká naší země.

Boj o umísťování soch ve veřejném prostoru už dávno není pouze otázkou estetickou či historickou. Stále častěji do podobných úvah promlouvají i nejrůznější politické pohnutky. V českém prostředí si můžeme pamatovat minulé kontroverze ohledně obnovení Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Ve Vídni zase leží na stole otázka, zda postavit, či nepostavit sochu polskému králi Janu III. Sobieskému, jenž velel v roce 1683 vojskům, která ubránila město před Turky.

Může mít ministr zahraničí dobrý projev, přestože s ním jinak nelze souhlasit téměř v ničem, co dělá? Samozřejmě, že může, a je také namístě říct, že toto se mu povedlo. Stejně jako příště, když se něco nepovede, má se říct na plná ústa, tak tudy tedy rozhodně ne, prosím!

Takhle si to Andrej Babiš rozhodně nepředstavoval. Měl tak hezky naplánované, jak za pomoci obřího schodku státního rozpočtu bude uplácet své voliče, zatímco si zajistí další dotace pro Agrofert, a navíc pomocí dojemné starosti o to, aby „Češi žili dlouho“, bude nenápadně nahánět klienty do svých zdravotnických zařízení.