Byl to dost ponurý průzkum, který před pár dny zveřejnila agentura IPSOS. Podle něj si osm z deseti Čechů myslí, že svět čelí největší nejistotě od roku 1989. Pouze třetina lidí přitom očekává, že další generace budou žít v lepším světě, než je ten dnešní.

Jeden ze zásadních problémů soudobých sdělovacích prostředků tkví v tom, že zpravodajci dávno nevidí smysl svého počínání v podání svědectví o stavu světa, nýbrž v jeho interpretaci. Spotřebiteli informací je potom nabízený hotový výklad fakt místo látky pro vlastní úsudek. Obzvlášť to platí pro informování o situaci ve Spojených státech.

Dostupnost bydlení patří v ČR k nejhorším v rámci EU. Platí to nejen pro nákup vlastního bytu nebo domu či pro nájmy. Jejich ceny rostou s klesající nabídkou – první čtvrtletí letošního roku nebylo v tomto ohledu žádnou výjimkou. Pokud inflace v prvním kvartále letošního roku dosáhla v meziročním srovnání 2,7 procenta, v oddíle bydlení se zvýšily ceny nájemného z bytu o 6,5 procent, uvádí Český statistický úřad.

Novela školského zákona, jejíž projednání se ve Sněmovně neskutečně vleče, řeší i jiné problémy než jen financování nepedagogických pracovníků, a proto je její zdržení chybné a nebezpečné.

Evropská komise navrhla seznam amerického zboží, na které by EU měla uvalit cla. Proč je zpoždění školského zákona vinou politiků tak nezodpovědné? Regulace nájemného nefunguje. Přesto se valí světem jako lavina. Marné Čechů volání po jednotě v bezpečnostní politice. Umíte číst zprávy?

Spojené státy se točí zády k Evropě a ruská hrozba se konkretizuje. Pro jakou obchodní taktiku by se za této situace měla Evropská unie rozhodnout? Měla by dál čekat, co vyplodí nepředvídatelný Donald Trump, nebo sama převzít iniciativu? A pokud ano, měla by se dát měkkou, nebo spíše útočnou cestou? Tyto existenční otázky si kladou politici napříč kontinentem a v odpovědích na ně se podle očekávání neshodují.

Co mají společného Ukrajinka, Chorvat a Češka v kryptě rakouského kostela? Ukrajinka s Chorvatem vzpomínky na to, jak při náletech utíkali do krytu. Ukrajinka z Kyjeva aktuálně, Chorvat před 30 lety. Ona za zvuků sirén popadne svého syna a běží, jeho popadla jeho matka a běželi.

Letos na začátku jara to byly čtyři roky, co na Aljašce tragicky zahynul český podnikatel Petr Kellner. Zanechal za sebou, jak už to u mimořádně úspěšných lidí bývá, odkaz, který není a nemůže být bez výhrad.

Většinu mediální i veřejné pozornosti bere na sebe v posledních týdnech a měsících Donald Trump. Není divu, americký prezident mění světový řád a tvrdě testuje odolnost americké demokracie. Rozpoutal velký chaos. Když se k tomu přidá válka na Ukrajině a v pásmu Gazy či světový obchodní konflikt je naše kapacita pro vnímání zpráv naplněna. Je toho prostě příliš mnoho a vlastně každý den dochází na jedno zdánlivě velké drama, jakoby jedna hrozba střídala druhou.

Jako jediný představitel členského státu Evropské unie se slovenský premiér Robert Fico zúčastnil oslav konce druhé světové války přímo v Moskvě. Při příležitosti tak zvaného Dne vítězství nad fašismem položil společně s nejvyššími politickými představiteli dalších zemí květiny u hrobu neznámého vojína.