V Sýrii a Libanonu žijí statisíce lidí hlásících se k palestinskému původu. A možná až desetitisíce příslušníků palestinských ozbrojených organizací. V obou zemích se dostali pod nečekaný tlak od tamních vlád, aby se odzbrojili, nebo dokonce odešli.

Poštovní balíky nejsou na první pohled nijak sexy téma. Přesto se na jejich pozadí odehrává jeden z nejpozoruhodnějších byznysových soubojů, v nichž za nitky tahají kapitáni průmyslu i nejvlivnější politické šarže. Zároveň to je příběh čistého kapitalismus a konkurenčního soupeření, z nějž nakonec profituje nejvíc zákazník.

Donald Trump v pátek Evropské unii pohrozil uvalením cel ve výši 50 procent. O dva dny později se nechal blahosklonně přesvědčit předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou, aby takové zničující opatření nezaváděl 1. června, ale až 9. července. Souhlasil také s tím, že do té doby existuje prostor pro jednání. Německá politička se radovala, že se s ní Trump byl ochoten bavit, vlastně poprvé od jeho návratu do Bílého domu. „Měli jsme dobrý hovor,“ hlásila posléze.

Předvolební atmosféru zahustí i několik soudních verdiktů. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Palestinští ozbrojenci odcházejí ze Sýrie a Libanonu. Svoboda v hrsti diktátora Madura. Bitva o balíky: příběh kapitalismu. A studený máj. To jsou témata úterních Názorů a argumentů s Petrem Schwarzem.

Rozděluj a panuj. Touto strategií se už dlouhá léta řídí venezuelský diktátor Nicolás Maduro a přináší mu volební úspěchy. Nejinak tomu bylo i o uplynulé neděli, kdy Venezuelané rozhodovali o novém složení Národního shromáždění a o nových guvernérech pro následujících pět let počínaje rokem 2026. Madurovi socialisté vyhráli přes osmdesát procent křesel v parlamentu a 22 z 23 guvernérských pozic. Budou tak nadále dominovat politickému a společenskému životu Venezuelanů.

Jestli jsou politici na něco hákliví, tak na situace, kdy se jim předvolební kampaň vymkne z rukou a oni přestanou být těmi jedinými, kteří udávají tempo. K tomu mimo jiné dochází, když se musí sklonit před autoritou soudů. Andreje Babiše (ANO) od pondělí opět zaměstnává přelíčení nad Čapím hnízdem. Starostům a nezávislým může po nedávném nepravomocném odsouzení libereckého hejtmana Martina Půty přidělat vrásky proces v kauze Dozimetr.

Zbývá už jen týden, aby si Polsko zvolilo nového prezidenta. Situace je tam velmi napjatá a emotivní, šance obou kandidátů jsou víceméně vyrovnané. Podle posledního průzkumu byl mezi nimi rozdíl pouhých 200 tisíc hlasů ve prospěch Karola Nawrockého, kandidáta národovecké pravice. Proto se napjatě očekávalo, jak dopadnou dva nedělní průvody na podporu každého z nich.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.

Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.

Avizované zvýšení cen jízdného ve Středočeském kraji s platností od ledna příštího roku se blíží realitě. Po schválení krajskou radou mají o tom na začátku června jednat zastupitelé. Krok je podle vedení kraje logický: náklady na dopravu prudce rostou a tržby z prodeje jízdenek pokrývají stále menší část nákladů. Navýšení cen navíc nemá být na dlouho posledním