Viktor Orbán se roky tvářil jako nejbližší spojenec Andreje Babiše (ANO). Ale musel prohrát volby a být odstaven od moci, aby se v Praze mohlo vůbec poprvé konat společné zasedání české a maďarské vlády.

Práce zprostředkovaná přes digitální platformy – nejznámějším příkladem jsou služby nejrůznějších kurýrů či tzv. alternativní taxislužby – se natolik rozmohla, a zároveň panovalo podezření, že jsou takto pracující lidé na platformách závislejší, než jak ty se rády tváří, že Evropská unie přistoupila k jejich regulaci. Do budoucna se má automaticky jednat o klasický zaměstnanecký poměr a je na platformách případně dokázat opak.

Macinka by měl být za hrubost vyloučen do konce zápasu. Z lepší ochrany platformových pracujících menší ochrana pro všechny. Maďarsko je znovu náš skoro soused. Magyar se ukazuje jako velký pragmatik. První koaliční přikázání? Babišovy zájmy opečovávati budeš! Těžce zkoušená Francie. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Jan Fingerland.

Snem většiny politiků je shromáždit za sebou co nejpočetnější a co nejpestřejší skupinu občanů. Předsedovi Motoristů a vicepremiérovi Petru Macinkovi se ovšem podařil onačejší kousek – popudit prakticky všechny proti sobě. To je pozoruhodný výkon i na zkušeného provokatéra. Natož na ministra zahraničí, od kterého by jeden čekal, že bude umět jíst příborem, vést nenucenou konverzaci a být galantní.

Deficit státního rozpočtu na příští rok má dosáhnout 386 miliard korun. Vláda se zavázala, že by měl v dalších letech klesat, zatím ale není jasné, jak to chce udělat. Stále častěji se jako řešení jeví sektorové daně. První z nich, která se podle vládou definovaných a schválených podmínek reálně týká společnosti Orlen Unipetrol, je ve Sněmovně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kyjevský starosta Vitalij Kličko se do sebe pustili kvůli tíživé situaci v dodávkách elektřiny a vody v hlavním městě. Tu před nadcházející zimou vyostřují neutichající vzdušné údery Ruska na energetické kapacity v Kyjevě i dalších ukrajinských městech.

Vládní politici, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), nemohou pochopit, proč se zákon o zrušení poplatků médií veřejné služby stal spouštěčem tak velkého občanského rozčilení. A proč stávkami a neposlušností hrozí i vysoké školy. Vždyť, jak říká ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), nejde o svobodu slova ani o demokracii, nýbrž „jen“ o to, kolik peněz mají veřejnoprávní média dostat a co za to mají pro občany vyrábět.

Česko už je oficiálně černým pasažérem v NATO. Říká si o vyhazov. Zdražíme hypotéky, snížíme úročení vkladů. Tak by mělo znít vysvětlení zavedení sektorové daně na banky. Kyjev hoří, Kličko a Zelenskyj se dohadují. Spor o média není bojem o peníze, nýbrž o přijatelnou politickou kulturu. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Partneři v NATO už si musí říkat, že si z nich Česká republika dělá legraci. Ovšem ve věci, kde se nežertuje, protože jde o bezpečnost občanů všech členů Aliance.

Bude tomu už dvacet let. Ve sněmovní pivnici proti mně usedl mladý novinář, který se chtěl něco dovědět o zákulisí politiky a sociální demokracie obzvlášť. Ve skutečnosti jsem se ale v tom okamžiku začal já učit od něj.

Čínské úřady zablokovaly nákup části mezinárodní průmyslové skupiny ABB. Zní to jako banální zpráva, ale hodně vypovídá o dnešním světě. Švédsko-švýcarský koncern ABB totiž sice sídlí v Evropě, jenže v Šanghaji vybudoval i s pomocí tamní administrativy obří továrnu na chytré roboty pro firmy. A právě tu chtěl koupit známý japonsko-americký investor Masajoši Son se svým fondem SoftBank. Ale tvrdě narazil.