Maroko má od 22. října novou vládu. A poprvé ji vede žena, Fátima Zahra Mansúríová. Maročané se nepochybně ptají, co nová vláda přinese jejich zemi. A Maročanky také, co bude tato premiéra znamenat pro jejich postavení v marocké společnosti.

I když přesnou podobu magistrátní koalice v Praze ještě neznáme, vypadá to, že obyvatele metropole čeká dvojí zdražování: Ze stávajících 3650 Kč se má dle plánů budoucího primátora Petra Hlaváčka cena za roční Lítačku zvednout na 5 tisíc, parkování v modrých zónách pak má nově za rok stát 2400 Kč místo dosavadních 1200 Kč.

V posledních dekádách se ve Washingtonu opakuje podobný scénář: když prezidentova strana ztratí většinu v Kongresu, začne opozice mluvit o impeachmentu. Obzvlášť, když je prezident, stejně jako Donald Trump, navíc značně nepopulární a o další zvolení už usilovat nemůže. Byť ani neoblíbenost není nutnou podmínkou – Bill Clinton by mohl vyprávět.

Základní otázka zní: Kdo dělá ze slov zbraně? Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, měli bychom si nejprve připomenout, co západní civilizaci, ke které jsme se připojili po listopadu 1989, charakterizuje.

V polovině července oznámilo devět evropských zemí spolu s Ukrajinou vznik nové protibalistické koalice. Evropské země, které se účastní, jsou tyto: Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Norsko a Velká Británie. Cíl koalice je jasný a dnes naprosto nezbytný: posílit obranu Evropy a zajistit Kyjevu kriticky chybějící munici do protivzdušných systémů.

Vysoký deficit je ekonomický zločin, zaznělo při projednávání státního rozpočtu na rok 2027. Existuje však něco ještě horšího než deficit, a to jsou vysoké daně.

Jordánsko se snaží, aby bylo vnímáno jako poklidná zóna uprostřed rozbouřené oblasti. Avšak i jeho společnosti se týkají mnohé z tlaků a zdrojů nestability typické pro jeho okolí. Páteční teroristický útok na kostel je projevem této skutečnosti.

Francie má za sebou dvě soboty demonstrací a násilností a podle všeho se nezdá, že by měly přestat. Jaký to má politický a sociální kontext?

Lula da Silva to dokázal. Staronový brazilský prezident zvítězil v nedělních volbách a už počtvrté zamíří do paláce Planalto. Jeho setrvání na vrcholu brazilské politiky je mimořádné nejen vzhledem k věku – tento týden oslaví jednaosmdesáté narozeniny –, ale i s ohledem na jeho životní příběh. Chudý chlapec ze státu Pernambuco, který se živil čištěním bot a prodejem pomerančů, se znovu stal nejmocnějším mužem Brazílie.

Plný Staromák nese první ovoce. Proč se ve Francii děje, co se děje. Útoky na křesťany v Jordánsku. Lula da Silva znovu vyhrál. Brazílie ale vyhráno nemá. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.