V posledních týdnech to podle světových médií prakticky každý den vypadá, že lidstvo stojí na pokraji vyhynutí, které způsobí umělá inteligence, nad níž jsme ztratili kontrolu. Šéf firmy Anthropic Dario Amodei v září varoval, že by roj AI agentů mohl do roka ovládnout internet. Situace ale není taková, jak ji občas líčí média. Strach z AI přitahuje pozornost veřejnosti a ta obratem ovlivňuje, jakou váhu umělé inteligenci přikládají politici i investoři.

Blízký východ posledního století je zónou mnoha masakrů. Jednotlivé případy se liší v řadě ohledů, mimo jiné i v tom, jaká pozornost se jim věnuje. Například masakry syrských Drúzů západní média příliš nezaujaly.

Ruský prezident Vladimir Putin se u příležitosti Dne učitelů setkal s vybranými pedagogy základních škol i mateřských školek. Poděkoval jim za jejich práci a za to, že, cituji, vychovávají nové bojovníky pro takzvanou speciální vojenskou operaci. Citoval také známý výrok básníka Fjodora Ťutčeva, podle kterého se Rusko nedá rozumem pochopit, lze v něj pouze věřit.

Ještě dnes do dvou hodin odpoledne je možno oslavit svátek demokracie, jak se říká volbám, v tomto případě komunálním a ve třetině senátních obvodů i do horní komory parlamentu. A pokud jste tak ještě neučinili, jít k volebním urnám, hlasovat a splnit svou čestnou občanskou povinnost, což ovšem obvykle v případě těchto voleb dělá o dost méně voličů než ve volbách sněmovních či prezidentských. Takže se můžete přičinit o to, aby to tentokrát bylo jinak.

Vzdělání na oltář ruské prestiže? Příběh jedné ženy, který odhalil španělskou krizi bydlení. Na drúzský 7. říjen se zapomnělo. AI se mýlí stejně sebejistě, jako má pravdu.

Moderuje Petr Hartman.

„Víme, co je poezie tak dobře, že ji neumíme definovat jinými slovy, stejně jako neumíme definovat chuť kávy, červenou či žlutou barvu, nebo význam hněvu, lásky, nenávisti, východu slunce nebo naší lásky k vlasti. Tyto věci jsou tak hluboko v nás, že se dají vyjádřit pouze těmi běžnými symboly, které sdílíme. Tak k čemu potřebujeme jiná slova? A každý ví, kde najít poezii, A když přijde, cítí člověk její jazyk, to zvláštní chvění.“

Arend Feenstra byl farmářem v kanadském Saskatchewanu. V roce 2024 prodal hospodářství a přestěhoval se do ruské Nižněnovgorodské oblasti s manželkou a osmi z devíti dětí. Byl proti liberálním pravidlům života ve své zemi, neměl rád LGBT+ a obecně nesouhlasil se směřováním Kanady. Rusko mu připadalo jako tradiční země, kde by jeho rodina mohla najít druhý domov.

Máloco může velkou část Američanů nakrknout víc než zdražující pohonné hmoty. Donald Trump se sice od návratu do Bílého domu na veřejné mínění moc neohlíží, ale s blížícími se volbami do Kongresu ho nespokojenost spoluobčanů s ekonomikou, zejména s cenami energií, přece jen trochu zajímat musí.

Ujíždí nám vlak. Drahá válka, levné triky. Trump hasí ceny nafty. Odjeli do Ruska, tam je nutí do vojska. Nobelova cena za literaturu. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.