I když teroristy unesená letadla narazila před čtvrtstoletím do výškových budov Světového obchodního centra na půdě od nás tisíce kilometrů vzdáleného New Yorku, obecně bylo od počátku jasné, že jde o útok na veškerou takřečenou západní civilizaci. K té jsme se po roce 1989 jasně přihlásili ještě ve federaci se Slovenskem a při tom zůstalo i po vzniku samostatné České republiky.

Při debatách o ruských událostech často dostávám otázku, proč se tamní obyvatelstvo nevzbouří proti tomu, co se v zemi děje? Obzvláště se nesetkává s pochopením pasivita Rusů tváří v tvář viditelnému zhoršování jejich životní úrovně.

Teroristé z organizace Al-Káida zavraždili v Americe 11. září 2001 téměř tři tisíce lidí, více než Japonci při útoku na Pearl Harbor 60 let předtím. Američané a jejich spojenci následně obsadili Afghánistán a svrhli v něm režim Tálibánu, který chránil Al-Káidu.

Osleplý premiér na cestě za prozřením. Čtvrtstoletí od 11. září 2001. Ozvěny pádu „Dvojčat“ v Čechách. Vzbouří se Rusové? A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

„Agrofert nevlastním, už ho nikdy vlastnit nebudu a nemám z něj žádný prospěch,“ tvrdí Andrej Babiš (ANO) pořád dokola. A tváří se, jako by se ho fakt, že Evropská komise o tom silně pochybuje, vůbec netýkal. Jenže posláním EK je mimo jiné hlídat peníze unijních poplatníků. Peníze, bez kterých by se Agrofert, vypiplané dítě Andreje Babiše, evidentně neobešel.

Což o to, už samotný fakt, že Vrchní soud v Praze potvrdil někdejší manažerce Agrofertu Janě Nagyové tříletou podmínku za dotační podvod na farmě Čapí hnízdo, je hoden pozornosti. Vždyť jde o první pravomocný verdikt v trestní a soudní anabázi, která už přes deset let kontaminuje českou politiku.

Rusko na Ukrajině nadále pomalu postupuje a stále více ohrožuje klíčová města Kramatorsk a Slovjansk, soudí americká stanice CNN. Moskva přitom sází na pomalou a ničivou taktiku, která má oslabit ukrajinskou obranu a připravit půdu pro další postup. Ukrajinská armáda se tak oproti jaru dostává pod tlak a čelí stále intenzivnějším ruským útokům.

Kromě billboardů s portréty prakticky neznámých politiků a prázdnými hesly téměř nic nenaznačuje, že už za měsíc se konají volby do obecních a městských zastupitelstev i třetiny Senátu. Přesto jsou extrémně důležité, hlavně pro opozici.

Co může reálně změnit Alternativa pro Německo? Na podzim lidé rozhodnou o soupeři Babišova hnutí. Co bude dál na ukrajinské frontě a bude k tomu mít Ukrajina dost Patriotů? Tejc chystá paragraf, který má Babiše zbavit přízraku Čapího hnízda. A na konec glosa Kristiny Žantovské. Moderuje Jan Fingerland.

Pro více než 60 procent všech voličů nepřijatelný, ale i pro značnou část příznivců subjektů vládní koalice (Motoristů 62 procent, SPD 48 a dokonce 28 procent ANO), příliš vysoký. Řeč je samozřejmě o navrhovaném deficitu státního rozpočtu a je skoro jisté, že obě menší vládní strany pohled svých sympatizantů vnímají, a tak dávají nahlas vědět, že se jim to rovněž nezamlouvá.