Při pohledu na kampaň před referendem se místy zdálo, že otázka možného připojení Islandu do unijního klubu stojí a padá s makrelami. Přesněji řečeno, zda je tamní rybáři budou moci nadále lovit a vyvážet podle svého, nebo se budou muset podřídit unijním kvótám. Ve skutečnosti však bylo v sázce mnohem více, a to pro obě strany.

Spojené státy uzavřely s Venezuelou historickou smlouvu. Mají z jihoamerické země v následujících letech získat závratných 65 miliard barelů a prakticky tak vyrovnat objem svých vlastních ropných zásob, a to i přesto, že největším ropným producentem v současnosti jsou právě USA.

Platí zásada, že kdo nemá víru ve svoji budoucnost, tak do ní také odmítá investovat. Jedna z investic do budoucnosti, která platí odnepaměti, bylo, že lidé na svět přiváděli děti. I když byli chudí jako kostelní myši. Naopak více dětí pro ně znamenalo jistější zajištění v budoucnu, a to navzdory úsloví, že jeden otec uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednoho otce.

Čas váhavých střelců brzy skončí. Islandské referendum o EU je prohrou pro místní vládu i pro unii. Výpalné v hávu daru. V Evropě začínáme postupně vymírat. Tak proč tam bydlí?

Přestože podle čerstvého volebního modelu agentury Kantar zeslábla od června podpora babišovců o čtyři procenta, věštit z něj tenčení tábora příznivců vládní koalice by bylo předčasné. Hnutí ANO je pořád nad 30 procenty a vyhlídky jeho spojenců se nemění: Motoristé zůstávají na pětiprocentní hranici a hnutí SPD o půldruhého procenta nad ní.

„Pan prezident mě požádal o schůzku, tak jsem mu samozřejmě vyhověl.“ Takovouto větu od premiéra, a to nikoli v odpovědi během brífinku, ale o vlastní vůli vyřknutou v týdenním videu na sociálních sítích pro své voliče, bychom ještě nedávno těžko slyšeli.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal výnos, na jehož základě může stát uplatnit zatím dočasnou správu nad podniky kritické infrastruktury, počínaje palivoenergetickou soustavou a konče logistikou. To vše v případě, že se takové podniky nedokáží účinně ubránit ukrajinským, především dronovým útokům.

Další vláda, a to jakákoliv, bude muset podle prezidenta Petra Pavla „vypít kalich hořkosti a přijít s reformami, které budou řadu lidí možná bolet.“ Podle něj se budou těžko prosazovat, vysvětlovat, ale nepůjde to bez nich, nechal se prezident slyšet v rozhovoru pro CNN Prima News. Zpětný pohled na historii českých vlád a jejich reformních kroků bohužel člověka nutí k jisté skepsi.

Začínající školní rok ovlivní nejen ministr a pedagogové, ale také říjnové volby. Reformy má dělat příští vláda. Vždycky až ta příští. Babiš a Pavel spolu začnou mluvit. Putinův výnos a obrana proti dronům. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Jan Fingerland.

Nejdůležitější událostí nového školního roku budou – děti a vyučující prominou – říjnové komunální volby. Z nich totiž vzejdou zastupitelé a radní, kteří zásadně ovlivní chod mateřských a základních škol, protože obce jsou jejich zřizovateli (u středních plní tuto roli kraje). Kam se na ně hrabe ministr Robert Plaga (ANO).