V Německu panuje všeobecná shoda na tom, že se zemi příliš nedaří. Ekonomika stagnuje, v tradičně silném průmyslu ubývají pracovní místa, důvěra v to, že se lidé budou mít ve spolkové republice stále dobře, se postupně vytrácí. Němci se prostě obávají budoucnosti. Že země potřebuje reformy, odsouhlasí v Německu skoro každý.

Prezident Zelenskyj v pravidelném večerním proslovu oznámil, že Rusko chce ze Severní Koreje získat dalších 30 tisíc vojáků, které nasadí do války proti Ukrajině. Dále řekl, že se KLDR chystá Rusku předat další zařízení pro odpalování balistických raket.

Letošní senátní volby budou patřit k těm nejbouřlivějším. Rusko a Severní Korea spolu čím dál víc spolupracují nejen na ničení Ukrajiny. Hrozba pro svět. Dlouhý stín Pavla Blažka nad současnou opozicí. Má Friedrich Merz stát v čele Německa? A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Schwarz.

Dosud se vládní koalice chovala k Senátu v lepším případě jako k nechtěnému dítěti, v případě horším jako k otravnému hmyzu. Premiér Andrej Babiš (ANO) už jej také počastoval nálepkou „opoziční“. Stejné označení si koaliční politici oblíbili pro prezidenta a již padlo i vůči Ústavnímu soudu. Už jen zbývá roztřídit na „vládní“ a „opoziční“ občany.

Maďarskému premiérovi Péteru Magyarovi a jeho straně Tisza poprvé od dubnových parlamentních voleb klesla podpora občanů. Podle průzkumu agentury Median by jeho stranu Tisza dnes volilo 68 procent voličů, před měsícem to bylo o pět procentních bodů více.

Ruské parlamentní volby v roce 2026 se budou konat nejpozději 18. – 20. září. Voleno v nich bude 450 poslanců Státní dumy, dolní komory Federálního shromáždění Ruské federace. V těch minulých před pěti lety drtivě zvítězila strana Jednotné Rusko vedená tehdejším premiérem a viceprezidentem Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrijem Medveděvem. Proč to „strana moci“ letos bude mít podstatně těžší?

Červencová jednání hlavních centrálních bank světa – Evropské centrální banky a amerického FEDu – žádné změny do nastavení měnové politiky nepřinesla. Bankéři zaujali vyčkávací postoj. Důvodem jsou obavy z dopadů energetických šoků na inflaci. Nejistý vývoj cen ropy, který se odvíjí především od války mezi Íránem a Spojenými státy, má ve většině zemí světa negativní vliv na inflaci.

Vláda se zavázala, že bude snižovat schodky v dalších letech. Jak to udělá? Rozhodování centrálních bank uvízlo mezi ropným trhem a novými technologiemi. Blíží se ruské volby. A napětí stoupá. O úspěchu Pétera Magyara rozhodne, zda neztratí cit pro problémy běžných lidí. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Jan Fingerland.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) mají pravdu, že vláda nemůže snížit schodek státního rozpočtu z letošních 310 na 150 miliard v příštím roce. Velmi sporné je ale tvrzení, že se kvůli tomu musí zásadně rozvolnit rozpočtová pravidla.

Jen málo obcí u nás se během posledních sto let změnilo tak zásadním způsobem, jako Bílá Voda u Javorníka.