Donald Trump sliboval Američanům, že s rostoucími životními náklady zatočí daleko lépe než Joe Biden, kterého v Bílém domě vystřídal. Od té doby ale dělá, co může, aby ceny naopak zvyšoval.

Amerika, tedy přesněji administrativa Donalda Trumpa, je přesvědčená, že bude dominovat světu v oblasti umělé inteligence. A do velké míry to je pravda – přece jenom, Silicon Valley, původně armádní laboratoř a nyní technologický hub číslo jedna, je rodištěm současných AI gigantů, od Googlu po Nvidii.

Americký prezident Donald Trump přislíbil Ukrajině licence na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Po úterní schůzce s Trumpem ve Washingtonu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten po jednání označil schůzku za dobrou a zdůraznil, že je čas zaměřit se na diplomacii a obnovit mírové rozhovory s Ruskem.

Volodymyr Zelenskyj byl prvním zahraničním lídrem, se kterým se setkal nový britský premiér Andy Burnham. Sám tento fakt má silnou symboliku. „Jsme s Ukrajinou na 100 procent,“ prohlásil Burnham. „Já osobně jsem na 100 procent s vámi, pane prezidente.“

Bez paniky, prosím. Komu pomohla regulace cen benzinu. Zelenskyj u Trumpa. Nový britský premiér „nabil“ Zelenského kolty před setkáním s Trumpem. AI válka Západu s Čínou. Trump dokazuje, že na peněženky Američanů nikdy nemyslel. A na konec glosa Kristiny Žantovské. Moderuje Jan Fingerland.

Každé vládní opatření lze kritizovat, bez ohledu na to, jaký vládní kabinet o něm rozhodl. To se samozřejmě týká i cenových regulací, které snižovaly cenu benzinu a nafty až do 20. července.

Ve vzrušené debatě kolem prezidentského veta novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zaniká podstatný detail. Tím je role strany Motoristé sobě. Svým postupem jde tato partaj přímo proti svému volebnímu programu.

Hned dvě evropské metropole se staly během pár hodin dějištěm násilného útoku. V sobotu večer najel Němec libanonského původu do účastníků berlínského „pochodu hrdosti“ tamní LGBT komunity. V pondělí muž za volání „Bůh je veliký“ pobodal tři ženy, než ho zpacifikoval kolemjdoucí policista.

Od druhé poloviny 60. let se o Milanu Knížákovi tu a tam dalo něco dozvědět: že je to velmi svérázný umělec a autor i performer pouličních happeningů. Anebo v jistém kulturním magazínu číst jeho vzrušující dopisy, posílané kunsthistorikovi Jindřichu Chalupeckému, který mu zprostředkoval pobyt v USA mezi členy avantgardní skupiny Fluxus.

Máme si zvykat, že je střet zájmů běžná věc? Motoristé - směšní popírači sami sebe. Smrt v Berlíně. Za Milanem Knížákem. Respekt a tolerance v Lošticích