Americký prezident Donald Trump zaznamenal v posledních týdnech několik velkých politických neúspěchů. Nejprve Nejvyšší soud odmítl jeho výnos, kterým chtěl zrušit právo dětí narozených cizincům nebo migrantům ve Spojených státech na občanství. Tento výnos, kterým zpochybnil 14. dodatek ústavy, Trump přitom symbolicky podepsal hned po nástupu do úřadu.

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Určitá část pravičáků a současně určitá část levičáků se shodne na tom, že jezdit po městě ve velkém autě je projev konzervativního politického přesvědčení. Je to asi taková pravda, že obědvat salát a pít vodu z plastové lahve je levicové.

Německá automobilka Volkswagen plánuje historicky nevídané kroky. Chce zrušit polovinu modelové řady svých vozů a mluví se o tom, že o práci ve firmě přijde až 120 tisíc lidí. Přitom Volkswagen není prodělečná firma, není před krachem, nicméně trendy jsou neúprosné a vyhlídky temné.

Schopnosti AI mohou v příštích deseti letech radikálně zesílit. To by mohlo vyvolat bezprecedentní proměnu ekonomiky — větší, než byla průmyslová revoluce, ale během nesrovnatelně kratší doby. Může to přinést rizika, včetně rozsáhlého nahrazování pracovních míst, ale také příležitosti, jako výrazné zvýšení životní úrovně.

Z maďarských prezidentů od roku 1990 se mi do paměti vryl jen jeden jediný. Árpád Gönz, politický vězeň, spisovatel, disident a první hlava demokratického Maďarska po pádu komunismu. A především milý a milovaný člověk, kterému se v Maďarsku všeobecně říkalo Árpi bácsi, tedy strýček Árpi.

Případ jednotného hlášení. Když boj s byrokracií posiluje úřady. Jakým vozem jezdí konzervativec. Magyar sesazuje orbánovského prezidenta. Na hrubý pytel hrubá záplata. Musíme jednat. Jinak AI zlikviduje střední třídu. Nechte německé automobilky zkrachovat. Moderuje Ondřej Konrád.

Kdo chce omezit byrokracii, ten musí omezit počet úředníků a předpisů. K tomu jsou ovšem třeba speciální antibyrokratické pracovní síly a nové antibyrokratické předpisy. Pokud tedy tažení proti byrokracii počet úředníků a úředních povinností nesníží, pak má automaticky za důsledek, že byrokracie posiluje.

Asi je ještě v obecné paměti slavná historka někdejšího ministra průmyslu za ODS Martina Kocourka, o kterém se zjistilo, že převedl 16 milionů na konto své matky a vysvětloval to veřejnosti potřebou tuto sumu „odklonit“ ze zřetele manželky, s níž se právě rozváděl. Ono odklonění ho ovšem stálo politickou kariéru.

Smír nebude, střet jako program. Tak by se dal stručně charakterizovat současný vztah premiéra Andreje Babiše (ANO) k prezidentu Petru Pavlovi. Kdo čekal, že se situace změní po summitu NATO v turecké Ankaře, ten se mýlil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu mění vládu. Julija Svyrydenková, která se premiérkou stala před pouhým rokem, se s vysokou mírou pravděpodobnosti stane novou velvyslankyní ve Washingtonu. Tedy alespoň pokud správně čteme Zelenského slova, že jejím novým úkolem bude úzce spolupracovat s „naším hlavním spojencem“. Jmenovitě zmínil jednání o licenční výrobě střel do systémů Patriot.