I povrchnímu pozorovateli evropského jeviště sotva mohla uniknout jedna velice výrazná postava na scéně: Kaja Kallasová, bývalá estonská premiérka, nyní šéfová evropské diplomatické služby a místopředsedkyně Evropské komise. Sama nejspíš na vlastní kůži pocítí, kterak se nevyplácí ani uvnitř ctihodné Evropské unie příliš vyčnívat a nacházet se v rozporu s obecně sdílenou zdrženlivostí a opatrnictvím evropských politiků.

Jednotlivé subjekty představují své favority a opatrně rozjíždějí kampaň, ale této aktivity se téměř neúčastní klíčoví aktéři, tedy šéfové vládních stran.

Situace na anektovaném Krymském poloostrově se rapidně zhoršuje. V důsledku ukrajinských úderů proti tamní logistické infrastruktuře se Krym propadl do energetické a dopravní krize. Kvůli poškození Kerčského mostu a zastavení trajektů je z poloostrova rázem ostrov. Chybí také pitná voda a lidé zoufale skupují základní potraviny a balenou vodu, informuje web Vot-tak.

Proč mají Trump i Putin obří problém s trpaslíky. Vláda mlží okolo dopadů změn ve financování veřejnoprávních médií. Nepotopitelný Krym pod vodou. Babišova lhostejná zóna. Neradno vyčnívat i v Evropě. Moderuje Ondřej Konrád.

Svět nevěřícně hledí na to, jak si poražený Írán vodí Trumpovu Ameriku, kam potřebuje, a ještě ji při tom ponižuje. Kdo tedy vyhrál a kdo prohrál?

Když před dvěma lety hnutí ANO poprvé v historii vyhrálo senátní volby se ziskem osmi křesel, znamenalo to pro tehdejší vládní koalici spíš varovný šok. Její ústavní většina v horní komoře zůstala neotřesena.

Alternativa pro Německo, označovaná za extrémně pravicové hnutí, vede v průzkumech volebních preferencí už o devět procent. Vládní Unie CDU/CSU se dostala na 20 procent, Alternativa je o bod pod hranicí 30 procent. AfD se pomalu dostává do pozice subjektu, bez něhož nebude možné v Německu sestavit vládu, přestože ji z tradičních stran nikdo ve vládě nechce.

Česko se udrží mezi evropskými rozpočtovými premianty a stát přitom dokáže víc investovat do hospodářského růstu. Těmito slovy ministryně financi Alena Schillerová (ANO) nepochválila návrh rozpočtu na rok 2027, i když už je konec června. Popsala tím fiskální či rozpočtový plán, který v pondělí schválila vláda Andreje Babiše (ANO) a který následně poslala Evropské komisi. Fiskální plán ovšem nabízí jen obecnější data.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není dobře, když na sebe politici podávají žaloby. Reagoval tím na rozhodnutí prezidenta Petra Pavla obrátit se na Ústavní soud. Ten má konkrétně vyjasnit, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu NATO.

Spor Hradu s vládou míří k Ústavnímu soudu. Bez většího zadlužení dluh nesnížíte. Sedmá velmoc, čtvrtý stav. Média pod tlakem peněz i reality. Opozice raněná slepotou ve hře o Senát. Proč vadí AfD? Podle slov poznáte je... Moderuje Jan Fingerland.