Když před dvěma lety hnutí ANO poprvé v historii vyhrálo senátní volby se ziskem osmi křesel, znamenalo to pro tehdejší vládní koalici spíš varovný šok. Její ústavní většina v horní komoře zůstala neotřesena.

Alternativa pro Německo, označovaná za extrémně pravicové hnutí, vede v průzkumech volebních preferencí už o devět procent. Vládní Unie CDU/CSU se dostala na 20 procent, Alternativa je o bod pod hranicí 30 procent. AfD se pomalu dostává do pozice subjektu, bez něhož nebude možné v Německu sestavit vládu, přestože ji z tradičních stran nikdo ve vládě nechce.

Česko se udrží mezi evropskými rozpočtovými premianty a stát přitom dokáže víc investovat do hospodářského růstu. Těmito slovy ministryně financi Alena Schillerová (ANO) nepochválila návrh rozpočtu na rok 2027, i když už je konec června. Popsala tím fiskální či rozpočtový plán, který v pondělí schválila vláda Andreje Babiše (ANO) a který následně poslala Evropské komisi. Fiskální plán ovšem nabízí jen obecnější data.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není dobře, když na sebe politici podávají žaloby. Reagoval tím na rozhodnutí prezidenta Petra Pavla obrátit se na Ústavní soud. Ten má konkrétně vyjasnit, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu NATO.

Spor Hradu s vládou míří k Ústavnímu soudu. Bez většího zadlužení dluh nesnížíte. Sedmá velmoc, čtvrtý stav. Média pod tlakem peněz i reality. Opozice raněná slepotou ve hře o Senát. Proč vadí AfD? Podle slov poznáte je... Moderuje Jan Fingerland.

Médiím se říkávalo čtvrtý stav. Šlechta, duchovenstvo, měšťané a novináři. Anebo také sedmá velmoc, i to je stará metafora – z dob napoleonských válek, kdy média byla považována za sílu srovnatelnou s tehdejšími mocnostmi, jako byla Francie, Prusko či Británie. Ale pozor, média nikdy neměla být nositelem moci ve smyslu peněz a vlastního vlivu. Výlučná kategorie pramenila z opaku: nezávislá zpravodajská média jsou loajální nikoli k moci či politice, ale k veřejnosti, občanům.

Ještě v pátek podepsal Keir Starmer zákony, které měly usnadnit Britům stěhování. V pondělí už rovnou začal chystat vlastní stěhování, i když „jen“ ze sídla britských premiérů. Z jeho strany to ovšem nebyl žádný vtípek, protože pokud se něčím jako politik vyznačoval, tak mimořádnou suchopárností.

Když Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je na spadnutí, dalo se čekat, že nepůjde o nic bůhvíjak stabilního. Postupně se na veřejnost dostaly hlavní body dohody a bylo jasné, odkud pramení i hlavní problémy – jsou to v zásadě ty samé jako od začátku války.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) představil na konferenci „Investicemi k partnerství“ novou vizi české rozvojové politiky. Důraz klade na strategický zájem, ekonomickou logiku a partnerství. Otázkou však je, zda se z rozvojové politiky nestává především nástroj podpory českých firem na úkor širších rozvojových cílů.

Ve sporu o veřejnoprávní média se hodí mít připravené a promyšlené následné kroky. Starmer rezignoval. Trump vs. Netanjahu: opravdová hádka, nebo jen další divadýlko? Nový příběh české zahraniční rozvojové politiky. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Ondřej Konrád.

Zastavit lavinu je vždy těžší než ji spustit. Vláda Andreje Babiše (ANO) si zrušení koncesionářských poplatků vybrala za svůj symbol. Tvrdí, že jí jde především o peněženky občanů, ve kterých zůstane víc.